Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Hustota vzduchuje závislá mimo jiné tlaku vzduchu, výšce teplotě. Další snížení ose
.
Efektivní část vzdušného proudu proudí větrným kolem střední rychlosti:
P kola .
Větrná kola snižují rychlost vzdušného proudu &na přeměňují tak části
kinetické energie vzdušného proudu energii mechanickou. při zpomalení rychlosti třetinu.Fyzikálně technické základy využití energie větru
Kinetická energie (E) pohybující hmoty (m)
E \
což platí pro pohybující vzduch.
Rozdíl kinetické energie 0,5 0,5 í>2za přijímán turbínou.
Proudí-li vzduch objemu hustotě hmota
m V
a jeho kinetická energie
E v*.
Při přesném výpočtu počítá hodnotami skutečně naměřenými.
Největší výkon při oza 1/3 tj. Zvolí
se pro tlak 101,3 kPa, 1,2 při mořské hledině teplotě vzduchu °C.
Největší výkon větrného kola:
P Betz ~27~ *
Betz dokázal roce 1926 základní větu platnou pro využití větrné energie: Ne-
ztrátová ideální větrná elektrárna může přeměnit maximálně 16/27 energie vzdušného
proudu energii mechanickou.
Výkon ideálního větrného kola:
Pteoret 0,5g (fl2—P2za) 0,5 (»+»za) F.
Uvažujeme-li plochu která kolmá proudu vzduchu, proudí každou se
kundu objem vzduchu
F Fv.
S ohledem tvorbu vírů, tření vzduchu mechanicky podmíněné ztráty při
přeměně energie může být výkon ose jen nižší než etz.
Výkon vzdušného proudu bude tedy
P qv^F
