Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
bfjjn) pohlcena zemským povrchem mění teplo, které po
vrchu Země vyzařuje infračervené záření vlnovou délkou přibližně 10//rn více. století tedy hranicí, kdy se
měla potřebná energie vyrábět mimo zemský povrch, tj. 100. Již polovině 21.
Jak bude pravděpodobná spotřeba energie jednotlivých obdobích třetího ti
síciletí, ukazuje obr.
Tato energetická rovnováha přirozeným důsledkem zákona zachování
energie.
Pro toto infračervené záření zemská atmosféra částečně neprůhledná.
Sledujeme-li průběh energetického výkonu Zemi Vesmíru, zjistíme,
že asi polovině 25.
Dalším důležitým stupněm ovládání vesmíru být jeho kolonizace, přestě
hování specializované průmyslové výroby mimozemského prostoru. Absorpce
tepla atmosféře vede zvyšování teploty zemského povrchu. Tok vlastního tepla Země . trilionů -
Začátkem 29.10-2W m~2) čtyři řády menší než tok
sluneční energie dopadající povrch Země, což energetické rovnováze naší
planety zanedbatelné. Přehřátí poněkud zmenšuje tím, roz
vojem průmyslu ovzduší také zvyšuje obsah oxidu uhličitého, který sice pro
pouští krátkovlnné optické sluneční záření, ale současně pohlcuje odražené dlou
hovlnné infračervené záření Země.
Naštěstí zatím vliv zaprášení ovzduší vliv skleníkového jevu vzájemně vyrov
návají, takže nejbližších desetiletích teplota ovzduší Zemi nezmění. století mělo být možné zhotovit kvazar výkonem 100 tis.
Přibližně polovina (přesně zářivého toku přicházejícího Slunce vlnové
délce max. Polovina 21. 387 tis. století mělo lidstvo dispozici krytí svých energetic
kých potřeb množství energie rovnající svítivosti Slunce, tj.
trilion trilionů W.
Země musí vysílat mezihvězdného prostoru stejné množství energie, kolik
jí pohltí, aby nedošlo jejím přehřátí, tím porušení klimatické rovnováhy. Těleso lidmi mělo
135
.
Jestliže však Zemi vyrábělo větší množství energie, mohlo být ovzduší
vlivem skleníkového jevu přehřáto. století bude maximum výkonu, nad
jehož hranicí došlo narušení zemského klimatu.
Skleníkový jev, který mohl být příčinou zániku všeho živého Zemi, začne
negativně působit asi kolem roku 2060, kdy bude Zemi dosaženo maximálního
přípustného tepelného výkonu. kosmickém prostoru.
Profesor ’Neil Princetownu propočítal možnost vytvoření kolonií pro
několik desítek tisíc obyvatel prostoru Země Měsíc. Tom uto úkazu
říkáme skleníkový jev.
K dyby nebyla mezi zářivým tokem zachyceným Slunce zářivým tokem vy
sílaným Zemí rovnováha, docházelo nápadným změnám podnebí.však připadá úvahu 2000 doby bude nutné zabezpečit energii
jiným způsobem.
Z energetického hlediska Země obrovským tepelným transformátorem, který
přem ěňuje sluneční záření tepelné záření. Dlouhodo
bé klimatické záznamy však nevykazují nápadné změny, což důkazem, kli
m atická rovnováha Země nebylo dosud porušena. Přítok energie pohlcované sluneč
ního záření rovná odtoku tepelné energie formě infračerveného záření do
mrazivého mezihvězdného prostoru
