Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 143 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
t. Všechny tyto nové pokusy využitím intenzity slunečního záření mají napom á­ hat řešení ochrany ovzduší úsporám základních energetických surovin, tj. Druhý typ byl navržen Pasadeně Kalifornii. lidí. 2moří by^bylo možnéjzajistit obživu pro 180 mil. Konstrukce byly vyneseny kosmu po částech tam svařovaly slunečními svařovacími aparáty sovětské výroby, nimiž byla již provedena kosmu řada pokusů. Turk- méniij východnímjDobřeží Kaspického moře, jižním Španělsku, Arizoně ne­ bo Mexiku.osvětlováním plochy 100 tis. Protože slu­ neční záření stálé, tlak fotonů neustává určitém čase může „sluneční pla­ chetnice“ dosáhnout závratných rychlostí. jedné strany připomíná vrtulník, z druhé heliotrop, tj. První měl čtvercovou plachtu velikosti 800 800 velmi tenké fólie pokryté aluminiem. Vyrobenou elektrickou energii zvláštní generátor měnil svazek mikrovln, vysíla­ ných podobě neviditelných paprsků přijímací anténu Zemi tento přenos již technicky vyřešen. Celková hmotnost elektrárny byla asi tis. Turkmenská sluneční elektrárna mohla zásobovat elektrickou energií vý­ chodní Evropu, španělská elektrárna celou západní Evropu, arizonská nebo mexic­ ká elektrárna severoamerickou elektrizační soustavu. Kdyby bylo třeba dosáhnout hodnoty kg, což prům ěrná hmotnost jednoho člověka, musela by m odrazová plocha rozlohu 2. Odborníci amerického střediska NASA uvažují dvou typech takových kosmických dopravních prostředků. Zrcadlově hladká plocha odrazila maximální množství slunečního záření kabinou hmotnosti 820 bez paliva motoru dosahovala velké rychlosti meziplanetárním prostoru. Vysílací přijímací antény mohly být mnohem menší, kdyby použilo k přenosu energie laserových paprsků. Biosolety měly dvojnásobnou plochu energosoletu. Energií by bylo možno napájet leticí letadla plující lodi. Plachty otáčely kolem osy jednou 200 Gigantická plachta musí kosmu ve výšce asi 100 000 automaticky rozvinout zůstat dokonale napjatá. Energosolety mohly sloužit pozemním slunečním elektrárnám např. Družice elektrárnou setrvávala jednom místě otá­ čela současně Zemí. Oba_druhy kosmic­ kých stanicjay^měly létat Vesmírem asi 100 let každých let obnovoval povrch jejich^odrazových polí. mít dvanáct plachet v podobě pásů dlouhých přes širokých celkovou plochou přes 600 tis. Podle sovětských návrhů bylo možno smontovat výši 900 nad Zemí obrov­ ský panel slunečních baterií. Přijímací sběrná plocha elektráren musela rozlohu 1000 2. Křídla se slunečními bateriemi byla dlouhá asi km. 144 . V kosmickém prostoru blíže Slunci tlakové hodnoty narůstají. Celkový výkon elektrárny byl asi 5000 MW. Elektrickou energii bylo možno vysílat z vesmíru menších přijímacích antén továren, měst snad vesnic. Rychlost těchto ra­ ket dosahovala asi 200 000 -1. signalizační přístroj používaný geology. uhlí, ropy zemního plynu, jakož jaderných paliv. R e Tlak slunečního záření zemi téměř nepozorovatelný. Američtí vědci plánují umístění první sluneční plachetnice vesmíru konce 1990, později být vyslána podobná sonda blízkosti Halleyovy komety. km2