Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 153 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejprve ochlazuje stěny vnitřní nádoby, dále místem zrodu tritia obstará­ vá odvod podstatné části tepelné energie, která využívá klasické části term o­ nukleární elektrárny výrobě elektrické energie. Touto úpravou tepelné zatížení stěn reaktoru sníží 1000 1300 °C, tj. teplotu, kterou dnes umíme technologicky zvládnout. Co termonukleární reakce? exotermická reakce syntézy atomových jader probíhající při velmi vysokých teplotách. Látky zahřívané desítky milió­ nů stupňů Celsia dokonale ionizují. Žádný dosud znám ateriál totiž teplotu plazmy nevydržel. reaktorech bylo možné navíc spalovat veškerý odpad, tak jak spaluje spalovnách každého většího města. Ve vodíkových bom bách dochází slučování izotopů vodíku lithia během milióntiny sekundy, přičemž uskutečňuje nestacionární nekontrolovatelná term onukleární reakce, která ničí svými účinky všechno živé okruhu několika set kilometrů.Druhý způsob zatím nepoužitelný, protože nepodařilo zvládnout regulaci průběhu reakce. Jakm ile uvolněné energie tolik, aby mohla krýt tepelné ztráty soustavy, může dojít samovolné termonukleární reakci, podobně jak tomu Slunci nebo na hvězdách. Atomy těžkého vodíku (deuteria tritia) přemění plazmu, níž jád elektrony atom oddělí a potom sloučí těžší jádra hélia. Nejvýhodnějším palivem pro termonukleární reaktory deuterium jehož zá­ soby Zemi vystačily pro energetické účely několik set miliónů let provozu. Při tom uvolní mnohem více energie než při jaderném štěpení nevzniká radioaktivní záření. N mírovém využití termonukleární reakce pracují vědci všech průmyslově vyspělých státech světa, které mají finanční prostředky pro tak náročný výzkum. nitřní nádoba obklope­ na pláštěm tekutého lithia, která tři základní funkce. Řízená termonukleární reakce podstatě jednoduchá. N základě rozdělení rychlosti podle Maxwellovy teorie existuje velká skupina částic, jejichž energie postačuje syntéze lehkých atomových jader současného uvolňování velkého množství tepelné energie. Plazma ne­ smí při vysokých teplotách dotýkat stěn nádoby, které okamžitě roztavily. Další vrstvu tvoří obal vytvořený grafitem nebo vodou obohacenou bórem. Byl však využit při výrobě vodíkové bomby. Potřebnou vzdá­ lenost plazmy stěn reaktoru dovoluje udržovat silné magnetické pole vytvoře­ né systémem magnetů. F r Hlavní částí fúzního reaktoru prstencová kruhová nádoba, uvnitř naplněná plazmou zahřívanou silnými elektrickými výboji vysoké teploty. dyby podařilo využít mírovým účelům, stala termonukleární reakce nevyčerpatelným zdrojem energie. vzniklém plynu, plazmě, dosahuje střed­ ní hodnota energie tepelného pohybu částic několika kiloelektrónvoltů. 154 . V současné době světových výzkumných střediscích řeší dva typy term o­ nukleárních reaktorů, reaktor fúzní laserový