atm.
Po Ermanovi nepřehledná řada učenců výzkumem el. Peltier-ův spolupracovník Becquerel vytknul zdroje
(arcif nedostatečné) elektřiny atm. napjetí ovzduší lednu své maximum, Červnu neb červenci
své minimum, poměr jich pro Brussel udal čísly: pozoroval
denně dvě maxima dvě minima seznal, průběh periody denní jest
opačný, jako průběh variace tepelné maximum jedné odpovídá minimu
druhé; také seznal, mraky rozsáhlé svém středu bývají, na
krajích pak -f-. Peltier (1841) shodě Ermanem předpokládá zemi za
elektrickou sice el. napjetí ovzduší influencí.
Peltier-ova elektrometru užíval také Dellmann, misto tyče však
upotřebil kovové koule, již isolovaně vyzdvihl nad elektroskop, odvedl
k zemi, opět spustil uvedl styk elektrometrem.
První, jenž přesná měření el.
Jak vysokého napjetí nabývá písek silným větrem unášený, měl
příležitost Siemens při návštěvě Cheops-ovy pyramidy seznati.
napjetí, proto také nás vítr přináší vyšší el. Dellmann
dospěl týmž výsledkům jako Quetelet. Dále dokázal řadou
pokusů, polích hor stavení vzdálených toliko různých svis
lých výškách elektroskop udává různé napjetí, však pohyb jeho
v rovině vodorovné rozptyl stébel nemá vlivu, poblíž stavení, stromů
a však, tento pohyb mění rozptyl. stavu atmosféry provedl, byl Peltier,
nahradilť Voltův elektroskop elektrometrem, jejž spojoval tyčí
hrotem opatřenou opatřil takto potřebných dokladů své theorii
el. pozorování,
jež byl společně Becquerel-em konal, poznal, vzduch nad mořem
za jasného počasí jest právě tak el. tyto: Vznik kyseliny uhličité orga
nickým životem rostlin: rozklad hmot ústrojnýcli: styk souše
s vodou; dotek vod různé teploty. atm., jako nad souší. atmosferické
se zabývala, methody pozorovací zdokonaleny, elektroskopy nahrazeny
elektrometry většině absolutními, čímž umožněno přesné srovnání
výsledků, nimž různí pozorovatelé dospěli, tak výzkumy uvedené
potvrzeny, místy doplněny, avšak opravdu nového neobsahují práce
ty. Siemens podivením pozoroval
. Fysikové před Ermanem úkazy el.
Pozorovací methody Peltier-ovy užíval také Quetelet, jenž více roků
pozorováním el. stavu ovzduší zabýval, dobu roků pozoroval
pouze 23krát el. základě svých 201etých po
zorování tvrdí, vzduch jasného počasí jest vždy -f- el.^
toho poznal teprve Erman (1803. vysvětluje el. napjetí (hladiny) jsou rozsáhlých rovinách povrchem
země rovnoběžný, plochy tyto domy, stromy, hory obalují. zápornou vždy počasí deštivého. pozorovali, nástupci jeho
je měřili připravili takto cestu jich vysvětlení. Vedlo příliš daleko,
ano jest téměř nemožno, práce všechny zde uvésti, omezíme proto
na práce nejvýznamnější. Peltier potvrdil
dále, el.; pozoru-
jeme-li přece někdy el. zvlášť upozornil
na vztah teplotě, Čím jasnější studenější počasí, tím vyšši jest el. Erman
soudil proto, k
e y
k mění .), jenž ukázal, téže vrstvy vzduchu
lze dle libosti elektroskopu svésťi kladnou neb zápornou elektřinu dle
toho, umístíme-li elektroskop pod aneb nad ní. vznikla zajisté prachem vzduchu obsaže
ným, jenž (asi třením) stává el. Poznal tedy Erman, plochy
strjného el. napjetí. Když
byl dostoupil vrcholu pyramidy, přihnal prudký samum, přinášeje-
s sebou značné množství písku pouště
