Uvážíme-li
dále, dráha blesku není přímá, nýbrž vlnitá mnohými pobočnými
větvemi, neleží jedné rovině, přihlédneme-li současně zvuku od
různě vzdálených různě rozložených stěn, lesů, mraků atd.
Účinky chemické. Též širém moři jest úkaz tento
znám, však ozvěna může vzniknouti jedině odrazem mraků. Jedenkráte
byl jsem střelbě přítomen, děla stála parku louce obklopené kol
kolem alejemi, nad stromy vyčnívaly pozadí mohutné budovy akademie,
kostely budovy městské. bodům zde vytčeným,
pokud mně známo, nikdy nepřihlíženo, pročež vysvětlení rachocení tak
nucené. Můžemef interferenci mluviti toliko při
pohybu toho zde však není, ana
bleskem vznikne vlna jediná, nelzet blesk přirovnati alternující jiskře
hustiče, nýbrž jiskře elektriky.
Někdy vyvinuje tento dým množství jen nepatrném, jindy však
. Koku následujícího spěchal jsem opět po-
kochati rozkošnou ozvěnou, neslyšel jsem však ničeho, bylt jasný
den batterie postavena jiném místě.
Wil.
Já sám pozoroval jsem Vid. tamější
vojenské akademii císařovy narozeniny střílí děl. Předem nutno konstatovati, hrom počíná
duněním jen tehdy, je-li bouře vzdálena. Přichází-li našemu uchu zvuk různých
bodů současně, přichází tam vždy pohyb téže měny. Bylo pod mrakem. Je-li př. Seoresby slyšel jezer Killarneyských ránu bambitky
prodlouženu hlomoz vteřin trvající.—
nyní před středem téže řady vojínů; zvuk výstřelem vzniklý potrvá toliko
l l/2 vteřiny, uchu našemu doráží pak vždy dvou míst, bude tedy
dvakráte silnější, ostatně však nezmění nic Avšak amplituda vlny
bleskem vzniklé zajisté není všude táž, jelikož odpor, jaký elektřina
bleskem vyrovnávající nalézá, není všech bodech týž. Tak také lze
vysvětliti přechod rachocení dunění toho opět rachocení, aneb
dočasné přerušení hromu.
Muschenbroek slyšel jasného počasí ránu děla jako jediný ráz,
později témž místě slyšel dlouho trvající hlomoz, bylot pod mrakem. Počne-li hrom duněním, jest
vysvětlení jeho obtížnějším. odraženému,
pochopíme, počet intensita vln našemu uchu dorážejících se
každým okamžikem mění, jest tedy rachocení hromu zajisté dostatek
vysvětleno, dunění pak jest ozvěnou rachocení.
Že příznivých okolností také rána bambitky neb děla ozvěnou
prodlužuje zvuk dunivý ano slabě rachotivý, toho stůjtež zde
některé zaručené doklady. Kdykoliv jsem lid prostý slyšel vykládati úderu
blesku, vždy učiněna zmínka zápachu střelném prachu neb síře. Každá rána vzbudila
zřetelnou 36násobnou ozvěnu, dunění přecházející, patrně odrazem od
stromořadí, budov mraků. Humboldt, Gay Lussac Laplace
slyšeli při svých pokusech rychlosti zvuku rány děla proměněné
v hlomoz 20—25 vteřin trvající. Novém Městě týž úkaz. Domnívám se, hrom
počíná duněním jen zdánlivě: totiž část hlavního úderu promění se
v dunění značným seslabením zvuku. zvuku přicházejícímu
z nejbližších bodů blesku projiti několika vrstvami mraků, jichž
rozhraní vzniká odraz, může seslábnouti tak, přemění pouhé
dunění; má-li zvuk bodů vzdálenějších přicházející cestu volnější,
slyšíme pak teprve (zdánlivě) hlavní úder rachocení. interferencí zvuku úkaz vysvětliti dal, jak mnozí př.
Kámtz mají, nevěřím
