Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Vodní kola poháněla již nepaměti mlýny, drtiče rud, kovárny, zavlažovací
a jiná zařízení, jak lze usuzovat různých nálezů, vykopávek místních názvů
obcí. Jonvalova (1837), Reiffensteinova, Kwijat-
kowského Girardova (1851), Schwankrugova (1858) jiné.netická energie)2) tekoucích vod, vodních srážek apod. Tento
uzavřený koloběh jedním nevyčerpatelných zdrojů energie Zemi. roce 1835 zkonstruoval Benoit Fourneyron (1802 1867) vodní
turbínu výkonu pro spád vody 108 pro město St.
35
.
Z našich vynálezců zasáhl vývoje vodních otorů bratislavský rodák n
Andrej Segner (1704 1777) vynálezem tzv. 135 př.
Na území našeho státu používal pohon vodním kolem již raném středo
věku, tj.
Roční hydroenergetický potenciál vodních toků světě dosahuje asi 0,118 EJ
elektrické energie, níž lze využít dostupnými technickými prostředky pouze
25 %.
První lopatkové vodní kolo bylo vynalezeno Ktesibiem Alexandrijským kolem
r.
Patřím tedy státům, které jsou vodu velmi chudé, což také negativně
ovlivňuje čistotu našich vodních toků. vyčerpání potenciální
a kinetické energie odtéká voda moří, kde nejnižší potenciální energii.
Zásoby vody vodních tocích přepočtu jednoho obyvatele činí SSSR
15 000 Bulharsku 000 adarsku 000 Jugoslávii 9800 3,
v Rakousku 9000 Rum unsku 7000 Francii 3500 zatímco CSSR
pouze 2100 vody.
Původní energii však voda získává opět působením slunečního záření, tj. odpa
řením moře navrácením zpět místa vysoké potenciální energie. konce 18. Segnerova kola (účinností tohoto
kola zabýval svých spisech Leonard Euler).
Potom následovaly turbína Francisova (1849), Peltonova (1890), Kaplanova
(1913) Dériazova (1955), dále např.
Vodní turbínu dnešním pojetí propočetl polovině 18. století.
V roce 1903 nastoupil jako konstruktér německé Vysoké škole technické
2) Kinetická energie energie pohybu hmotné soustavy. Blasien. Jeho teoretické závěry oboru vodních turbín byly rea
lizovány teprve letech 1826 1827 francouzskými vynálezci ourdinem aFour-
neyronem. asi koncem století. letech 260 300 byl znám již vodní velkomlýn postavený
v Arles řece Rhóně jižní Francii. Využívalo spádu 0,3 kol spodním dopadem
vody, spádu více kol horním dopadem vody; zavedení par
ního stroje Jamese atta (1736 1819), tj.
Vodní turbíny
Již odpradávna lidé snažili využívat energii vodních toků svému užitku. století Leonard Euler
(1707 1783) Basileje.
Založení Blanenských železáren (1830) odvozuje 1698, kdy byl zahájen
provoz ham hutě založené Arnoštem Juliusem Gelhornem.
Francisovy turbíny začaly vyrábět Blanenských železárnách 1870,
Peltonovy 1920 Kaplanovy 1932
