Stůjž zde příklad toho.
Gfamot pak pozoroval blesk, jenž vznikl dvou značně vzdálených
bodů mraku, obě části spojily jedno sjely zemi jako
blesk jediný. Blesk nebéře drahou přímou, nýbrž podobně jako jiskra ele
ktrická drahou klikatou. Plány schváleny komisse zvolená, níž
byl také Franklin, odporučila brzké zřízení jeho.
Vznik těchto blesků jest tom, řečeno elektřině atmosférické,
jasný.
Ve Freiberku pozorován blesk, jenž tři Části rozdělil, nichž
každá jiné budovy udeřila. Magistrát Strass-
burský obávaje výloh, plány neprovedl, viděl však nucen, ročně
do rozpočtu klásti položku opravu škod bleskem způsobených. 1780 před
ložil Barbier Tinan francouzské akademii plán bleskosvod při
kathedrále Strassburské. Saussure, jenž
práce řídil, pátral příčině tak častých úderů blesku shledal, že
zámek kostelem stály pahrbku málo nad údolí vyčnívajícím, že
však půda kolem pahrbku tak byla bohata prameny, létech
suchých hloubce několika stop nalezeny spousty vod, ostatní pak
čásť údolí měla půdu suchou, kamenitou. Chalupa zaujímala nejvyšší bod kopce, němž stoji zámek;
. Největší vzdálenost budov těch byla 600 w.
V dílně bylo mnoho plechového nádobí koutě zmíněné studni nej
bližším stálo několik železných tyčí desek, venku poblíž podzemního
vedení hromosvodu ležely'desky olověné. Zvlášť zajímavý jest případ
následující:
Y Třebíči „ve dvořeu stál vedle mistrova obydlí, přízemní cha
lupy, topol.—
Takovéto rozsoší blesku dosti často pozorováno.
Jako kovy působí také vodoú prosáklá půda, umožňujíc souhlasné
elektřině infiuenČní snadný odm
tok.
Při neobyčejně prudké bouři, jež října 1895 nad Kroměřížem
stálila, viděl jsem blesk, jenž mraku sjel jediné klikaté čáře, po
lovině své délky rozštěpil dví, každá čásť pak asi prvé !/g
své délky rozdělila opět dvě Částky četnými odbočkami; blesk při
pomněl mně obrazce Lichtenberg-ovy. Roku 1843 udeřil blesk tohoto
bleskosvodu, nepoškodil chrám, odskočil však stranou dílny klempíř
ské, jež nalézala nedaleko studně, níž bleskosvod byl sveden. Tato vlastnost
blesku míře nemalé přispěla rozšíření bleskosvodu, proti němuž
z počátku byla veliká nedůvěra., vzduch tedy prostředím homogenním
není, pročež blesk jiskra elektrická částkami lépe vodivými Často od
dráhy přímé odbočují béřou drahou klikatou.
Že dráha blesku není nahodilá, toho nejlepším důkazem jest ta
okolnost, blesk často bére touže drahou, opětně témž místě
budovy zasahuje škody opravené vždy znovu působí. vzduchu však jsou částky prachu, látky organické
i kosmické, různé plyny p. Abbé Richard
viděl ble«k, jenž rozdělil dvě Části, nichž každá jiného před
mětu udeřila. Nelze pochybovati tom, jiskra mezi
dvěma elektrickými vodiči přeskočila přímce, kdyby vzduch dělící
všude byl homogenní stejně vodivý, ej-
k dráha blesku
byla přímka, spojující nejbližší body dvou mraků aneb mrak nej
bližším bodem zemi, tedy zpravidla bodem nejvýše nad okolí
vyčnívajícím. zámku Abere nedaleko Janova
v krásném údolí alpském ležícího bil blesk tak Často působil tolik
škod, konečně usnešeno, opatřiti jej bleskosvodem. téže bouře zasažen blesko
svod ještě bleskem druhým, jenž přesně touž cestu volil.
Bleskosvod zřízen teprvé 1833
