Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Tato energetická rovnováha přirozeným důsledkem zákona zachování
energie.
Dalším důležitým stupněm ovládání vesmíru být jeho kolonizace, přestě
hování specializované průmyslové výroby mimozemského prostoru.
K dyby nebyla mezi zářivým tokem zachyceným Slunce zářivým tokem vy
sílaným Zemí rovnováha, docházelo nápadným změnám podnebí. století mělo lidstvo dispozici krytí svých energetic
kých potřeb množství energie rovnající svítivosti Slunce, tj. století mělo být možné zhotovit kvazar výkonem 100 tis.10-2W m~2) čtyři řády menší než tok
sluneční energie dopadající povrch Země, což energetické rovnováze naší
planety zanedbatelné.
Naštěstí zatím vliv zaprášení ovzduší vliv skleníkového jevu vzájemně vyrov
návají, takže nejbližších desetiletích teplota ovzduší Zemi nezmění. Absorpce
tepla atmosféře vede zvyšování teploty zemského povrchu.
Z energetického hlediska Země obrovským tepelným transformátorem, který
přem ěňuje sluneční záření tepelné záření.
trilion trilionů W. století tedy hranicí, kdy se
měla potřebná energie vyrábět mimo zemský povrch, tj. 100.však připadá úvahu 2000 doby bude nutné zabezpečit energii
jiným způsobem.
Jestliže však Zemi vyrábělo větší množství energie, mohlo být ovzduší
vlivem skleníkového jevu přehřáto. bfjjn) pohlcena zemským povrchem mění teplo, které po
vrchu Země vyzařuje infračervené záření vlnovou délkou přibližně 10//rn více. Těleso lidmi mělo
135
. 387 tis. Již polovině 21. Přehřátí poněkud zmenšuje tím, roz
vojem průmyslu ovzduší také zvyšuje obsah oxidu uhličitého, který sice pro
pouští krátkovlnné optické sluneční záření, ale současně pohlcuje odražené dlou
hovlnné infračervené záření Země.
Sledujeme-li průběh energetického výkonu Zemi Vesmíru, zjistíme,
že asi polovině 25.
Přibližně polovina (přesně zářivého toku přicházejícího Slunce vlnové
délce max.
Skleníkový jev, který mohl být příčinou zániku všeho živého Zemi, začne
negativně působit asi kolem roku 2060, kdy bude Zemi dosaženo maximálního
přípustného tepelného výkonu. Polovina 21. Tok vlastního tepla Země .
Profesor ’Neil Princetownu propočítal možnost vytvoření kolonií pro
několik desítek tisíc obyvatel prostoru Země Měsíc. století bude maximum výkonu, nad
jehož hranicí došlo narušení zemského klimatu. trilionů -
Začátkem 29.
Jak bude pravděpodobná spotřeba energie jednotlivých obdobích třetího ti
síciletí, ukazuje obr. Přítok energie pohlcované sluneč
ního záření rovná odtoku tepelné energie formě infračerveného záření do
mrazivého mezihvězdného prostoru. Tom uto úkazu
říkáme skleníkový jev.
Pro toto infračervené záření zemská atmosféra částečně neprůhledná. kosmickém prostoru.
Země musí vysílat mezihvězdného prostoru stejné množství energie, kolik
jí pohltí, aby nedošlo jejím přehřátí, tím porušení klimatické rovnováhy. Dlouhodo
bé klimatické záznamy však nevykazují nápadné změny, což důkazem, kli
m atická rovnováha Země nebylo dosud porušena
