Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 34 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vodní turbínu dnešním pojetí propočetl polovině 18. Tento uzavřený koloběh jedním nevyčerpatelných zdrojů energie Zemi. asi koncem století. století Leonard Euler (1707 1783) Basileje. Zásoby vody vodních tocích přepočtu jednoho obyvatele činí SSSR 15 000 Bulharsku 000 adarsku 000 Jugoslávii 9800 3, v Rakousku 9000 Rum unsku 7000 Francii 3500 zatímco CSSR pouze 2100 vody. konce 18. století. V roce 1903 nastoupil jako konstruktér německé Vysoké škole technické 2) Kinetická energie energie pohybu hmotné soustavy. vyčerpání potenciální a kinetické energie odtéká voda moří, kde nejnižší potenciální energii. Jeho teoretické závěry oboru vodních turbín byly rea­ lizovány teprve letech 1826 1827 francouzskými vynálezci ourdinem aFour- neyronem. Patřím tedy státům, které jsou vodu velmi chudé, což také negativně ovlivňuje čistotu našich vodních toků. Potom následovaly turbína Francisova (1849), Peltonova (1890), Kaplanova (1913) Dériazova (1955), dále např. Roční hydroenergetický potenciál vodních toků světě dosahuje asi 0,118 EJ elektrické energie, níž lze využít dostupnými technickými prostředky pouze 25 %. Francisovy turbíny začaly vyrábět Blanenských železárnách 1870, Peltonovy 1920 Kaplanovy 1932. Využívalo spádu 0,3 kol spodním dopadem vody, spádu více kol horním dopadem vody; zavedení par­ ního stroje Jamese atta (1736 1819), tj. Jonvalova (1837), Reiffensteinova, Kwijat- kowského Girardova (1851), Schwankrugova (1858) jiné. Vodní kola poháněla již nepaměti mlýny, drtiče rud, kovárny, zavlažovací a jiná zařízení, jak lze usuzovat různých nálezů, vykopávek místních názvů obcí. letech 260 300 byl znám již vodní velkomlýn postavený v Arles řece Rhóně jižní Francii.netická energie)2) tekoucích vod, vodních srážek apod. Z našich vynálezců zasáhl vývoje vodních otorů bratislavský rodák n Andrej Segner (1704 1777) vynálezem tzv. Založení Blanenských železáren (1830) odvozuje 1698, kdy byl zahájen provoz ham hutě založené Arnoštem Juliusem Gelhornem. První lopatkové vodní kolo bylo vynalezeno Ktesibiem Alexandrijským kolem r. 135 př. odpa­ řením moře navrácením zpět místa vysoké potenciální energie. Na území našeho státu používal pohon vodním kolem již raném středo­ věku, tj. 35 . Původní energii však voda získává opět působením slunečního záření, tj. Vodní turbíny Již odpradávna lidé snažili využívat energii vodních toků svému užitku. Blasien. Segnerova kola (účinností tohoto kola zabýval svých spisech Leonard Euler). roce 1835 zkonstruoval Benoit Fourneyron (1802 1867) vodní turbínu výkonu pro spád vody 108 pro město St