Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
aby rva byla zpraco
vávána kontinuálně.
Ghlévská rva drapákovým nakladačem zakládává válcových košů pro
vedených ocelové kulatiny běžné jakosti. prostoru mezi zvonem koíem mrvou zavedeno potrubí pro
odvod plynů, které pak využívají pro výrobu tepla. prava týká hořáku. Další uvolněné živiny (dusík) unikají ovzdi.m 3. Vyšší množství živin mrvě umožní snížit dávky
průmyslových hnojiv, což projevuje poklesem nákladů zemědělskou výrobu. založen
rovněž principu anaerobního vyhnívání, jehož produktem plynné fázi
zejména ethan oxid uhličitý, ostatní plyny vytvářejí obsahu Jde
tedy podstatě bioplyn jako při zpracování kejdy.
Již jsme zmínili, polním hnojišti ztratí rozkladem organické
hmoty, při doporučené úpravě činí úbytek organické hmoty pouze při
zachování vysoké účinnosti hnojiva. Zásadně však musí být anaerobním způsobem
upravená rva zakryta fólií, aby nevylučovala. Anaerobní vyhnívání lze zimě zrychlit přihříváním vnitř
ního prostoru založeném zvonu.
Bioplyn spaluje upraveném teplovodním agregátu 665 nebo na
upraveném plynovém ohřívači vody 35. Aerobní způsob úpravy chlévské mrvy tedy nev
hodný, špatně ošetřovaném hnojišti vznikají podle odhadu ztráty 1
organické hmoty, dále ztrácí bez užitku P20 Xaz. olomoucký způsob úpravy chlévské mrvy. Koše volně pokládají vybetono
vané podkladní ploše kolem košů vytvořen žlábek pro hermetické utěsnění
dalšího přídavného zařízení. Krom nich však unikají různé aromatické látky popř
1 choroboplodné zárodky. Koše ají prům 3,5 vysoké jsou a
ložená mrva ponechá několik dnů vyhnívat, aby dosáhlo vnitřní teploty 35
až °C.dešťových srážek postupně vyluhují živiny, které pronikají zeminy polníl
hnojiště spodních vod, kde působí znaěné potíže zejména tam kde spode
vody jím ají jako pitná voda.
Proto byl navržen tzv.
192
.
Výkon zařízení (ve výrobě bioplynu) záleží počtu ustájeného dobytka. Izolace uzavřena oplechováním pozinkovaným ocelovým
plechem. Výhřevnost bioplynu dosahuje J. vnitř hrom ady do
chází při nepřístupu vzduchu jiným pochodům než povrchu. Přitom likviduje klíčivost plevelů, tím sníží aplikace herbicidů po
rostech zemědělských kultur. Potom koš mrvou hermeticky uzavře kovovým zvonem, který se
osadí spodní částí žlábku okolo koše. Takto zajištěná rva během
2 měsíců změní téměř beze zbytku hnojivý substrát charakteru černého hu
musu. Bio
plynem lze zabezpečit spotřebu veškeré teplé vody pro ustájené dojnice bez ná
roků další energii.
naprosto bez užitku. Význam tohoto řešení však zpracování cenného hnoji
va, které také přináší hlavní užitek.
V prům ěru připadá jednu ustájenou dojnici 3bioplynu denně při zpracová
ní mrvy výše uvedeným způsobem. Zvon víku závěs
né oko pro zvedání autojeřábem výhodné zřídit nejméně jednotek,
aby byly postupně plněny, uzavírány exploatovány, tj.m;-
také přichází bioplyn, který tvoří vnitřní vrstvě mrvy. Zvon stočen ocelového plechu tlustého vnější strany je
tepelně izolován. žlábku shromažduje tekutá kejda,
která utěsní vzduchové průduchy, tak vlastně zamezí přístupu vzduchu pod
zvon
