Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
výhledových studiích po
čítá při budování zavlažovacích systémů, při těžbě nerostných surovin atd.
Na výzkumných pracích přírodního reaktoru Oklo spolupracoval čs. Teplo těchto reaktorů velmi podstatně ovlivnilo teplotu jejich okolí, tím
pravděpodobně vývojové cykly Země. těmto úvahám docházejí
vědci při studiu tzv. Kritic
ké podmínky nastávaly nasycení 500 800 uranové rudy vodou.
Roku 1974 oznámil prof. První jaderná elektrárna AI
v Jaslovských Bohunicích byla uvedena provozu 1972, první blok elektrárny
V 1978 její druhý blok 1980. fosilních jaderných reaktorů. Jan Kaš
par, ředitel ústavu experimentální mineralogie geochemie Praze, který vyjádřil
k otázce nalezišť fosilních reaktorů takto: „Domnívám se, podobné přírodní reaktory
nebyly dosud jinde Zemi objeveny proto, nebyly prováděny přesné zkoušky urano
vých rud jako Pierrelatte, také proto, povrchové části dolů byly již většinou vytěženy
bez průzkumu přírodními reaktory. Když páry
znovu zkondenzovaly vodu, reaktor znovu aktivizoval.
V rudném dole Oklo bylo objeveno celkem podobných přírodních „fosilních jaderných
reaktorů“ jejichž celkový výkon odhaduje asi 000 doba činnosti několik
set miliónů let. prozkoumání všech starších záznamů bylo zjištěno, již dva roky se
těží ruda tímto nižším obsahem izotopu 235U.
Vznik vývoj života Zemi, především vytváření nových druhů organismů, způsobila
přirozená radioaktivita Země záření přicházející Vesmíru.
Výpočty bylo prokázáno, asi před 1,8 miliardami let dosahovala koncentrace izotopu
235U celé Zemi okolo což množství, které příznivé pro štěpnou jadernou reak
ci. Tímto způsobem probíhaly
reakce dlouhodobých intervalech.
Při podrobném průzkumu bylo zjištěno, dolech vyskytuje ruda ještě menším
obsahem uranu, 0,621 0,296 izotopu 235U, uranovém dole Oklo chy
bí zkoumaném místě asi 200 izotopu 235U, což množství, které stačilo výrobě
100 jaderných bomb, které byly svrženy Hirošimu Nagasaki. Když po
čase reakce vyhasla, muselo prostředí znovu zvlhnout, aby mohlo dojít reakci nové, což
se opakovalo tak dlouho, dokud reaktor zcela nevyhořel. Francis Perrin, někdejší vysoký komisař pro atomovou energii,
na schůzi Francouzské akademie věd, domnívá, Gabunu před miliardami let
hořel fosilní jaderný reaktor podmínkách, nichž probíhají řetězové reakce dnešních
moderních jaderných reaktorech; svou domněnku podložil řadou důkazů. Jsou nejen první atomové bomby, ale první jaderná elektrárna
na světě, která byla uvedena provozu 1954 Obninsku Moskvy, řada
dalších jaderných elektráren světě CSSR. této rudě bývalo obvykle 0,7204 %
235U dalších prvků, při průzkumu však bylo zjištěno pouze 0,7071 Šlo sice pouze
o nepatrné množství (asi 0,0133 obsahu) rudy, ale tato skutečnost vzbudila velký zá
jem odborníků.
Dá usuzovat řadu dalších fosilních jaderných reaktorů jiných místech naší
Země, kde došlo koncentraci uranu nad kritickou hranici samovolné reakci.
Protože časem vypařila, reaktor zahltil řetězová reakce zastavila. Nehledě tomu, tři čtvrtiny povrchu pevniny
26
.
V červnu 1972 všimli odborníci francouzské továrně zpracování uranové rudy
v městě Pierrelatte, dovážené rudě uranových dolů ounana Oklo státě Ga-
bun „chybí“ tunách uranové rudy 235U. Nynější koncentrace asi 0,7 uranu nasvědčuje značnému stupni vyhoření izotopu
235U
Příznivé podmínky pro štěpnou reakci vytvořila voda, která působila jako moderátor. prof.
Kromě elektráren jaderná energie využívá lodařství, leteckém průmyslu,
pomýšlí její využití pro družice Země.přítomnosti.
Historie jaderného věku však sahá mnohem dále, než první pohled zdá,
předpokládá dokonce, jaderné reakce byly příčinou vzniku Země, sluneční
soustavy možná celého Vesmíru
