Vedlo příliš daleko,
ano jest téměř nemožno, práce všechny zde uvésti, omezíme proto
na práce nejvýznamnější. Peltier potvrdil
dále, el. napjetí ovzduší lednu své maximum, Červnu neb červenci
své minimum, poměr jich pro Brussel udal čísly: pozoroval
denně dvě maxima dvě minima seznal, průběh periody denní jest
opačný, jako průběh variace tepelné maximum jedné odpovídá minimu
druhé; také seznal, mraky rozsáhlé svém středu bývají, na
krajích pak -f-. atm. zápornou vždy počasí deštivého.
Pozorovací methody Peltier-ovy užíval také Quetelet, jenž více roků
pozorováním el.^
toho poznal teprve Erman (1803. napjetí ovzduší influencí.), jenž ukázal, téže vrstvy vzduchu
lze dle libosti elektroskopu svésťi kladnou neb zápornou elektřinu dle
toho, umístíme-li elektroskop pod aneb nad ní. Siemens podivením pozoroval
. Erman
soudil proto, k
e y
k mění .
Jak vysokého napjetí nabývá písek silným větrem unášený, měl
příležitost Siemens při návštěvě Cheops-ovy pyramidy seznati.
Po Ermanovi nepřehledná řada učenců výzkumem el. stavu atmosféry provedl, byl Peltier,
nahradilť Voltův elektroskop elektrometrem, jejž spojoval tyčí
hrotem opatřenou opatřil takto potřebných dokladů své theorii
el. zvlášť upozornil
na vztah teplotě, Čím jasnější studenější počasí, tím vyšši jest el. Dále dokázal řadou
pokusů, polích hor stavení vzdálených toliko různých svis
lých výškách elektroskop udává různé napjetí, však pohyb jeho
v rovině vodorovné rozptyl stébel nemá vlivu, poblíž stavení, stromů
a však, tento pohyb mění rozptyl.
Peltier-ova elektrometru užíval také Dellmann, misto tyče však
upotřebil kovové koule, již isolovaně vyzdvihl nad elektroskop, odvedl
k zemi, opět spustil uvedl styk elektrometrem. Peltier-ův spolupracovník Becquerel vytknul zdroje
(arcif nedostatečné) elektřiny atm. Fysikové před Ermanem úkazy el. stavu ovzduší zabýval, dobu roků pozoroval
pouze 23krát el., jako nad souší.
První, jenž přesná měření el. Když
byl dostoupil vrcholu pyramidy, přihnal prudký samum, přinášeje-
s sebou značné množství písku pouště. pozorování,
jež byl společně Becquerel-em konal, poznal, vzduch nad mořem
za jasného počasí jest právě tak el. Dellmann
dospěl týmž výsledkům jako Quetelet. Peltier (1841) shodě Ermanem předpokládá zemi za
elektrickou sice el. napjetí (hladiny) jsou rozsáhlých rovinách povrchem
země rovnoběžný, plochy tyto domy, stromy, hory obalují.
napjetí, proto také nás vítr přináší vyšší el. atm.; pozoru-
jeme-li přece někdy el. pozorovali, nástupci jeho
je měřili připravili takto cestu jich vysvětlení. vysvětluje el. vznikla zajisté prachem vzduchu obsaže
ným, jenž (asi třením) stává el. napjetí. Poznal tedy Erman, plochy
strjného el. základě svých 201etých po
zorování tvrdí, vzduch jasného počasí jest vždy -f- el. atmosferické
se zabývala, methody pozorovací zdokonaleny, elektroskopy nahrazeny
elektrometry většině absolutními, čímž umožněno přesné srovnání
výsledků, nimž různí pozorovatelé dospěli, tak výzkumy uvedené
potvrzeny, místy doplněny, avšak opravdu nového neobsahují práce
ty. tyto: Vznik kyseliny uhličité orga
nickým životem rostlin: rozklad hmot ústrojnýcli: styk souše
s vodou; dotek vod různé teploty
