Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Obr. 69.
Ze svislých větrníků známý větrník dánský čtyřmi nebo šesti lopatkami ručně
ovladatelnými žaluziemi, namontovanými věži. Polská turbína
složená rozváděcího o-
běžného kola
Obr. 67).
Zajímavé řešení větrného kola turbiny podle finského vynálezce Savoniuse
(obr. 68. badasie
Obr. 65. Šestiúhelníková Halladayova ^
turbína
92
. Zařízení sloužilo čerpání vody. Pohyb větrného kola pře
nášen svislým hřídelem elektrický generátor. založeno Robinsonově jevu, podle něhož odpor vyduté polo
koule skoro čtyřikrát větší než odpor polokoule vypouklé, takže dojde jejich ro
taci. 66.
Halladayova turbína (obr.
Pro velký počet lopatek těmto větrným motorům začalo říkat turbíny nej-
známnější nich turbína Halladayova Corcoranova (Eclipse). 68).věži, která zastává funkci rozváděcího kola, žene vzduch oběžná kola, uspo
řádaná věži nad sebou. Předchůdce vzdušné turbíny
Savoniovy vodní turbíny Peltonovy
Obr. Afghánský větr
ný mlýn, tzv. 69) šestiúhelníkový:tvar větrného kola, skupinami
Obr. 67. Savoniova vzduš
ná turbína otáčivými
poloválci
Podobné konstrukce objevovaly již středověku, několika poloválci,
které připomínaly moderní vodní Peltonovy turbíny (obr.
Dokonalejší americký větrník vznikl 1877 brzy rozšířil Evropy, měl
větší počet menších lopatek, samočinně regulovaných směru větru, dokonalej
ší převodová soukolí malým třením
