Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
R e
Tlak slunečního záření zemi téměř nepozorovatelný.
uhlí, ropy zemního plynu, jakož jaderných paliv. Křídla se
slunečními bateriemi byla dlouhá asi km.
Odborníci amerického střediska NASA uvažují dvou typech takových kosmických
dopravních prostředků. Turk-
méniij východnímjDobřeží Kaspického moře, jižním Španělsku, Arizoně ne
bo Mexiku. Kdyby bylo třeba
dosáhnout hodnoty kg, což prům ěrná hmotnost jednoho člověka, musela by
m odrazová plocha rozlohu 2.
Vyrobenou elektrickou energii zvláštní generátor měnil svazek mikrovln, vysíla
ných podobě neviditelných paprsků přijímací anténu Zemi tento přenos již
technicky vyřešen. km2. t. Oba_druhy kosmic
kých stanicjay^měly létat Vesmírem asi 100 let každých let obnovoval
povrch jejich^odrazových polí. Energií by
bylo možno napájet leticí letadla plující lodi.
Turkmenská sluneční elektrárna mohla zásobovat elektrickou energií vý
chodní Evropu, španělská elektrárna celou západní Evropu, arizonská nebo mexic
ká elektrárna severoamerickou elektrizační soustavu.osvětlováním plochy 100 tis. Elektrickou energii bylo možno vysílat
z vesmíru menších přijímacích antén továren, měst snad vesnic. Rychlost těchto ra
ket dosahovala asi 200 000 -1.
Energosolety mohly sloužit pozemním slunečním elektrárnám např.
V kosmickém prostoru blíže Slunci tlakové hodnoty narůstají. signalizační přístroj používaný geology. První měl čtvercovou plachtu velikosti 800 800 velmi
tenké fólie pokryté aluminiem. Celkový výkon elektrárny byl asi 5000 MW.
Podle sovětských návrhů bylo možno smontovat výši 900 nad Zemí obrov
ský panel slunečních baterií. Protože slu
neční záření stálé, tlak fotonů neustává určitém čase může „sluneční pla
chetnice“ dosáhnout závratných rychlostí.
Druhý typ byl navržen Pasadeně Kalifornii.
Všechny tyto nové pokusy využitím intenzity slunečního záření mají napom á
hat řešení ochrany ovzduší úsporám základních energetických surovin, tj. Přijímací sběrná plocha elektráren musela rozlohu 1000 2.
lidí.
Plachty otáčely kolem osy jednou 200 Gigantická plachta musí kosmu ve
výšce asi 100 000 automaticky rozvinout zůstat dokonale napjatá.
Vysílací přijímací antény mohly být mnohem menší, kdyby použilo
k přenosu energie laserových paprsků. Celková hmotnost elektrárny byla asi tis. Družice elektrárnou setrvávala jednom místě otá
čela současně Zemí. jedné strany připomíná vrtulník,
z druhé heliotrop, tj.
144
.
Američtí vědci plánují umístění první sluneční plachetnice vesmíru konce 1990,
později být vyslána podobná sonda blízkosti Halleyovy komety.
Biosolety měly dvojnásobnou plochu energosoletu. Konstrukce byly vyneseny kosmu
po částech tam svařovaly slunečními svařovacími aparáty sovětské výroby, nimiž
byla již provedena kosmu řada pokusů. Zrcadlově hladká plocha odrazila maximální množství
slunečního záření kabinou hmotnosti 820 bez paliva motoru dosahovala velké
rychlosti meziplanetárním prostoru. 2moří by^bylo možnéjzajistit obživu pro 180 mil. mít dvanáct plachet
v podobě pásů dlouhých přes širokých celkovou plochou přes 600 tis
