Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Lawsonovým kritériem. doby byla několikrát přestavěna zdokonalena.
Plazma byla sevřena kovové nádobě obklopené cívkami supravodivých ag
netů. Oe. 0,06 součet 1013 částic (cm~3s). rezonanci akustických kmitů bude plazmy přivádět mikrovlnná
energie, která rytm pulsů vyvolá vždy term onukleární řetěz spojováním jader
deuteria tritia. Jeho
cirkulaci obstará turbosoustrojí plynovou turbínou izotermickým kompresorem
chlazeným vodou, který bude vracet plyn oběhu zpět nádoby. Bylo při tom dosaženo těchto vý
sledků: teplota plazmy mil. Mezi třetí generaci patří typy
T3 (SSSR), Stellarator (USA), (SSSR).
návrh termonukleární elektrárny podle akademika Kapici (SSSR) (obr.
O bjem plazmy těchto reaktorů je: dnešní T-10 -60 mají
m Evropský 200 T-20 400 3. 115. Pro samotné deuterium byla tato teplota
ještě lOOx vyšší. Pulsující termonukleární reakce bude ohřívat okolní plyn.
Aby termonukleární reakce vznikla udržela se, nutné reaktoru zahřát
určité množství paliva (n) potřebnou teplotu udržet určitou dobu po
hrom adě. Předpokládá 60% účinnost energetické přeměny. Tato podmínka udána tzv.
Alternátor přemění rozdíl mezi energií vydanou turbínou spotřebovanou
kompresorem elektrickou energii.
Pro fúzi deuteria tritia činí hodnota Lawsonova kritéria 10l4 jader sekun
du při teplotě mil. podstatě jde kombinaci toroidní komory jaderného reak
toru. Uvažuje tom, pulsace plazmy se
využilo přímé přeměně termonukleární energie elektrickou již uvnitř nádo
by reaktoru.
Jeho výhodou bude příprava aktivního štěpného ateriálu paliva pro provoz
uranových reaktorů, ještě desetkrát rychleji než modernějších soudobých
rychlých reaktorů.
Pátá generace stane základem velkých toroidních reaktorů 2000. Mezi čtvrtou apátou
generací bude asi hybridní reaktor.
Než přikročí konstrukci termonukleárních reaktorů páté generace, bude
pravděpodobně zkonstruován smíšený nebo hybridní termonukleární reaktor. plynu toroidní trubici vznikne výboj, plyn se
ionizuje „kruhový proud“ jej zahřívá vysokou teplotu. čtvrté generaci jsou Alcator
(USA), T-10 (SSSR), PLT (USA) Gleo (Velká Británie). Magnetické pole to
hoto proudu udrží vzniklou plazm ose toroidu, takže nedotýká stěn komory.
K plazmě hustotě 100 bil.
Poslední verze typu T-10 pochází 1975.
Skupina vědců Fyzikálního ústavu SSSR pod vedením akademiků A. Plazma sevře
na magnetickým polem tis.
Vývoj termonukleárních reaktorů ubírá jiným směry.
V 1960 byla SSSR postavena Kurčatovově institutu první toroidní ko
m ora světě. částic cm3po dobu Zatím nepodařilo. hybridních reaktorů předpokládá výkon 6000 MW.
Term onukleární fúze měla tedy kontrolované rozhořet při teplotě mil. 116).
T-10 prstenec prům ěru světlost toroidní komory cm. Zajímavý např.Elektrický proud prim ární cívce transformátoru indukuje elektromotorické na
pětí sekundární cívce.
159
.
Vývoj toroidních komor zachycuje obr. páté generaci budou (Japonsko), R
(USA), (Evropa) T-20 (SSSR)
