, jako nad souší. atm. Poznal tedy Erman, plochy
strjného el. základě svých 201etých po
zorování tvrdí, vzduch jasného počasí jest vždy -f- el. napjetí. Dále dokázal řadou
pokusů, polích hor stavení vzdálených toliko různých svis
lých výškách elektroskop udává různé napjetí, však pohyb jeho
v rovině vodorovné rozptyl stébel nemá vlivu, poblíž stavení, stromů
a však, tento pohyb mění rozptyl. pozorovali, nástupci jeho
je měřili připravili takto cestu jich vysvětlení. atm. Peltier-ův spolupracovník Becquerel vytknul zdroje
(arcif nedostatečné) elektřiny atm. Siemens podivením pozoroval
.; pozoru-
jeme-li přece někdy el. Peltier potvrdil
dále, el. stavu atmosféry provedl, byl Peltier,
nahradilť Voltův elektroskop elektrometrem, jejž spojoval tyčí
hrotem opatřenou opatřil takto potřebných dokladů své theorii
el. stavu ovzduší zabýval, dobu roků pozoroval
pouze 23krát el. Fysikové před Ermanem úkazy el.
První, jenž přesná měření el.
Pozorovací methody Peltier-ovy užíval také Quetelet, jenž více roků
pozorováním el. zápornou vždy počasí deštivého. tyto: Vznik kyseliny uhličité orga
nickým životem rostlin: rozklad hmot ústrojnýcli: styk souše
s vodou; dotek vod různé teploty. napjetí ovzduší lednu své maximum, Červnu neb červenci
své minimum, poměr jich pro Brussel udal čísly: pozoroval
denně dvě maxima dvě minima seznal, průběh periody denní jest
opačný, jako průběh variace tepelné maximum jedné odpovídá minimu
druhé; také seznal, mraky rozsáhlé svém středu bývají, na
krajích pak -f-. napjetí (hladiny) jsou rozsáhlých rovinách povrchem
země rovnoběžný, plochy tyto domy, stromy, hory obalují. Dellmann
dospěl týmž výsledkům jako Quetelet. Když
byl dostoupil vrcholu pyramidy, přihnal prudký samum, přinášeje-
s sebou značné množství písku pouště.
Jak vysokého napjetí nabývá písek silným větrem unášený, měl
příležitost Siemens při návštěvě Cheops-ovy pyramidy seznati. zvlášť upozornil
na vztah teplotě, Čím jasnější studenější počasí, tím vyšši jest el. Erman
soudil proto, k
e y
k mění . atmosferické
se zabývala, methody pozorovací zdokonaleny, elektroskopy nahrazeny
elektrometry většině absolutními, čímž umožněno přesné srovnání
výsledků, nimž různí pozorovatelé dospěli, tak výzkumy uvedené
potvrzeny, místy doplněny, avšak opravdu nového neobsahují práce
ty.^
toho poznal teprve Erman (1803.
napjetí, proto také nás vítr přináší vyšší el.), jenž ukázal, téže vrstvy vzduchu
lze dle libosti elektroskopu svésťi kladnou neb zápornou elektřinu dle
toho, umístíme-li elektroskop pod aneb nad ní. napjetí ovzduší influencí. Peltier (1841) shodě Ermanem předpokládá zemi za
elektrickou sice el. vznikla zajisté prachem vzduchu obsaže
ným, jenž (asi třením) stává el. pozorování,
jež byl společně Becquerel-em konal, poznal, vzduch nad mořem
za jasného počasí jest právě tak el.
Po Ermanovi nepřehledná řada učenců výzkumem el.
Peltier-ova elektrometru užíval také Dellmann, misto tyče však
upotřebil kovové koule, již isolovaně vyzdvihl nad elektroskop, odvedl
k zemi, opět spustil uvedl styk elektrometrem. Vedlo příliš daleko,
ano jest téměř nemožno, práce všechny zde uvésti, omezíme proto
na práce nejvýznamnější. vysvětluje el
