Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 143 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Všechny tyto nové pokusy využitím intenzity slunečního záření mají napom á­ hat řešení ochrany ovzduší úsporám základních energetických surovin, tj. Turk- méniij východnímjDobřeží Kaspického moře, jižním Španělsku, Arizoně ne­ bo Mexiku. Oba_druhy kosmic­ kých stanicjay^měly létat Vesmírem asi 100 let každých let obnovoval povrch jejich^odrazových polí. Turkmenská sluneční elektrárna mohla zásobovat elektrickou energií vý­ chodní Evropu, španělská elektrárna celou západní Evropu, arizonská nebo mexic­ ká elektrárna severoamerickou elektrizační soustavu. Rychlost těchto ra­ ket dosahovala asi 200 000 -1. uhlí, ropy zemního plynu, jakož jaderných paliv. První měl čtvercovou plachtu velikosti 800 800 velmi tenké fólie pokryté aluminiem. Konstrukce byly vyneseny kosmu po částech tam svařovaly slunečními svařovacími aparáty sovětské výroby, nimiž byla již provedena kosmu řada pokusů. Kdyby bylo třeba dosáhnout hodnoty kg, což prům ěrná hmotnost jednoho člověka, musela by m odrazová plocha rozlohu 2. Elektrickou energii bylo možno vysílat z vesmíru menších přijímacích antén továren, měst snad vesnic. Celkový výkon elektrárny byl asi 5000 MW. Plachty otáčely kolem osy jednou 200 Gigantická plachta musí kosmu ve výšce asi 100 000 automaticky rozvinout zůstat dokonale napjatá. Křídla se slunečními bateriemi byla dlouhá asi km. Podle sovětských návrhů bylo možno smontovat výši 900 nad Zemí obrov­ ský panel slunečních baterií. Druhý typ byl navržen Pasadeně Kalifornii. Družice elektrárnou setrvávala jednom místě otá­ čela současně Zemí. V kosmickém prostoru blíže Slunci tlakové hodnoty narůstají. km2. Odborníci amerického střediska NASA uvažují dvou typech takových kosmických dopravních prostředků. 2moří by^bylo možnéjzajistit obživu pro 180 mil. Američtí vědci plánují umístění první sluneční plachetnice vesmíru konce 1990, později být vyslána podobná sonda blízkosti Halleyovy komety. mít dvanáct plachet v podobě pásů dlouhých přes širokých celkovou plochou přes 600 tis. Celková hmotnost elektrárny byla asi tis. lidí. Energií by bylo možno napájet leticí letadla plující lodi. Přijímací sběrná plocha elektráren musela rozlohu 1000 2. R e Tlak slunečního záření zemi téměř nepozorovatelný. Biosolety měly dvojnásobnou plochu energosoletu. Vysílací přijímací antény mohly být mnohem menší, kdyby použilo k přenosu energie laserových paprsků. signalizační přístroj používaný geology. t. Zrcadlově hladká plocha odrazila maximální množství slunečního záření kabinou hmotnosti 820 bez paliva motoru dosahovala velké rychlosti meziplanetárním prostoru. Energosolety mohly sloužit pozemním slunečním elektrárnám např.osvětlováním plochy 100 tis. Protože slu­ neční záření stálé, tlak fotonů neustává určitém čase může „sluneční pla­ chetnice“ dosáhnout závratných rychlostí. 144 . Vyrobenou elektrickou energii zvláštní generátor měnil svazek mikrovln, vysíla­ ných podobě neviditelných paprsků přijímací anténu Zemi tento přenos již technicky vyřešen. jedné strany připomíná vrtulník, z druhé heliotrop, tj