Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Obr. palivo
vých článcích však probíhá studené spalování, tj.
V kovové nádobě jsou dvě elektrody pórovitého niklu, nimž přivádí plyn. Přívod obou plynů plynulý, takže palivový článek dodává trvale
elektrický proud. palivo schopné oxidace,
např.
F ů
Přím přem ěna energie chemické elektrickou probíhá různými způsoby.
Schéma nejjednoduššího palivového článku kyslíko-vodíkového obr.
Palivové články jsou nízkoteplotní (do 275 °C) vysokoteplotní (do 1000 °G). 130.
Podstatou této přeměny spalování paliva, tj.
K anodě oxidační činidlo, např.
Jedním nich jsou palivové články, nichž chemická energie uvolňuje během
oxido-redukční reakce transformuje energii elektrickou. podstatná část uvolněné che
mické energie mění energii elektrickou (asi pouze alájejí část teplo.dalším vývoji palivových článků podílí řada vědců SSSR, USA, NSR
a dalších států. 130.
v lehkých kovech AI, Mg, Na) její přepravě vzdálených míst Zemi nebo
v kosmickém prostoru. Elektrolytem roztok louhu sodného ). jeho prudká oxidace.
Palivové články mohou uplatnit pro akumulaci elektrické energie (např.
Aby byla zajištěna funkce palivového článku, jsou póry elektrodách straně
178
. vodík. kyslík, katodě tzv. Funkční schéma kyslíko-vodí
kového palivového článku
1 anoda, katoda, elektrolyt,
4 přívod vzduchu, přívod vodíku
nebo kyslíku, odtok vody, ná
doba palivového článku, zátěž-spo-
třebič (R)
Pro menší výkony používají palivové články typu vodík kyslík, pro větší
výkony uvažuje použitím zemního plynu, kyslíkovodíkových směsí jad er
ných reaktorů apod. ČSSR základní výzkum tomto novém poli vědeckého bádá
ní soustředuje Polarografickém ústavu Jaroslava Heyrovského (1890 1967
v Praze.
Dále mohou dělit nízkotlaké vysokotlaké, přímé nepřímé
