O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 29 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Stůjž zde příklad toho. Bleskosvod zřízen teprvé 1833.— Takovéto rozsoší blesku dosti často pozorováno. Tato vlastnost blesku míře nemalé přispěla rozšíření bleskosvodu, proti němuž z počátku byla veliká nedůvěra. zámku Abere nedaleko Janova v krásném údolí alpském ležícího bil blesk tak Často působil tolik škod, konečně usnešeno, opatřiti jej bleskosvodem. Magistrát Strass- burský obávaje výloh, plány neprovedl, viděl však nucen, ročně do rozpočtu klásti položku opravu škod bleskem způsobených. Největší vzdálenost budov těch byla 600 w. Roku 1843 udeřil blesk tohoto bleskosvodu, nepoškodil chrám, odskočil však stranou dílny klempíř­ ské, jež nalézala nedaleko studně, níž bleskosvod byl sveden. 1780 před­ ložil Barbier Tinan francouzské akademii plán bleskosvod při kathedrále Strassburské. Saussure, jenž práce řídil, pátral příčině tak častých úderů blesku shledal, že zámek kostelem stály pahrbku málo nad údolí vyčnívajícím, že však půda kolem pahrbku tak byla bohata prameny, létech suchých hloubce několika stop nalezeny spousty vod, ostatní pak čásť údolí měla půdu suchou, kamenitou. V dílně bylo mnoho plechového nádobí koutě zmíněné studni nej­ bližším stálo několik železných tyčí desek, venku poblíž podzemního vedení hromosvodu ležely'desky olověné. téže bouře zasažen blesko­ svod ještě bleskem druhým, jenž přesně touž cestu volil. Vznik těchto blesků jest tom, řečeno elektřině atmosférické, jasný. Abbé Richard viděl ble«k, jenž rozdělil dvě Části, nichž každá jiného před­ mětu udeřila. Chalupa zaujímala nejvyšší bod kopce, němž stoji zámek; . Že dráha blesku není nahodilá, toho nejlepším důkazem jest ta okolnost, blesk často bére touže drahou, opětně témž místě budovy zasahuje škody opravené vždy znovu působí., vzduch tedy prostředím homogenním není, pročež blesk jiskra elektrická částkami lépe vodivými Často od dráhy přímé odbočují béřou drahou klikatou. Ve Freiberku pozorován blesk, jenž tři Části rozdělil, nichž každá jiné budovy udeřila. vzduchu však jsou částky prachu, látky organické i kosmické, různé plyny p. Gfamot pak pozoroval blesk, jenž vznikl dvou značně vzdálených bodů mraku, obě části spojily jedno sjely zemi jako blesk jediný. Nelze pochybovati tom, jiskra mezi dvěma elektrickými vodiči přeskočila přímce, kdyby vzduch dělící všude byl homogenní stejně vodivý, ej- k dráha blesku byla přímka, spojující nejbližší body dvou mraků aneb mrak nej­ bližším bodem zemi, tedy zpravidla bodem nejvýše nad okolí vyčnívajícím. Blesk nebéře drahou přímou, nýbrž podobně jako jiskra ele­ ktrická drahou klikatou. Jako kovy působí také vodoú prosáklá půda, umožňujíc souhlasné elektřině infiuenČní snadný odm tok. Při neobyčejně prudké bouři, jež října 1895 nad Kroměřížem stálila, viděl jsem blesk, jenž mraku sjel jediné klikaté čáře, po­ lovině své délky rozštěpil dví, každá čásť pak asi prvé !/g své délky rozdělila opět dvě Částky četnými odbočkami; blesk při­ pomněl mně obrazce Lichtenberg-ovy. Plány schváleny komisse zvolená, níž byl také Franklin, odporučila brzké zřízení jeho. Zvlášť zajímavý jest případ následující: Y Třebíči „ve dvořeu stál vedle mistrova obydlí, přízemní cha­ lupy, topol