Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Přibližně polovina (přesně zářivého toku přicházejícího Slunce vlnové
délce max.
K dyby nebyla mezi zářivým tokem zachyceným Slunce zářivým tokem vy
sílaným Zemí rovnováha, docházelo nápadným změnám podnebí.
Dalším důležitým stupněm ovládání vesmíru být jeho kolonizace, přestě
hování specializované průmyslové výroby mimozemského prostoru.
Jak bude pravděpodobná spotřeba energie jednotlivých obdobích třetího ti
síciletí, ukazuje obr.
Profesor ’Neil Princetownu propočítal možnost vytvoření kolonií pro
několik desítek tisíc obyvatel prostoru Země Měsíc. století mělo lidstvo dispozici krytí svých energetic
kých potřeb množství energie rovnající svítivosti Slunce, tj. Dlouhodo
bé klimatické záznamy však nevykazují nápadné změny, což důkazem, kli
m atická rovnováha Země nebylo dosud porušena.
Sledujeme-li průběh energetického výkonu Zemi Vesmíru, zjistíme,
že asi polovině 25. století mělo být možné zhotovit kvazar výkonem 100 tis.
trilion trilionů W. 387 tis. Již polovině 21. Tok vlastního tepla Země . století bude maximum výkonu, nad
jehož hranicí došlo narušení zemského klimatu.
Země musí vysílat mezihvězdného prostoru stejné množství energie, kolik
jí pohltí, aby nedošlo jejím přehřátí, tím porušení klimatické rovnováhy.
Naštěstí zatím vliv zaprášení ovzduší vliv skleníkového jevu vzájemně vyrov
návají, takže nejbližších desetiletích teplota ovzduší Zemi nezmění. Tom uto úkazu
říkáme skleníkový jev. Přehřátí poněkud zmenšuje tím, roz
vojem průmyslu ovzduší také zvyšuje obsah oxidu uhličitého, který sice pro
pouští krátkovlnné optické sluneční záření, ale současně pohlcuje odražené dlou
hovlnné infračervené záření Země. století tedy hranicí, kdy se
měla potřebná energie vyrábět mimo zemský povrch, tj. Absorpce
tepla atmosféře vede zvyšování teploty zemského povrchu. kosmickém prostoru. trilionů -
Začátkem 29.však připadá úvahu 2000 doby bude nutné zabezpečit energii
jiným způsobem.
Jestliže však Zemi vyrábělo větší množství energie, mohlo být ovzduší
vlivem skleníkového jevu přehřáto.10-2W m~2) čtyři řády menší než tok
sluneční energie dopadající povrch Země, což energetické rovnováze naší
planety zanedbatelné. Těleso lidmi mělo
135
. Přítok energie pohlcované sluneč
ního záření rovná odtoku tepelné energie formě infračerveného záření do
mrazivého mezihvězdného prostoru.
Tato energetická rovnováha přirozeným důsledkem zákona zachování
energie.
Skleníkový jev, který mohl být příčinou zániku všeho živého Zemi, začne
negativně působit asi kolem roku 2060, kdy bude Zemi dosaženo maximálního
přípustného tepelného výkonu. bfjjn) pohlcena zemským povrchem mění teplo, které po
vrchu Země vyzařuje infračervené záření vlnovou délkou přibližně 10//rn více. Polovina 21.
Pro toto infračervené záření zemská atmosféra částečně neprůhledná. 100.
Z energetického hlediska Země obrovským tepelným transformátorem, který
přem ěňuje sluneční záření tepelné záření