O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 47 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Toto rachocení (Rollen, roulement) přirovnávají mnozí hluku, jaký působí těžký vůz skalnatém svahu neb špatné dlažbě jedoucí. přešlo dunění, jež vteřinou 39. případě jiném počal hrom vteřinou 10. Tři vteřiny uptynou mezi tím, uslyšíme ránu vojína nejbližšího a nej vzdálenějšího, uslyšíme zvuk tři vteřiny trvající, zvuk, jehož síly Čím dále, tím více ubývá. Jest někdy zvuk krátký, jasný, jako výstřel bambitky; někdy připomíná rychlou palbu většího oddílu vojska; nejčastěji jest zvuk hluboký, rachotivý, jenž zvláštním duněním končí. vteřinou nastalo rachocení, jež se ve vteřině 20. blesku téměř vždy následuje hrom. zaniklo. Hrom bouře blízké začíná zpravidla prudkou úsečnou ranou, následuje rachocení, jež pozvolna dunění přechází. Hrom. Mysleme se 5 . ztrojnásobilo, vteřinou 35. Někdy pak vídáme blesk (vždy jen plošný), neslyšíce hromu. Budí-li zvuk zároveň ozvěnu blízkých lesů, budov, mraků, bude občas sesilován ozvěnou, Čímž vzniká rachocení, kdežto odrazem stěn vzdálených vzniká slabé dunění. Blesk rozryv násilně vzduch vznik vlně ohromné amplitudy, zvuku prudkému, třaskavému. Při bouřích velmi prudkých, kdy blesk stíhá blesk, rachocení a dunění vůbec neustává, nýbrž trvá síle měnící třeba půl hodiny. Zvuk ten nevznikl však jediném bodě, nýbrž celé čáře vlnité, slyšíme jej tedy tak dlouho, jak dlouho po­ třebuje, proběhl dráhu rovnající rozdílu vzdáleností nejbližšího a nej vzdálenějšího bodu dráhy bleskové. Někdy slyšíme hrom, aniž jsme viděli blesku, bývá zpravidla jen temné dunění malou vlnitou změnou intensity, světlo blesku patrně vrstvou hustých mraků pohlceno. Stůjtež dva příklady: Jedenáctou vteřinou blesku počalo dunění, ve vteřině 12. blesku velmi slabo duněti, 13. Hrom trvá někdy sotva vteřinu, jindy třeba celou minutu, sám při jedné bouři 18í& napočítal vteřinu, Arago udává jako nej delší kdy pozorovanou dobu vteřin. Znásobíme-li počet vteřin uplynulých mezi bleskem a hromem rychlostí zvuku, poznáme vzdálenost bouře; jestit bouře vzdálena tolik */, km, kolik uplynulo vteřin, podobně nalezneme rozdíl vzdálenosti krajních bodů blesku nás, znásobíme-li dobu, kterou hrom (ne však následující dunění) trval x /3 km. Nám zdá zvláštní zvuk ten nej podobnějším hluku, jaký činí vlak vysokém mostě jedoucí.— Ú čin blesku. Hrom bouřky vzdálenější mívá někdy týž průběh, někdy však němž teprve následuje rachocení zvolna přibývající intensity, pak slábnoucí, duněním odumírá. ráz následujícím rachocením, jež vteřinou 32. Jindy slyšel jsem blesku zvuk, jenž 1—5 vteřin trval, načež nastalo úplné ticho, pak teprve známé dunění hromu následovalo. přechází v dunění trvající vteřiny 50. Mysleme konci řady vojínů 1000 dlouhé, jež přesně týmž okamžikem vystřelí pušek