Dotčeného dne byl vzduch parami nasycen. Zdálo se, že
blesk sjel města směrem Vaugirardu.
Mehl Mochenthalu (Ehingen) podal Šauterovi tuto zprávu:
Koncem června 1874 byl jsem večer (po velmi horkém dnu) lese. rue Lyon, což všemi novinami souhlasně ohlášeno Plantéem
podrobným šetřením konstatováno.
Dr. bouře této bylo množství elek
třiny ovzduší velmi značné způsobilo také úkazy ohni sv. Hustý mrak, něhož řada
blesků tvaru prazvláštního vyšlehla, pokryl oblohu. Eliáše
podobné. této bouře udeřil
blesk Pařížina několika místech, mezi jinými domu Č
. Bouře vy
pukla okolí Paříže kolem hodiny ranní. Roztříštění jich, jež několikráte nedaleko
mne událo jež jsem mohl dobře pozorovati, dálo beze všeho
hluku, avšak jasu tak zářivého, jsem vždy chvíli zůstal oslněn. úřad Pole. Blesk kulovitý udeřil domu
Č
. Června 1878:
Jako doklad tvrzení Vašemu existenci zvláštního druhu blesků,
blesků růžencových, mohu Vám sděliti, jsem blesk takový viděl sjeti
s mraku zemi; pozoroval jsem jej observatoře Toulousské.
29. Jest pravděpodobno, blesk ten vznikl současně na
několika místech poblíž země několik koulí rozdělil, jelikož uve
deným směrem jediný toliko blesk, jak pozorovateli zdálo, zemi
sjel. 35.
Vraceje hodině, překvapen jsem byl bouří utekl pod
lesní boudu, nedaleko štěrkované cesty stojící. Zprávu úkaze podal Šauterovi hydrogr.
M. Rachotící, temně dunící hrom jej následo
val jako hluk sta děl opět byla tmavá noc. Blesk byl ně
kolik okamžiků viditelný vypadal jako růženec, skládaje samých
ohnivých kuliček, jakoby ohnivými vlákny spojených. Daguin, professor Toulouse, psal Plantéovi 28. hodiny, když bouře byla nad Paříží rozprostřela, vyrazil mraku
zvlášť nápadný blesk opsav křivku táhlému podobnou.u Zdálo se, blesky
tyto skládají samých světlých bodů, byly podobny ohnivým rý
hám, jež způsobují ploše vlhké proudy vysokého napjetí. rue
ďAssas, rozbil západní štít domu arozmetal jej daleko sousedních
zahradách; blesk tento měl podobu vejce. Bouře zuřila silou neslý
chanou; pojednou uzřel jsem modravé koule silnici směrem mně
se kutálející, koule třeskotem dělily sršící jiskry dílem přede
mnou, dílem mnou. Junker píše svém díle „Reisen Afrikau: Blesk, skládající
se velikého množství klikatých Čar, h
p intensivně svítě, úkaz prazvláštní, nevídaný, sjel náhle temene
oblohy západnímu obzoru. června 1879 udeřil bleskdo svodiče meteorolog, stanice na
Peackes Peak Rocky Mountains rozprášil celé světnici jiskry,
současně slyšen výbuch, jako výstřel pušky, teprvé slyšena
hrozná rána hromová. Zdá se, nezřídka
blesk růžencový rozdělí jednotlivé kuličky, jež pak jako perle
přetrženého nákrčníku sypou zemi. Jedny byly klikaté,
jiné měly podobu křivek mnohými význačnějšími body aneb byly
obvodu uzavřeného.
13 října 1886 pozorovány prudké bouře Pole tři blesky růžen
cové.—
vyšších míst okolí Pařížského, pahrbku Meudon zvaného. Koule velikosti podobaly prostředně
velikým koulím kuželen. Jeden nich sobě uzavřený měl téměř
přesně podobu křivky zvané: „List Descartesův. Ďenní listy vskutku přinesly
zprávy, blesk udeřil Vaugirardu, Grenelle měl podobu
koule neb vejce. Kolem
7.
Rychlost koulí nebyla zvlášť značná, bylať asi rovna rychlosti, jakou
