Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
O výrobu elektrické energie využitím teplotního gradientu moře dnes zajímá také
Japonsko, Francie státy sdružené organizaci EUROSEAN. této části jsou instalována pomocná zařízení elektrárny.). Velká elektrárna OTEC být postavena pobřeží studená voda se
má čerpat potrubím dlouhým asi km. mělčině byla namontována železobetonové základy
bubnová kola, pro současný pohon vlnami větrem.
V Japonsku, které výhodnou polohu pro využití energie moře, byly vývojové vý
zkumné práce zahájeny již 1970. Japonsku touto těžbou mohla krýt veškerá spotřeba
jaderného paliva. uranu. Potrubím bude vodík dopravován pobřeží elektráren energetických zařízení,
v nichž beze zbytku shoří.
Velmi důležité bude použití mořských elektráren při výrobě vodíku kyslíku mořské
vody. Napří
klad Berkeley Banks kalifornské univerzity zkonstruoval tzv.
V 1977 rozhodla společnost EUROSEAN stavbě elektrárny OTEC výkonu MW. Pokud elektřina nepoužije přímo místě, odváděna
kabelem pobřeží.
Ve Francii výstavba mořských elektráren řízena Střediskem pro výzkum moře zva
ným COM EX.
V Norsku řeší využití mořských vln postupem analogickým ohybu světla mřížce. Bank-
sovy motory vyrábějí již velkých výkonech (pro jaderné elektrárny apod. Elektrárna měla být vystavěna přímo
na ledovci elektrická energie využívala přepravě ledovců míst nedostatkem
pitné vody.
V Charkovském leteckém ústavu byl zkonstruován kombinovaný agregát využití
energie mořských vln větru.
Mřížku moři vytvořily bloky osazené rovnoběžně pobřežím.
118
.užito teleskopické trubky dlouhé 1000 Přívod teplé vody veden přes speciální fil
trační zařízení horní části elektrárny amoniakovému odpařovači odtud zpět mo
ře.
Kromě výroby elektrické energie odsoluje mořská voda. Jako optické mřížce
1 zde soustředila energie vln poměrně krátkém úseku, němž vlny dosáhly
výšky níž byl postaven rezervoár pro vodu vrcholu vln; rezervoáru vo
da vytékala dolů turbíny elektráren.
Američtí vědci chtěli využít ledovců, jejich chlad používali elektrárnách typu
OTEC pitnou vodu zásobování obyvatelstva.
Elektrickou energii vyrobenou mořských elektrárnách lze použít také technologických
provozech, např. Vhodné místo
pro stavbu těchto elektráren jihojaponských ostrovech. Kola jsou spojena generátorem
0 výkonu 2000 kW.
V Japonsku pomocí přílivu odlivu těží uran mořské vody usazovacích nádržích. Voda vychází
zvláštními otvory zpět moře. Uvedeme alespoň některé.
J í
Není snadné vyjmenovat všechny možnosti využití energie moří výrobě elektrické
energie nebo vykonávání namáhavé mechanické práce.
Do 1990 takto vyrábět ročně 3400 uranoxidu. Vodík lze použít získání technologického tepla pro chemický
průmysl. studené vody velkých moř
ských hloubek mají využívat nitráty, fosfáty silikáty mořských farmách, nichž by
měly ryby hojnost rostlinného živočišného planktonu dna oceánů.
Malého teplotního rozdílu vody moři lze využít mnoha praktickým účelům. Páry amoniaku nebo propanu pohánějí turbínu kondenzují. Výbor pro využití nových zdrojů energie zvaný Sun
shine rozhodl, 1984 bude dána provozu elektrárna výkonu 1990
bude postavena elektrárna výkonu 100 MW, pracující principu OTEC. Při
nepatrném ochlazení mořské vody motorek sám uvádí chodu, takže postačí mořskou
vodu němu pouze přivádět, motorek ochlazovat, aby otáčel vykonával práci. Obsluha elektrárny její horní části, která vystupuje částečně nad
hladinu moře. Jednou pravděpodobně bude sloužit jako pohonná látka pro automobily, vy
tápění budov tepelné přípravě potravin. při výrobě hliníku, těžbě magnezitu, manganu moře výrobě dusíku
potřebného pro umělá hnojiva. Banksův motor, který pra
cuje nejefektivněji při teplotním rozdílu °C, což teplotní gradient mořské vody. Předpokládá se, oceány mo
ře obsahují asi mld
