Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Teplonosným médiem jsou draselné sodné soli, které ohřívají toplotu 400 °C
a podobě páry odvádějí turbosoustrojí. Touto
trubkou protéká voda zásobníku teplé vody ohřáté sluncem. Podobná za
řízení mají být instalována dalších přejezdech.
I Itálii, podobně jako jiných jihoevropských státech, vyrábějí různé typy sluneč
ních kolektorů ohřevu užitkové vody, vytápění budov průmyslovým zemědělským
účelům.
Na univerzitě Jumagatě byla navržena klimatizace budov, při níž využívá sníh, vo
da sněhu sluneční energie. Plochy vystavené slunci usměrňují sluneční
paprsky kotle vodou, která mění páru odvádí malému turbosoustrojí. Při této
elektrárně řeší problém akumulace elektrické energie pro dny bez slunečního svitu.
V Marseille byla 1980 uvedena provozu sluneční elektrárna výkonu 3500 kW. Účinnost přeměny světelné energie elektrickou 8,1 %,
což relativně velmi dobrý výsledek.
Firma Hitachi vyvinula sluneční článek 10,7% účinností přeměny sluneční energie
na elektrickou. První sluneční elektrárna Itálii výkonu byla uvedena provozu r. Základním materiálem výrobně levný polykrystalický křemík čistotě
98 zatavený fólie. Trubkový kolektor lze instalovat ploché šikmé střeše, fasádě budov, osa
kolektoru směru východ-západ. Jeden článek průměru dosahuje výkonu 100 miliwattů
na plochu cm2.
Sluneční článek podstatě elektricky vodivá skleněná deska potažená vrstvou oxidu
india něm dvěma vrstvami aktivních hmot.
Firma Sanyo vyvinula kolektory podobě skleněných válců dlouhých 1800 prů
měru 100 mm, jimiž vede měděná trubka opatřená čtyřmi podélnými lamelami.
71
. tuto novou metodu zajímá především japonská želežniční
správa, protože tak mohly poměrně levně udržovat důležité úseky tratí zimě bez
sněhu.
Japonsko. Voda
se přečerpává přes střechy budov, tím ohřeje °C.
Má 500 zrcadel ploše zrcadla jsou automaticky řízena podle pohybu Slunce. Kolektory mají plochu zabezpečují výkon 300 Pumpa
čerpá vodu hloubky 3000 hodin slunečního svitu vyčerpá asi 1000 3vody za
rok kolektoru.
Již 1979 vyvezla Francie malou sluneční elektrárnu Senegalu.elektrické energie výkonu „zatím“ kW. Zajiš
ťuje přeměnu energie sluneční elektrickou účinností %.
V prostorách výzkumného ústavu Phillips Paříži byla instalována vodní pumpa pohá
něná sluneční energií.
Itálie. Byla postavena města Adrano (nedaleko Etny).
Státní francouzské dráhy instalovaly Tours střední Francii závory poháněné po
mocí energie, produkované fotočlánky spojenými akumulátorovou baterií. Tento moderní technologický
postup umožňuje hromadnou výrobu slunečních článků.
1980. Lamely jsou pokryty selek
tivní vrstvou jejich plochu lze orientovat tak, aby dosáhlo optimální absorpce sluneční
energie. Dokonce byl sestrojen automobil poháněný sluneční energií. Odvádí zpět nádrží, kde si
udržuje stálou teplotu °C.
Zařízení elektrárny zabírá plochu skládá 233 pohyblivých zrcadel m2.
Do 199Ô mají Francii vytápět pomocí sluneční energie desetitisíce bytů 200 tisí
ci slunečními ohřívači vody.
Zrcadla automaticky otáčejí Sluncem odrážejí parní trubkový kotel dlouhý
5,5 průměru Pára teplotě 500 pohání několik turbosoustrojí. zimě může ohřátá voda rozpouštět sníh střechách sou
časně vytápět budovy. Firma Matsushita Electric Industrial Osace vyvinula levnou metodu síťo
vého tisku slunečních článků. Bylo totiž zjištěno, voda, která vzniká táním sněhu aje
shromažďována podzemních nádržích severu ostrova Honšú, který bývá hodně za
sněžen, udrží létě teplotu °C, tím použitelná ochlazování budov. První sirník kademnatý, druhou tellurid
kademnatý dvě další vrstvy jsou vytvořeny síťovým tiskem.
Na univerzitě Tohoku Sendelu byla vypracována metoda extrémně rychlého ochla
zování nebo tvrdnutí, jejíž křemíkový pásek široký pouze /im tlustý. Kryje pětinu spotřeby elektrické
energie tohoto města 000 obyvateli
