Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
jejího
středu.
M u
Tyto elektrárny mohou být umístěny výšce 4,7 tis. Toto umístění kosmických elektráren výhodu, opravě polohy bude
zapotřebí pouze nepatrné množství energie. 105. prv
ním případě trvala montáž asi měsíců skupinou lidí druhém
případě měsíců skupinou 500 lidí. Způsob montáže slu
nečních elektráren kosmu a
možnost přenosu elektrické ener
gie Zemi
1 startovací rampa zemi,
2 nízký orbit, geostacio
nární (geosynchronní) orbit, —
sklady materiálu pro kosmické
elektrárny (LEO), smonto
vané kosmické elektrárny, —
osobní nebo těžkotonážní do
pravník, meziorbitální dvou
stupňový nákladní dopravník vět
ších, již smontovaných celků, —
možný dvoustupňový přenos
elektrické energie Zemi, —
odrazový reflektor, přijí
mací stanice energie
Potřebné manipulace při stavbě prováděly pomocí raketových meziorbi-
tálních dopravníků. něco přes tis. aluminového plechu nebo jiného ateriálu kompletní příhra-
dové nosníky libovolných délek.
Osobním raketovým dopravníkem bude např.
Poněkud obtížnější byl druhý způsob montáže. blízkosti zemské
ho povrchu, anebo výšce 35,9 tis.
Ikmn.
V této výšce totiž oběhne družice Zemi jedenkrát den bude tedy stále
setrvávat nad stejným místem Země (od toho vzniklo její označení geostacionár
ní).m. Obr. zdokonalený raketoplán Colum
bia, doplněný pomocným modulem pro přepravu osob. oběžnou dráhu potom přepravovaly již
139
. Jeho hlavním
úkolem bude zajišťovat přepravu mezi nízkým geosynchronním orbitem. Těžko
tonážní raketový dopravník bude dvoustupňový, kolmým startem Země
a horizontálním přistáním. ontáž geostacionárního
orbitu probíhala tak, nejprve musel dopravit náklad posádkou na
nízký orbit, teprve potom orbit geosynchronní (obr. eziorbitální dopravník
bude dvoustupňový, chemickým pohonem palivovými články. Při jednom letu přepraví asi 424 ateriálu nebo
konstrukcí.žice vzdálenosti 900 povrchu Země, tj. 105). jako geosynchronní družice Země. tj.
Zajímavé jsou úvahy montážích pomocí kompletačních zařízení, která by
vyráběla např