Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
ota uložena rovno
měrně otáčejícího válce (vytváří tak rotor výměníku) prosává vzduch drob
nými kanály. bez špičkového kotle, projevil nedostatek tepla
v nejchladnějším dnu sezóny. Jistě mohl být utěsněn tak, aby přirozená infiltrace byla inim ál
ní.
Ani ekonomická návratnost investice uložené doplňkového zařízení není za
nedbatelná.plyn spotřebovaný čerpadlem (teplo dodané plynu) 60,3 %
množství tepla přečerpané vzduchu 39,7 %
přívod tepla kompresní prací %
teplo získané okolního vzduchu %
z odpadního tepla motoru získá %
U monovalentního systému, tj. třeba však dodat, každý oken
ní otvor měl otevlratelný alespoň díl pro případ poruchy vzduchotechnické
ho zařízení. Jeho základní částíje ota akum ulač
ní náplně, níž akumuluje teplo odpadního vzduchu. Základním problémem tedy převod nízkopotenciálního tepla ze
znečištěného vzduchu čerstvě nasátého minimálních tepelných ztrát za
bránění tomu, aby použitý vzduch mísil čerstvým.
Jistě možné výhrady tomuto názoru.
Tato problem atika zásadě řešitelná několika způsoby:
a) Rotačním regenerativním výměníkem tepla.
Neméně významné ztráty tepla vznikají bytové občanské zástavbě nuceným
větráním ale průnikem tepla spáram oken dveří. hřátá ota pak při otáčení přechází přes dělicí rovi
nu vstupuje proudu nasávaného studeného venkovního vzduchu, kterém po
204
. Ztráty tepla vznikají odváděním
znečištěného vzduchu.
Přitom třeba přihlížet energetické náročnosti pohon nuceného větrání
a celkově zhodnotit, zda nároky tento pohon včetně nároků uhrazení zbyt
ku ztraceného tepla budou stejné anebo vyšší než před využíváním odpadního
tepla.
Jde tedy únosný kompromis předpokladu, dokážeme přečerpat maxi
málním rozsahu teplo znečištěného odsávaného vzduchu vzduchu, který
do uzavřeného prostoru přivádím jako čerstvý.
Z u
p h
z h
Většina spotřeby tepla větraných klimatizovaných prostorů připadá ohřev
nově přiváděného nebo vyčištěného vzduchu.
Toto řešení značně však bylo nevýhodné energetického ekonomického hlediska. Tento děj probíhá
za pomalého otáčení rotoru. Čím netěsnější jsou spáry,
tím více vnitřní teplý vzduch vyměňuje studený venkovní, tím více spo
třebuje tepla pro udržení vnitřní tepelné pohody. Kdyby bylo plynové tepelné čerpadlo dimenzováno pro krytí výko
nu nejchladnějších dnech, pracovalo maximálním výkonem několik desítek hodin.
Bylo tedy výhodnější osazovat okna neotevíratelná vzduch vyměňovat nu
cené. Při tom odpadní vzduch předává svoje teplo této hmotě, která po
stupně ohřívá teplotu blízkou teplotě odpadního vzduchu. daném klimatickém pásmu, jsou asi dny, tedy %
doby topné sezóny
