Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
odběru vstupního množství páry; dodávka tepla pak dosáhne asi vnitřní
tepelná účinnost vztažená teplo páře zvýší Pokud možné zvýšit
výkon kotle hltnost turbíny připustí zvýšení průtočného množství prvních stupních
o uvedený zvýšený odběr páry, pak elektrický výkon soustrojí prakticky nezmění. ondenzát pak vrací
k napájení kotlů.
V našich kondenzačních elektrárnách fosilní paliva dosahuje hranice přeměn
prim ární energie elektrickou energii asi těchto okolností uvedený
postup využití odpadního tepla ještě účinnější; předpokladem však splnění
základní podmínky, vzniklé teplo lze využít pro otop dostupné vzdálenosti
a ekonomicky únosných podmínek. turbín tak odchází pára žádaném tlaku, která pak dále využívá pří
mému otopu anebo otopu přes horkovodní výměníky.
Prvním přechod kondenzačního způsobu výroby elektrické energie pro ti-
tlaký, kdy provozu parních turbín vyčleňuje buď celý, anebo část nízkotlakého
dílu.
Výhody centralizovaného zásobování teplem využitím kombinované výroby elektrické
energie tepla:
196
. Tyto minimální průtočné průřezy nelze regulačním ústrojím
turbíny uzavřít. Po
kud výkon kotle není možno zvýšit, elektrický výkon soustrojí poklesne (za uvedených pod
mínek zvýšení odběru tepla páře) .
Druhým řešením ponechání celého kondenzačního způsobu výroby elektric
ké energie bez změn okruhu parní turbíny. Pára, která odchází kondenzátoru,
se rovněž nijak neupravuje, ale získané odpadní teplo kondenzátoru přihřátím
zvýší nejméně více odvádí formě topné vody systému centrál
ního zásobování teplem.
Ú prava kondenzačních turbín protitlaké nepůsobí konstrukční ani provozní
obtíže, nutné jen počítat snížením termodynamické účinnosti turbíny asi
o vůči kondenzačnímu provozu, ale druhé straně značně zlepší
tepelná účinnost celého tepelného oběhu. Tuto skutečnost lze doložit příkladem :
U turbíny 110 zvýší množství odběru vstupního množství páry 5. Tato pod
mínka bývá splněná osazením minimálních průtočných průřezů vstupu nízko
tlaké části turbíny. Výhodou
tohoto postupuje, zvýší množství tepla pro otopovou sféru asi třikrát čty
řikrát vůči stavu, kdy použije zvýšeného množství prim ární energie přím u
otopu bez využití odpadního tepla kondenzace turbín.
Tato problem atika celkově složitější, ale chtěli bychom ukázat alespoň zjed
nodušeně, přechod kondenzačního provozu protitlakém parních r
bín nejen reálný, ale velmi významný pro lepší využití prim ární energie. Pro přihřátí odpadního tepla nezbytné přivést další
prim ární energii rozsahu nejméně vstupního množství cyklu.
Příklad týká stavu, kdy zvýší odběr páry turbíny klesne množství páry
přicházející kondenzaci, pokud však dojde plném protitlakém provozu
turbíny původně postavené jako kondenzační, třeba zabezpečit, aby kon
denzační části turbíny protékalo alespoň plné hltnosti turbíny účelem od
vádění tepla vzniklého ventilačními ztrátam posledním odběrem.Tuto nehospodárnost lze řešit dvěma způsoby. Uvedených hltnosti turbíny nízkotlaké části pak vlast
ně nepodílí produkci užitečného výkonu turbíny
