Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Generátory proměnnou rychlostí otáčení jsou vysoce účinné, zařízení však
musí být doplněno složitou polovodičovou automatikou udržování konstant
ního kmitočtu.
Generátory stálou rychlostí otáčení musí být vybaveny citlivou automatickou
regulací otáček, nichž synchronní mohou být využity výrobě jalového výko
nu.
Jako generátory proměnnou rychlostí otáčení mohou sloužit mnohapólové
asynchronní stroje proměnným odporem obvodu kotvy.Modernější větrníky, tzv. Tato
zařízení jsou však vhodná pouze pro malé výkony generátorů, nejvýše několika
desítek kilowattů. 72. Nahradí-li tento odpor elektronickým obvodem
který hlediska kotvy chová jako odpor převádí proud skluzovém kmitočtu
na proud síťovém kmitočtu pak jej odvádí sítě, účinnost sevýrazně zvýší. Střídavý proud proměnném kmitočtu
je usměrňován znovu převeden střídavý při konstantním kmitočtu. Mají čtyři velké lo
patky každé nich speciální brzdu, která uvede činnost odstředivou si
lou při prudkém větru. 72). Změnou odporu lze
měnit velikost skluzu šikmém rozsahu oblasti generátorů. Nevýhodou jsou
však ztráty rotorovém odporu. Rotory větrných motorů se
svislou osou
1 typ Darrieus typ Darrieus A,
3 typ Savonius
94
. ruský větrník Chersonu
nebo Krymu městě Balaklavě, větrníky Výmaru, holandský větrník klou
bovou vrtulí řada dalších. ventimotory, zkonstruoval Bilau.
Jsou známy ještě další typy větrných motorů, např. Po
prvé použil při konstrukci větrné elektrárny Kostenko 1948.
Jediný generátor proměnnou rychlostí otáčení, který nevyžaduje polovodičové
obvody, střídavý komutátorový stroj cizím buzením síťovým kmitočtem.
f
2 5
Rychlost využitelného větru obvykle udává rozmezí h-1, což
je hodnota značně proměnná, která vyžadovala změnu rychlosti otáčení roto
ru ním spojeného generátoru; praxi však není možné, protože větrné
elektrárny mají pracovat konstantním kmitočtem, tedy konstantní rychlostí
rotoru.
Pro větší výkony jsou nutné jednofázové nebo několikafázové alternátory se
stejnosměrným nebo střídavým buzením.
Pro zajímavost uvádíme přehled konstrukcí rotorů vodorovnou osou (obr. 71)
a rotorů svislou osou (obr.
Obr
