Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Největší výkon větrného kola:
P Betz ~27~ *
Betz dokázal roce 1926 základní větu platnou pro využití větrné energie: Ne-
ztrátová ideální větrná elektrárna může přeměnit maximálně 16/27 energie vzdušného
proudu energii mechanickou.
Větrná kola snižují rychlost vzdušného proudu &na přeměňují tak části
kinetické energie vzdušného proudu energii mechanickou.
Největší výkon při oza 1/3 tj.
Hustota vzduchuje závislá mimo jiné tlaku vzduchu, výšce teplotě.
Při přesném výpočtu počítá hodnotami skutečně naměřenými.
Efektivní část vzdušného proudu proudí větrným kolem střední rychlosti:
P kola .
Výkon ideálního větrného kola:
Pteoret 0,5g (fl2—P2za) 0,5 (»+»za) F.
Rozdíl kinetické energie 0,5 0,5 í>2za přijímán turbínou.
Uvažujeme-li plochu která kolmá proudu vzduchu, proudí každou se
kundu objem vzduchu
F Fv.
S ohledem tvorbu vírů, tření vzduchu mechanicky podmíněné ztráty při
přeměně energie může být výkon ose jen nižší než etz. Zvolí
se pro tlak 101,3 kPa, 1,2 při mořské hledině teplotě vzduchu °C.
Výkon vzdušného proudu bude tedy
P qv^F.Fyzikálně technické základy využití energie větru
Kinetická energie (E) pohybující hmoty (m)
E \
což platí pro pohybující vzduch. Další snížení ose
. při zpomalení rychlosti třetinu.
Proudí-li vzduch objemu hustotě hmota
m V
a jeho kinetická energie
E v*
