O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 47 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tři vteřiny uptynou mezi tím, uslyšíme ránu vojína nejbližšího a nej vzdálenějšího, uslyšíme zvuk tři vteřiny trvající, zvuk, jehož síly Čím dále, tím více ubývá. blesku téměř vždy následuje hrom. Toto rachocení (Rollen, roulement) přirovnávají mnozí hluku, jaký působí těžký vůz skalnatém svahu neb špatné dlažbě jedoucí. přešlo dunění, jež vteřinou 39. Jindy slyšel jsem blesku zvuk, jenž 1—5 vteřin trval, načež nastalo úplné ticho, pak teprve známé dunění hromu následovalo. Mysleme se 5 . Zvuk ten nevznikl však jediném bodě, nýbrž celé čáře vlnité, slyšíme jej tedy tak dlouho, jak dlouho po­ třebuje, proběhl dráhu rovnající rozdílu vzdáleností nejbližšího a nej vzdálenějšího bodu dráhy bleskové. Mysleme konci řady vojínů 1000 dlouhé, jež přesně týmž okamžikem vystřelí pušek. Blesk rozryv násilně vzduch vznik vlně ohromné amplitudy, zvuku prudkému, třaskavému. Hrom bouřky vzdálenější mívá někdy týž průběh, někdy však němž teprve následuje rachocení zvolna přibývající intensity, pak slábnoucí, duněním odumírá. Při bouřích velmi prudkých, kdy blesk stíhá blesk, rachocení a dunění vůbec neustává, nýbrž trvá síle měnící třeba půl hodiny. ráz následujícím rachocením, jež vteřinou 32. vteřinou nastalo rachocení, jež se ve vteřině 20. Někdy pak vídáme blesk (vždy jen plošný), neslyšíce hromu. Budí-li zvuk zároveň ozvěnu blízkých lesů, budov, mraků, bude občas sesilován ozvěnou, Čímž vzniká rachocení, kdežto odrazem stěn vzdálených vzniká slabé dunění. Někdy slyšíme hrom, aniž jsme viděli blesku, bývá zpravidla jen temné dunění malou vlnitou změnou intensity, světlo blesku patrně vrstvou hustých mraků pohlceno. případě jiném počal hrom vteřinou 10. přechází v dunění trvající vteřiny 50.— Ú čin blesku. Hrom. Nám zdá zvláštní zvuk ten nej podobnějším hluku, jaký činí vlak vysokém mostě jedoucí. Hrom bouře blízké začíná zpravidla prudkou úsečnou ranou, následuje rachocení, jež pozvolna dunění přechází. ztrojnásobilo, vteřinou 35. Jest někdy zvuk krátký, jasný, jako výstřel bambitky; někdy připomíná rychlou palbu většího oddílu vojska; nejčastěji jest zvuk hluboký, rachotivý, jenž zvláštním duněním končí. zaniklo. Stůjtež dva příklady: Jedenáctou vteřinou blesku počalo dunění, ve vteřině 12. blesku velmi slabo duněti, 13. Znásobíme-li počet vteřin uplynulých mezi bleskem a hromem rychlostí zvuku, poznáme vzdálenost bouře; jestit bouře vzdálena tolik */, km, kolik uplynulo vteřin, podobně nalezneme rozdíl vzdálenosti krajních bodů blesku nás, znásobíme-li dobu, kterou hrom (ne však následující dunění) trval x /3 km. Hrom trvá někdy sotva vteřinu, jindy třeba celou minutu, sám při jedné bouři 18í& napočítal vteřinu, Arago udává jako nej delší kdy pozorovanou dobu vteřin