Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
všechno jen fantazie, nebo jednou bude skuteč
nost?
Současně zakládáním kosmických kolonií budou ontovat vesmíru
i kosmické elektrárny, které zajišťovaly potřebnou elektrickou energii nejen pro
objekty kosmu, ale hlavně pro Zemi.
Pro menší spotřebiče energie kosmickém prostoru byly určeny inielektrár-
ny. Nevýhodou těchto článků vysoká cena, velké plochy slunečních kolektorů
a jejich zranitelnost kosmickým zářením. Válce otáčely kolem podélné osy rychlostí
3 t. 2025 asi 8,3 mld. místo určení mají přepravovat pomocí
raket nebo raketoplánů. 101a obr 102 jsou rozvinuté panely slunečních elektráren ploše ně
kolika fotoelektrickými články. 103.být umístěno libračním bodu, němž trvale zůstalo vlivem přitažlivosti Ze
mě Měsíce. roce 2100? dhaduje se, 14,6 16,8 mld. Kosmické elektrárny mohou jiné tvary než obdélní
kové, např.
Jak budou konstruovány jak budou vyrábět potřebnou energii?
Dosud nejznámějším způsobem získávání elektrické energie kosmických
elektrárnách bylo využívání tzv.
Kolik asi bude lidí? 1980 nás bylo Zemi 4,4 mld, 2000 bude asi
6,2 mld. Hmotnost jedné kolonie byla
kolem 0,5 mil.
Osídlení celé sluneční soustavy trvalo asi dalších 1000 roků osídlení Mléčné
dráhy několik miliónů let. kruhové, tvaru létajícího talíře, jak patrno obr.m in-1, čímž nich vytvořila ělá tíže. fotoelektrického jevu fotoelektrických člán
cích. století mohlo žít těchto koloniích již více lidí než
na Zemi.
Na obr. Například obří dalekohled umístěný kosmu oběžné dráze kolem Země
137
. Koncem 21.
Kosmické kolonie měly tvar spřažených válců poloměru několika set etrů
a délky přes jeden kilometr
