Každá rána vzbudila
zřetelnou 36násobnou ozvěnu, dunění přecházející, patrně odrazem od
stromořadí, budov mraků. Domnívám se, hrom
počíná duněním jen zdánlivě: totiž část hlavního úderu promění se
v dunění značným seslabením zvuku. bodům zde vytčeným,
pokud mně známo, nikdy nepřihlíženo, pročež vysvětlení rachocení tak
nucené. Seoresby slyšel jezer Killarneyských ránu bambitky
prodlouženu hlomoz vteřin trvající. Kdykoliv jsem lid prostý slyšel vykládati úderu
blesku, vždy učiněna zmínka zápachu střelném prachu neb síře. interferencí zvuku úkaz vysvětliti dal, jak mnozí př. Uvážíme-li
dále, dráha blesku není přímá, nýbrž vlnitá mnohými pobočnými
větvemi, neleží jedné rovině, přihlédneme-li současně zvuku od
různě vzdálených různě rozložených stěn, lesů, mraků atd. Jedenkráte
byl jsem střelbě přítomen, děla stála parku louce obklopené kol
kolem alejemi, nad stromy vyčnívaly pozadí mohutné budovy akademie,
kostely budovy městské.
Účinky chemické. Humboldt, Gay Lussac Laplace
slyšeli při svých pokusech rychlosti zvuku rány děla proměněné
v hlomoz 20—25 vteřin trvající. Též širém moři jest úkaz tento
znám, však ozvěna může vzniknouti jedině odrazem mraků. Bylo pod mrakem. odraženému,
pochopíme, počet intensita vln našemu uchu dorážejících se
každým okamžikem mění, jest tedy rachocení hromu zajisté dostatek
vysvětleno, dunění pak jest ozvěnou rachocení. Předem nutno konstatovati, hrom počíná
duněním jen tehdy, je-li bouře vzdálena. tamější
vojenské akademii císařovy narozeniny střílí děl.
Že příznivých okolností také rána bambitky neb děla ozvěnou
prodlužuje zvuk dunivý ano slabě rachotivý, toho stůjtež zde
některé zaručené doklady.
Já sám pozoroval jsem Vid.
Někdy vyvinuje tento dým množství jen nepatrném, jindy však
. Můžemef interferenci mluviti toliko při
pohybu toho zde však není, ana
bleskem vznikne vlna jediná, nelzet blesk přirovnati alternující jiskře
hustiče, nýbrž jiskře elektriky. Přichází-li našemu uchu zvuk různých
bodů současně, přichází tam vždy pohyb téže měny. Je-li př. Počne-li hrom duněním, jest
vysvětlení jeho obtížnějším. Tak také lze
vysvětliti přechod rachocení dunění toho opět rachocení, aneb
dočasné přerušení hromu.
Muschenbroek slyšel jasného počasí ránu děla jako jediný ráz,
později témž místě slyšel dlouho trvající hlomoz, bylot pod mrakem. Koku následujícího spěchal jsem opět po-
kochati rozkošnou ozvěnou, neslyšel jsem však ničeho, bylt jasný
den batterie postavena jiném místě. Novém Městě týž úkaz. zvuku přicházejícímu
z nejbližších bodů blesku projiti několika vrstvami mraků, jichž
rozhraní vzniká odraz, může seslábnouti tak, přemění pouhé
dunění; má-li zvuk bodů vzdálenějších přicházející cestu volnější,
slyšíme pak teprve (zdánlivě) hlavní úder rachocení.—
nyní před středem téže řady vojínů; zvuk výstřelem vzniklý potrvá toliko
l l/2 vteřiny, uchu našemu doráží pak vždy dvou míst, bude tedy
dvakráte silnější, ostatně však nezmění nic Avšak amplituda vlny
bleskem vzniklé zajisté není všude táž, jelikož odpor, jaký elektřina
bleskem vyrovnávající nalézá, není všech bodech týž.
Kámtz mají, nevěřím.
Wil
