Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
(kalový plyn vzniká vyhnívacích nádržích městských čistíren odpadních vod). Krom toho obsahuje polydisperzní systém organických látek, který pří
190
. Vzniklý bioplyn toto složení:
m ethan %
oxid uhličitý %
dusík, sirovodík,
vodní pára apod. Při tomto postupu vzniká
jako vedlejší produkt bioplyn, který využíván jednak při zpracování mezipro
duktu jednak volně dispozici pro další využití při výrobě potřebného tepla. Již ověřovalo zpracová
ní kejdy klasickým způsobem odpadních vod, avšak bez žádoucího výsledku, pro
tože fosfor dusík zůstal vyčištění kapalině konečná odpadní voda nebyla
rovněž dostatečně vyčištěna (obsahovala dusíkaté rezistentní látky).
Proto bylo již před několika desítkami let navrženo anaerobní vyhnívání kejdy,
doplněné zpracováním tekuté fáze finální produkty. %
Výhřevnost bioplynu pohybuje rozmezí -3, jde tedy plyn
vysoce kalorický. Další nevýhodou tohoto postupu zhoršení para-
zitologického stavu půdy návrat poměrně značného množství semen plevele
na pole.
Podstata zpracování tkví anaerobním vyhnívání tekutého hnoje, němž asi
tři čtvrtiny přem ěňují bioplyn jedna čtvrtina vysokomolekulárni hum uso
vé látky. Produkce bioplynu zhruba 500 lkg organické sušiny.
Ze složení kejdy patrné, tento ateriál vyznačuje vysokým obsahem
vody nežádoucí fyzikálně chemické hygienicko-veterinární vlastnosti. Složení kejdy pohybuje těchto hodnotách;
obsah vody %
obsah sušiny %
složení sušiny:
organické látky %
celkový dusík g-1 surové kejdy
celkový fosfor kg-1 surové kejdy
Obsah sušiny může kolísat pom ěrně malých mezích podle spotřeby vody,
vzájemný poměr složek kejdy podstatě nemění.
Využívá převážně přímo čistírně hlediska produkce nemá pro užití mimo
čistírnu podstatný význam. rga
nické dusíkaté kátky při vyhnívání mineralizují přecházejí roztoku, který
pak obsahuje kolem amonných solí kyseliny fosforečné uhličité roz
toku. Všechny negativní vlastnosti dosavadního využívání tekuté kejdy vedou
ke snahám její zpracování jiným vhodným způsobem.
Bioplyn naopak vzniká zpracováním tekutého hnoje (kejdy) nebo zpracováním
slamnatého hnoje (mrvy).
V současné době likviduje rozvozem surové kejdy pole, což projevuje
negativně kvalitě podzemních vod, zejména tehdy, je-li značné množství kejdy
vyváženo omezené oblasti. Hlavním producentem kejdy jsou velkokapacitní vepří
ny. Obvyklá denní produkce kejdy
je ustájeného vepře.
Při tomto postupu tekutý hnůj zhodnocen kvalitní hnojivo bioplyn
