Druhé pravidla
význačnější maximum vzniká době, kdy rosa počíná tvořiti. Stroje tohoto užívali se
značným zdarem Saussure Volta.bývá nejmenší, květnu největší. Maximum netrvá
dlouho, napjetí rychle ubývá, současně vyjasňuje. BuíF, Rive Mascart shle
dali parách vytvořivších vody čisté stopy elektřiny.
Schůbler dále konstatoval také roční variace el. stav koule zkoumán.
Všichni dotud jmenovaní badatelé byli přesvědčeni, vzduch jest
skutečně elektrickým, tak jako svodič elektriky. Configliachi Erman správ
nost pozorování těch byli popřeli., načež el. Saussure
ze svých pozorování uvádí, mezi dobou, kdy rosa padati přestala,
a slunce východem jest minimum, načež napjetí přibývá, nastane
kolem poledne maximum, pak opět napjetí ubývá., létě kolem hod. Volta Saussure
zabývali také otázkou, jak vzniká elektřina atmosférická. a
soudil, odpařování samo jest zdrojem el.Konečně uvádí Beccaria také denní variace el. Nesprávnost náhledu
—. nedostačí., současně přibývá vlhkosti dol
ních vrstvách, chladnějšího počasí tvoří mlha. Tato liypothesa nalezla mnoho
přívrženců udržela doby nejnovější, byliť Palmieri dospěli
svými pokusy témuž výsledku, kdežto., jara podzim
do hod. . atm. napjetí sice
v lednu maximum, květnu minimum, upozornil to, právě
v lednu vlhkosť dolních vrstev atm. napjetí
nepatrné, načež stoupá létě neb hod. TyČ vystrčena okna,
pak nazpět vtažena el.
Cavallo užíval svým pokusům tyče skládací, jejíž hornímu
konci připevněna pečetním voskem kovová koule., zimě hod. Zvlášť pozoruhodný jsou výsledky, jichž
se dodělal Schůbler; 011 shledal, při slunce východu bývá el.
Z pokusů dosavadních nezvratně dokázáno el. napjetí, jež neodvislé
od něho také Saussure poznal jež byl Monnier zaznamenal. Kolem hod., zimě 10—11 hod. Chtěl-li Saussure vniknouti vyšších
vrstev, vystřelil šíp elektroskopem vodivě spojený.
V pokusech Saussur-ových pokračovali lii: Crosse Read,
v Německu: Heller Schůbler. ubývá do
slunce východu. Třeba ani
dnes nedovedeme určitostí říci, zdali odpařování vody jest skuteč
ným zdrojem elektřiny, tolik jest jisto, zdroj tento vysvětlení
účinků el. Pouillet dokázal, kapaliny, níž
jsou rozpuštěny soli, vznikají páry elektrické, Faraday pak dokázal, že
páry unášející sebou Částky kapalné, třením stěny vzbuzují elektřinu,
vysvětliv tak působení elektriky parní. Volta shle
dal, páry vznikající vody vlité žhavého uhlí stávají el. počne vlhkosti nad údolími lesy
přibývati, mraky tvoří, nastává večerní rosa maximum,
v zimě kolem hod. jest
dle Schůblera pravidla napjetí nepatrné ubývá dále, létě do
4 --6 hod. napjetí svislé
výšce zaznamenán vztah absolutní vlhkosti ovzduší. Saussure spojil tyč přímo elektro-
skopem Voltou vynalezeným, kovovou kouli konci tyče pak nahradil
po příkladu Voltově hořícím neb doutnajícím tělesem; stroj jeho byl tak
účelný jednoduchý, bylo snadno cestách užívati užívá se
ho poněkud dokonalejší úpravě podnes., kterémuž náhledu Saussure
na základě vlastních pokusů přisvědčil. Thomson, Mascart Palmieri
nahradili sice svíčku neb doutnák kovovou nádobou vodou neb pískem
naplněnou, jenž dlouhou trubicí odtéká elektřinu souhlasnou odvádí,
Exner však užívá opět hořící svíčky, jejíhož plamene vniká konec
drátu elektroskopem spojeného. napjetí ovzduší, po
znány variace denní roční, poznána závislost el
