Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
110, něhož patrný vliv
slunečního větru její tvar.
Dnes ionizované plyny Vesmíru nazýváme plazmou, víme, jak vznikají jak
by mohly být energeticky využity. vlivem zvýšené sluneční čin
nosti, dochází stlačení magnetických siločar změně směru velikosti mag-
metického pole.
M agnetické siločáry sahají straně převrácené Slunci vzdálenosti asi
100 000 straně odvrácené Slunce vzdálenosti přes 0,5 mil.
Celkové uspořádání magnetosféry vidíme obr. Zemi zaznamenávají citlivé přístroje (magnetometry) po
ruchy různého typu, intenzity trvání, kterým říkáme magnetické bouře.
147
.Tyto nevýhody pozemských slunečních elektráren budeme pociťovat zvláště
v době energetických špiček, které jsou největší ranních večerních hodinách.
Při nepravidelných nárazech slunečního větru, tj.
Na svou dobu však byly myšlenky příliš odvážné tehdejšími technickými
prostředky neproveditelné. dráhu Měsíce. Jím objevený indukční zákon vedl později konstrukci dynam elektro
motorů. oblasti mezi zemskými poloměry směrem Slun
ci vzniká přechodová neuspořádaná oblast.
Výhodou geostacionárních elektráren bude jejich nem ěnná poloha výšce
35 810 km, dále trvalé spojení sjednou přijímací stanicí Zemi jejich konstant
ní výkon celých provozu.
V 1821 uvažoval anglický fyzik chemik ichael Faraday (1791 1867)
zcela opačně, to, zda možné pomocí agnetů vyrábět vodičích elektrický
proud.
Svou teorii chtěl aplikovat pohyb proudů slaných mořských vod, přílivů
a odlivů, magnetickém poli Země. Takto magnetosféra trvale zásobována nabi
tými částicemi Slunce, které zaplňují jako velmi řídký ionizovaný plyn, který
je základem plazmy. bez turbín generátorů.
M ichael Faraday šel svých smělých myšlenkách ještě dále. Řídký ionizovaný plyn tvoří magne-
tosféře oblasti plazmosféry její velmi rychlé částice jsou soustředěny tzv. ra
diačních pásů, které značí podle jejich objevitele též van Allenovy pásy. Prostoru, němž působí zemský magnetismus, říkáme
magnetosféra.
P u
Jak známo, již 1820 objevil dánský fyzik Hans Christian Oersterd (1777
až 1851) magnetické účinky elektrického proudu, tedy elektromagnetismus.
J e
Země podstatě velkým magnetem její blízké vzdálené okolí vyplněno
magnetickými siločárami.
Impulsívnější část slunečního záření proniká magnetosféry jejím agne
tickými siločárami zachycována. Vyslovil rovněž myšlenku využít pohyb ioni
zovaných plynů Vesmíru magnetickém poli Země, přímé výrobě elektrické
ho proudu. 1838 vyslovil
základní myšlenku konstrukce „přírodního“ magnetohydrodynamického generáto
ru pro přím výrobu elektrické energie, tj. km,
tj
