Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Kosmické elektrárny mohou jiné tvary než obdélní
kové, např. místo určení mají přepravovat pomocí
raket nebo raketoplánů. 101a obr 102 jsou rozvinuté panely slunečních elektráren ploše ně
kolika fotoelektrickými články. kruhové, tvaru létajícího talíře, jak patrno obr. fotoelektrického jevu fotoelektrických člán
cích.
Kolik asi bude lidí? 1980 nás bylo Zemi 4,4 mld, 2000 bude asi
6,2 mld.m in-1, čímž nich vytvořila ělá tíže.
Osídlení celé sluneční soustavy trvalo asi dalších 1000 roků osídlení Mléčné
dráhy několik miliónů let. Hmotnost jedné kolonie byla
kolem 0,5 mil. Například obří dalekohled umístěný kosmu oběžné dráze kolem Země
137
. století mohlo žít těchto koloniích již více lidí než
na Zemi. Válce otáčely kolem podélné osy rychlostí
3 t. 2025 asi 8,3 mld. Koncem 21. roce 2100? dhaduje se, 14,6 16,8 mld.
Jak budou konstruovány jak budou vyrábět potřebnou energii?
Dosud nejznámějším způsobem získávání elektrické energie kosmických
elektrárnách bylo využívání tzv.
Pro menší spotřebiče energie kosmickém prostoru byly určeny inielektrár-
ny.
Na obr. všechno jen fantazie, nebo jednou bude skuteč
nost?
Současně zakládáním kosmických kolonií budou ontovat vesmíru
i kosmické elektrárny, které zajišťovaly potřebnou elektrickou energii nejen pro
objekty kosmu, ale hlavně pro Zemi. Nevýhodou těchto článků vysoká cena, velké plochy slunečních kolektorů
a jejich zranitelnost kosmickým zářením.být umístěno libračním bodu, němž trvale zůstalo vlivem přitažlivosti Ze
mě Měsíce. 103.
Kosmické kolonie měly tvar spřažených válců poloměru několika set etrů
a délky přes jeden kilometr
