Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 117 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jako optické mřížce 1 zde soustředila energie vln poměrně krátkém úseku, němž vlny dosáhly výšky níž byl postaven rezervoár pro vodu vrcholu vln; rezervoáru vo­ da vytékala dolů turbíny elektráren. Obsluha elektrárny její horní části, která vystupuje částečně nad hladinu moře. Páry amoniaku nebo propanu pohánějí turbínu kondenzují. 118 . uranu. Do 1990 takto vyrábět ročně 3400 uranoxidu. Elektrárna měla být vystavěna přímo na ledovci elektrická energie využívala přepravě ledovců míst nedostatkem pitné vody. při výrobě hliníku, těžbě magnezitu, manganu moře výrobě dusíku potřebného pro umělá hnojiva. Jednou pravděpodobně bude sloužit jako pohonná látka pro automobily, vy­ tápění budov tepelné přípravě potravin. Velká elektrárna OTEC být postavena pobřeží studená voda se má čerpat potrubím dlouhým asi km. Potrubím bude vodík dopravován pobřeží elektráren energetických zařízení, v nichž beze zbytku shoří.užito teleskopické trubky dlouhé 1000 Přívod teplé vody veden přes speciální fil­ trační zařízení horní části elektrárny amoniakovému odpařovači odtud zpět mo­ ře.). Elektrickou energii vyrobenou mořských elektrárnách lze použít také technologických provozech, např. V Japonsku, které výhodnou polohu pro využití energie moře, byly vývojové vý­ zkumné práce zahájeny již 1970. Vodík lze použít získání technologického tepla pro chemický průmysl. studené vody velkých moř­ ských hloubek mají využívat nitráty, fosfáty silikáty mořských farmách, nichž by měly ryby hojnost rostlinného živočišného planktonu dna oceánů. Předpokládá se, oceány mo­ ře obsahují asi mld. Velmi důležité bude použití mořských elektráren při výrobě vodíku kyslíku mořské vody. Ve Francii výstavba mořských elektráren řízena Střediskem pro výzkum moře zva­ ným COM EX. Mřížku moři vytvořily bloky osazené rovnoběžně pobřežím. Vhodné místo pro stavbu těchto elektráren jihojaponských ostrovech. V Charkovském leteckém ústavu byl zkonstruován kombinovaný agregát využití energie mořských vln větru. Výbor pro využití nových zdrojů energie zvaný Sun­ shine rozhodl, 1984 bude dána provozu elektrárna výkonu 1990 bude postavena elektrárna výkonu 100 MW, pracující principu OTEC. O výrobu elektrické energie využitím teplotního gradientu moře dnes zajímá také Japonsko, Francie státy sdružené organizaci EUROSEAN. Japonsku touto těžbou mohla krýt veškerá spotřeba jaderného paliva. Pokud elektřina nepoužije přímo místě, odváděna kabelem pobřeží. V 1977 rozhodla společnost EUROSEAN stavbě elektrárny OTEC výkonu MW. Kromě výroby elektrické energie odsoluje mořská voda. V Japonsku pomocí přílivu odlivu těží uran mořské vody usazovacích nádržích. Napří­ klad Berkeley Banks kalifornské univerzity zkonstruoval tzv. J í Není snadné vyjmenovat všechny možnosti využití energie moří výrobě elektrické energie nebo vykonávání namáhavé mechanické práce. Voda vychází zvláštními otvory zpět moře. Kola jsou spojena generátorem 0 výkonu 2000 kW. V Norsku řeší využití mořských vln postupem analogickým ohybu světla mřížce. Uvedeme alespoň některé. této části jsou instalována pomocná zařízení elektrárny. mělčině byla namontována železobetonové základy bubnová kola, pro současný pohon vlnami větrem. Američtí vědci chtěli využít ledovců, jejich chlad používali elektrárnách typu OTEC pitnou vodu zásobování obyvatelstva. Banksův motor, který pra­ cuje nejefektivněji při teplotním rozdílu °C, což teplotní gradient mořské vody. Při nepatrném ochlazení mořské vody motorek sám uvádí chodu, takže postačí mořskou vodu němu pouze přivádět, motorek ochlazovat, aby otáčel vykonával práci. Bank- sovy motory vyrábějí již velkých výkonech (pro jaderné elektrárny apod. Malého teplotního rozdílu vody moři lze využít mnoha praktickým účelům