O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 30 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
, to střídaly blesky klikaté plošnými nejednou viděl jsem blesk plošný rozštípen bleskem klikatým. Blesky tyto bývají nejčastěji neveliké výši nad obzorem, ač i poblíž zenithu. m. Jest-li při blížící neb vzdalující bouři době jedné mňiuty blesku neuslyšíme hrom, pravidla hrom vůbec ne­ . Rozdíl mezi oběma bije zvlášt očí, byl-li blesk plošný rozbrázděn bleskem klikatým; úkaz sice řídký, jehož jsem však byl svědkem bouře, jež strhla nad Kroměřížem dne 13. Června 1892. Chalupa později zbořena postavena palírna, budova jednopatrová vysokým komínem bleskosvodem. Blesky tyto ozařují někdy jen slabo mrak, jindy však celý mrak jakoby vzplanul zdá se, jakoby jas ten vnitř mraků vycházel; „nebe otevřelou, praví případně náš lid úkaze tom. Těsně vedle ní, těch místech, kde topol stával, zasazen mladý stromek, následujícího roku udeřil blesk komínu neb bleskosvodu, nýbrž do kolu zmíněného stromku, něhož třísku vyštípl. Nechal-li Lepel trubi­ cemi těmi přeskakovati jiskrám iníluenČní elektriky, byly jiskry mno­ hem delší než trubicích suchým vzduchem naplněných barvy jasně bílé aneb růžové, dle toho, bylo-li málo aneb mnoho kapaliny trubici. K večeru počaly stahovati dvě bouře směry opačnými, jedna od východu, druhá západu. Ony jsou pozvol­ ným vyrovnáním elektrického napjetí vyšších tedy značně zře­ děných vrstvách atmosféry, jež děje bez zvuku asi podobně jako v elektrickém vejci. Blýskavice jsou buď skutečné, objektivní aneb zdánlivé, subjektivní. byly bouře obě téměř stejně prudké sblížily úzké pásmo ženitbu; z mraku východního bily blesky Častěji, hrom však byl slabší, doba mezi bleskem hromem delší. Blesky při tak zvaných bývají zpravidla ploš­ né.— Do zmíněného topole bil blesk léta, téměř každoročně poškodil jej vždy jen nepatrně. R vysvětluje nejlépe pokusy Lepel- ovými. Blesk plošný, jehož rozptýlené světlo značnou část aneb cel mrak osvětlí, neobmezuje se, jak jméno samo naznačuje, pouhou čáru, nýbrž jest rozměrů značných. Konečně posunuly mraky západu jdoucí pod východní teď šlehal blesk bleskem, dunění hromu bylo téměř nepřetržité hod. 2. Blýskavicí nazýváme blýskání beze hromu. Bleskům těmto schází lesk oslňující intensita blesků klikatých; ony bývají barvy intensivně červené až žluté, zřídka modré neb fialové. hod. Blýskavice zdánlivé jsou bouře vzdálené, jichž hrom jest nesly* šitelný, bývají vždy jen kraji obzoru, nikdy zenithu samém pozo­ rovány. Když Boussignault cestoval krajinou touto, usmrtil blesk jeho černého vůdce. Blíží-li bouře, uzříme zpravidla několik blesků, než první ránu hromu uslyšíme. Nikdo Nové Granadě, píše Arago, nechce obývati Lition pro veliké nebezpečí blesku; množství horníků, kopajících zlato, bylo tam bleskem usmrceno. Spektrum této blýskavice skládá širokých světlých pruhů; kdežto spektrum blesků klikatých skládá jemných přesně sebe oddělených čar, podobajíc spektru jiskry elektrické. nejsou nijak vzácností, nejčastěji vyskytují bouří dlouho trvajících. Lepel nápodobil mraky pomocí skleněných, uvnitř parafinem potažených trubic, jež naplnil vodními parami. Blýskání počalo napřed straně vý­ chodní, půl hodiny později západu; půl hod