vteřinou nastalo rachocení, jež se
ve vteřině 20. Znásobíme-li počet vteřin uplynulých mezi bleskem
a hromem rychlostí zvuku, poznáme vzdálenost bouře; jestit bouře
vzdálena tolik */, km, kolik uplynulo vteřin, podobně nalezneme rozdíl
vzdálenosti krajních bodů blesku nás, znásobíme-li dobu, kterou
hrom (ne však následující dunění) trval x
/3 km.
Tři vteřiny uptynou mezi tím, uslyšíme ránu vojína nejbližšího a
nej vzdálenějšího, uslyšíme zvuk tři vteřiny trvající, zvuk, jehož síly
Čím dále, tím více ubývá. Jindy slyšel jsem blesku zvuk, jenž
1—5 vteřin trval, načež nastalo úplné ticho, pak teprve známé dunění
hromu následovalo.
Hrom. Někdy pak vídáme blesk (vždy jen
plošný), neslyšíce hromu. ráz následujícím rachocením, jež vteřinou 32.
Někdy slyšíme hrom, aniž jsme viděli blesku, bývá zpravidla
jen temné dunění malou vlnitou změnou intensity, světlo blesku patrně
vrstvou hustých mraků pohlceno. přešlo dunění, jež vteřinou 39. ztrojnásobilo, vteřinou 35. případě jiném počal hrom vteřinou
10. blesku téměř vždy následuje hrom. přechází
v dunění trvající vteřiny 50. blesku velmi slabo duněti, 13. Mysleme konci řady
vojínů 1000 dlouhé, jež přesně týmž okamžikem vystřelí pušek.
Stůjtež dva příklady: Jedenáctou vteřinou blesku počalo dunění,
ve vteřině 12.—
Ú čin blesku.
zaniklo.
Při bouřích velmi prudkých, kdy blesk stíhá blesk, rachocení
a dunění vůbec neustává, nýbrž trvá síle měnící třeba půl hodiny. Nám zdá zvláštní zvuk ten nej podobnějším hluku,
jaký činí vlak vysokém mostě jedoucí. Hrom bouře blízké
začíná zpravidla prudkou úsečnou ranou, následuje rachocení, jež
pozvolna dunění přechází.
Hrom trvá někdy sotva vteřinu, jindy třeba celou minutu, sám
při jedné bouři 18í& napočítal vteřinu, Arago udává jako nej delší
kdy pozorovanou dobu vteřin. Zvuk ten nevznikl však jediném bodě,
nýbrž celé čáře vlnité, slyšíme jej tedy tak dlouho, jak dlouho po
třebuje, proběhl dráhu rovnající rozdílu vzdáleností nejbližšího
a nej vzdálenějšího bodu dráhy bleskové. Jest někdy zvuk
krátký, jasný, jako výstřel bambitky; někdy připomíná rychlou palbu
většího oddílu vojska; nejčastěji jest zvuk hluboký, rachotivý, jenž
zvláštním duněním končí. Toto rachocení (Rollen, roulement) přirovnávají
mnozí hluku, jaký působí těžký vůz skalnatém svahu neb špatné
dlažbě jedoucí. Mysleme se
5
. Budí-li zvuk zároveň ozvěnu blízkých lesů,
budov, mraků, bude občas sesilován ozvěnou, Čímž vzniká rachocení,
kdežto odrazem stěn vzdálených vzniká slabé dunění. Hrom bouřky vzdálenější mívá někdy týž
průběh, někdy však němž teprve následuje
rachocení zvolna přibývající intensity, pak slábnoucí, duněním odumírá.
Blesk rozryv násilně vzduch vznik vlně ohromné amplitudy,
zvuku prudkému, třaskavému
