O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 29 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
zámku Abere nedaleko Janova v krásném údolí alpském ležícího bil blesk tak Často působil tolik škod, konečně usnešeno, opatřiti jej bleskosvodem. Saussure, jenž práce řídil, pátral příčině tak častých úderů blesku shledal, že zámek kostelem stály pahrbku málo nad údolí vyčnívajícím, že však půda kolem pahrbku tak byla bohata prameny, létech suchých hloubce několika stop nalezeny spousty vod, ostatní pak čásť údolí měla půdu suchou, kamenitou. 1780 před­ ložil Barbier Tinan francouzské akademii plán bleskosvod při kathedrále Strassburské. V dílně bylo mnoho plechového nádobí koutě zmíněné studni nej­ bližším stálo několik železných tyčí desek, venku poblíž podzemního vedení hromosvodu ležely'desky olověné. téže bouře zasažen blesko­ svod ještě bleskem druhým, jenž přesně touž cestu volil. Stůjž zde příklad toho.— Takovéto rozsoší blesku dosti často pozorováno. Abbé Richard viděl ble«k, jenž rozdělil dvě Části, nichž každá jiného před­ mětu udeřila. Zvlášť zajímavý jest případ následující: Y Třebíči „ve dvořeu stál vedle mistrova obydlí, přízemní cha­ lupy, topol. Bleskosvod zřízen teprvé 1833. Tato vlastnost blesku míře nemalé přispěla rozšíření bleskosvodu, proti němuž z počátku byla veliká nedůvěra. Gfamot pak pozoroval blesk, jenž vznikl dvou značně vzdálených bodů mraku, obě části spojily jedno sjely zemi jako blesk jediný. Plány schváleny komisse zvolená, níž byl také Franklin, odporučila brzké zřízení jeho., vzduch tedy prostředím homogenním není, pročež blesk jiskra elektrická částkami lépe vodivými Často od dráhy přímé odbočují béřou drahou klikatou. Jako kovy působí také vodoú prosáklá půda, umožňujíc souhlasné elektřině infiuenČní snadný odm tok. Blesk nebéře drahou přímou, nýbrž podobně jako jiskra ele­ ktrická drahou klikatou. Vznik těchto blesků jest tom, řečeno elektřině atmosférické, jasný. Největší vzdálenost budov těch byla 600 w. Nelze pochybovati tom, jiskra mezi dvěma elektrickými vodiči přeskočila přímce, kdyby vzduch dělící všude byl homogenní stejně vodivý, ej- k dráha blesku byla přímka, spojující nejbližší body dvou mraků aneb mrak nej­ bližším bodem zemi, tedy zpravidla bodem nejvýše nad okolí vyčnívajícím. Při neobyčejně prudké bouři, jež října 1895 nad Kroměřížem stálila, viděl jsem blesk, jenž mraku sjel jediné klikaté čáře, po­ lovině své délky rozštěpil dví, každá čásť pak asi prvé !/g své délky rozdělila opět dvě Částky četnými odbočkami; blesk při­ pomněl mně obrazce Lichtenberg-ovy. Ve Freiberku pozorován blesk, jenž tři Části rozdělil, nichž každá jiné budovy udeřila. vzduchu však jsou částky prachu, látky organické i kosmické, různé plyny p. Chalupa zaujímala nejvyšší bod kopce, němž stoji zámek; . Roku 1843 udeřil blesk tohoto bleskosvodu, nepoškodil chrám, odskočil však stranou dílny klempíř­ ské, jež nalézala nedaleko studně, níž bleskosvod byl sveden. Magistrát Strass- burský obávaje výloh, plány neprovedl, viděl však nucen, ročně do rozpočtu klásti položku opravu škod bleskem způsobených. Že dráha blesku není nahodilá, toho nejlepším důkazem jest ta okolnost, blesk často bére touže drahou, opětně témž místě budovy zasahuje škody opravené vždy znovu působí