O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 48 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Muschenbroek slyšel jasného počasí ránu děla jako jediný ráz, později témž místě slyšel dlouho trvající hlomoz, bylot pod mrakem. Účinky chemické. Je-li př. Bylo pod mrakem. Někdy vyvinuje tento dým množství jen nepatrném, jindy však . Každá rána vzbudila zřetelnou 36násobnou ozvěnu, dunění přecházející, patrně odrazem od stromořadí, budov mraků. odraženému, pochopíme, počet intensita vln našemu uchu dorážejících se každým okamžikem mění, jest tedy rachocení hromu zajisté dostatek vysvětleno, dunění pak jest ozvěnou rachocení. Já sám pozoroval jsem Vid. Koku následujícího spěchal jsem opět po- kochati rozkošnou ozvěnou, neslyšel jsem však ničeho, bylt jasný den batterie postavena jiném místě. Kdykoliv jsem lid prostý slyšel vykládati úderu blesku, vždy učiněna zmínka zápachu střelném prachu neb síře. Též širém moři jest úkaz tento znám, však ozvěna může vzniknouti jedině odrazem mraků. interferencí zvuku úkaz vysvětliti dal, jak mnozí př. Počne-li hrom duněním, jest vysvětlení jeho obtížnějším. Že příznivých okolností také rána bambitky neb děla ozvěnou prodlužuje zvuk dunivý ano slabě rachotivý, toho stůjtež zde některé zaručené doklady. tamější vojenské akademii císařovy narozeniny střílí děl. Humboldt, Gay Lussac Laplace slyšeli při svých pokusech rychlosti zvuku rány děla proměněné v hlomoz 20—25 vteřin trvající. Wil. Domnívám se, hrom počíná duněním jen zdánlivě: totiž část hlavního úderu promění se v dunění značným seslabením zvuku.— nyní před středem téže řady vojínů; zvuk výstřelem vzniklý potrvá toliko l l/2 vteřiny, uchu našemu doráží pak vždy dvou míst, bude tedy dvakráte silnější, ostatně však nezmění nic Avšak amplituda vlny bleskem vzniklé zajisté není všude táž, jelikož odpor, jaký elektřina bleskem vyrovnávající nalézá, není všech bodech týž. Novém Městě týž úkaz. Uvážíme-li dále, dráha blesku není přímá, nýbrž vlnitá mnohými pobočnými větvemi, neleží jedné rovině, přihlédneme-li současně zvuku od různě vzdálených různě rozložených stěn, lesů, mraků atd. bodům zde vytčeným, pokud mně známo, nikdy nepřihlíženo, pročež vysvětlení rachocení tak nucené. Přichází-li našemu uchu zvuk různých bodů současně, přichází tam vždy pohyb téže měny. Tak také lze vysvětliti přechod rachocení dunění toho opět rachocení, aneb dočasné přerušení hromu. zvuku přicházejícímu z nejbližších bodů blesku projiti několika vrstvami mraků, jichž rozhraní vzniká odraz, může seslábnouti tak, přemění pouhé dunění; má-li zvuk bodů vzdálenějších přicházející cestu volnější, slyšíme pak teprve (zdánlivě) hlavní úder rachocení. Kámtz mají, nevěřím. Jedenkráte byl jsem střelbě přítomen, děla stála parku louce obklopené kol­ kolem alejemi, nad stromy vyčnívaly pozadí mohutné budovy akademie, kostely budovy městské. Seoresby slyšel jezer Killarneyských ránu bambitky prodlouženu hlomoz vteřin trvající. Předem nutno konstatovati, hrom počíná duněním jen tehdy, je-li bouře vzdálena. Můžemef interferenci mluviti toliko při pohybu toho zde však není, ana bleskem vznikne vlna jediná, nelzet blesk přirovnati alternující jiskře hustiče, nýbrž jiskře elektriky