Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Celou energetickou spotřebu Země uspokojí asi 400 vodíku spotřebovaného
v termojaderném reaktoru Slunci sekundu, tj.
Tento výkon připadá takřka celý koloběh vody zbytek vytváření větrů,
vlnobití, mořských proudů fotosyntézu, která stala zdrojem prvotních
zdrojů energie (uhlí, ropy zemního plynu). Záření dopadající zemský povrch
má asi lOOOx^větší energii, než jakou vyrobí všechny elektrárny světě rok. tepelné energie, vyzáří každou sekundu do
Vesmíru.vodíku, který odpovídá bil.1GU EJ).
Ani_hmotaJSlunce však není neomezená také jednou vyhoří. 40).
E nergetické ospo řstv naší ety
Původ všech energetických zdrojů vnáší Galaxiijev energii slunečního záření.
Pásma svitu Evropě
Pro lepší využití sluneční energie byla Země zmapována hlediska intenzity
slunečního záření. Veškeré známé zá
soby uhlí ropy zemního plynu obsahují tolik energie, kolikjí poskytne Slunce za
3 týdny.
Z tohoto výkonu však více než 3/4 ztrácejí, zpětným odrazem Vesmíru
30 dlouhovlnným vyzařováním Vesmíru dalších takže celkové ztráty
činí asi tj.
Značným zdrojem též energie slapová, jaderná, geotermální gravitační,
rovněž dosud málo využívaná (rotační energie Země 2,565. Pro
tuto cestu dlouhou téměř 700 tis. znamená, sluneční paprsek, jenžjiás právě dostihne, vznikl někdy
koncem doby kamenné.
Důležité však je, pokud myslíme budoucnost, zabránit tomu, aby Slunce,
ještě plné energie, jednou marně nepokoušelo vzkřísit život Zemi, kdyby náho
dou naším zásahem zanikl. Stane sice
za miliardjet, ale možná, bude muset lidstvo jednou zabývat touto
eventualitou.
Energie uvolněnájadernou fúzí Slunci obsahuje zpočátku pouze záření gama,
a proto jádru Slunce naprostá tma. středu povrch potřebují fotony asi
20 tis. Teprve když fotony putují pozvolna po
vrchu Slunce, postupně transformují přeměňují viditelné světlo. 1016 což činí asi 0,16 0,20 m-2. Cas času jsou některé mapky publikovány. Mnohem, větší vzdálenost Zemi, téměř 150 mil.
Energie, kterou Země zachytí, sice pouze jednou dvoumiliardtinou .
Na Zemi přichází slunečního záření necelá půlmilióntina promile celkového
sálavého výkonu Slunce, který činí 3,87.1026 (obr.
Například firma Lamborchini Ferrary vypracovala mapku průměrné inten-
61
.10-9)
z^celkové energie, kterou Slunce vyzáří Vesmíru, ale plně postačí zajištění
existence života včetně obrovské rezervy. vodíku den. Kdyby jejich energie uvolnila během jedné sekundy, od
povídalo výkonu slunečního reaktoru jedné sekundě.1016 Zemi dopadá pouze asi sálavého výkonu
Slunce, tj. km
urazí světlo již pouhých min. 13,3. let. Pro před
stavu toto množství vodíku postačilo výrobě 300 miliónů vodíkových
bomb TNT
