Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Předpokládá se, kosmické sluneční elektrárny budou budovány geosyn-
chronních oběžných drahách (GEO) výšce 900 nad zemským povrchem.
142
. Proto se
před zrcadlem (3) umísťuje uzávěrka (5), která uzavřeném stavu brání úniku
paprsku rezonátoru (1).
Princip přenosu energie spočíval tom, elektromagnetický výkon vysíla
ný kosmické elektrárny umístěné geosynchronní dráze odrazil zvlášt
ním reflektorem umístěným nižší oběžné dráze přijímací stanice Zemi.
Způsob přenosu energie pomocí laserových paprsků sluneční elektrárny je
patrný obr. Těchto stanic bude použito přenosu elektrické energie
z kosmických elektráren umístěných oběžných GEO drahách. 108.
Délka vlny laserových paprsků byla zvolena tak, aby lhy mraky způsobily
jen malé ztráty přenášené energie.Vysoký výkon paprsku možno získat pouze krátkých impulsech. Teprve otevření uzávěrky (5) nastřádaná energie
o výkonu stovek egawattů zlomku sekundy uvolní formě gigantického
pulsu, jehož velikost lze ještě znásobit předřazeným laserovým zasilovačem.
Na nižších oběžných drahách, asi 480 nad Zemí (LEO), budou umístěny sta- i
vební základny, nichž bude shromažďovat třídit stavební ateriál pro
kosmické elektrárny. Některé druhy laserů pracují impulsním, jiné trvalém režimu
přenosu energie
