O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 14 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dále dokázal řadou pokusů, polích hor stavení vzdálených toliko různých svis­ lých výškách elektroskop udává různé napjetí, však pohyb jeho v rovině vodorovné rozptyl stébel nemá vlivu, poblíž stavení, stromů a však, tento pohyb mění rozptyl. atm. Siemens podivením pozoroval . Když byl dostoupil vrcholu pyramidy, přihnal prudký samum, přinášeje- s sebou značné množství písku pouště. napjetí ovzduší influencí. zvlášť upozornil na vztah teplotě, Čím jasnější studenější počasí, tím vyšši jest el. Fysikové před Ermanem úkazy el. První, jenž přesná měření el. Dellmann dospěl týmž výsledkům jako Quetelet. napjetí (hladiny) jsou rozsáhlých rovinách povrchem země rovnoběžný, plochy tyto domy, stromy, hory obalují. atmosferické se zabývala, methody pozorovací zdokonaleny, elektroskopy nahrazeny elektrometry většině absolutními, čímž umožněno přesné srovnání výsledků, nimž různí pozorovatelé dospěli, tak výzkumy uvedené potvrzeny, místy doplněny, avšak opravdu nového neobsahují práce ty. pozorovali, nástupci jeho je měřili připravili takto cestu jich vysvětlení. Poznal tedy Erman, plochy strjného el.), jenž ukázal, téže vrstvy vzduchu lze dle libosti elektroskopu svésťi kladnou neb zápornou elektřinu dle toho, umístíme-li elektroskop pod aneb nad ní. Peltier-ův spolupracovník Becquerel vytknul zdroje (arcif nedostatečné) elektřiny atm. napjetí. napjetí, proto také nás vítr přináší vyšší el. atm. stavu atmosféry provedl, byl Peltier, nahradilť Voltův elektroskop elektrometrem, jejž spojoval tyčí hrotem opatřenou opatřil takto potřebných dokladů své theorii el. Pozorovací methody Peltier-ovy užíval také Quetelet, jenž více roků pozorováním el. napjetí ovzduší lednu své maximum, Červnu neb červenci své minimum, poměr jich pro Brussel udal čísly: pozoroval denně dvě maxima dvě minima seznal, průběh periody denní jest opačný, jako průběh variace tepelné maximum jedné odpovídá minimu druhé; také seznal, mraky rozsáhlé svém středu bývají, na krajích pak -f-.^ toho poznal teprve Erman (1803. tyto: Vznik kyseliny uhličité orga­ nickým životem rostlin: rozklad hmot ústrojnýcli: styk souše s vodou; dotek vod různé teploty. Erman soudil proto, k e y k mění . základě svých 201etých po­ zorování tvrdí, vzduch jasného počasí jest vždy -f- el. Peltier potvrdil dále, el. stavu ovzduší zabýval, dobu roků pozoroval pouze 23krát el., jako nad souší. Vedlo příliš daleko, ano jest téměř nemožno, práce všechny zde uvésti, omezíme proto na práce nejvýznamnější. pozorování, jež byl společně Becquerel-em konal, poznal, vzduch nad mořem za jasného počasí jest právě tak el. Peltier-ova elektrometru užíval také Dellmann, misto tyče však upotřebil kovové koule, již isolovaně vyzdvihl nad elektroskop, odvedl k zemi, opět spustil uvedl styk elektrometrem. Po Ermanovi nepřehledná řada učenců výzkumem el. Jak vysokého napjetí nabývá písek silným větrem unášený, měl příležitost Siemens při návštěvě Cheops-ovy pyramidy seznati. vysvětluje el.; pozoru- jeme-li přece někdy el. vznikla zajisté prachem vzduchu obsaže­ ným, jenž (asi třením) stává el. Peltier (1841) shodě Ermanem předpokládá zemi za elektrickou sice el. zápornou vždy počasí deštivého