Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 117 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Předpokládá se, oceány mo­ ře obsahují asi mld. Jednou pravděpodobně bude sloužit jako pohonná látka pro automobily, vy­ tápění budov tepelné přípravě potravin. Do 1990 takto vyrábět ročně 3400 uranoxidu. V 1977 rozhodla společnost EUROSEAN stavbě elektrárny OTEC výkonu MW. Elektrickou energii vyrobenou mořských elektrárnách lze použít také technologických provozech, např. této části jsou instalována pomocná zařízení elektrárny. Potrubím bude vodík dopravován pobřeží elektráren energetických zařízení, v nichž beze zbytku shoří. Pokud elektřina nepoužije přímo místě, odváděna kabelem pobřeží. Vodík lze použít získání technologického tepla pro chemický průmysl. 118 .užito teleskopické trubky dlouhé 1000 Přívod teplé vody veden přes speciální fil­ trační zařízení horní části elektrárny amoniakovému odpařovači odtud zpět mo­ ře. Mřížku moři vytvořily bloky osazené rovnoběžně pobřežím. Uvedeme alespoň některé. Vhodné místo pro stavbu těchto elektráren jihojaponských ostrovech. Při nepatrném ochlazení mořské vody motorek sám uvádí chodu, takže postačí mořskou vodu němu pouze přivádět, motorek ochlazovat, aby otáčel vykonával práci. Kromě výroby elektrické energie odsoluje mořská voda. V Norsku řeší využití mořských vln postupem analogickým ohybu světla mřížce. Ve Francii výstavba mořských elektráren řízena Střediskem pro výzkum moře zva­ ným COM EX. Velká elektrárna OTEC být postavena pobřeží studená voda se má čerpat potrubím dlouhým asi km. studené vody velkých moř­ ských hloubek mají využívat nitráty, fosfáty silikáty mořských farmách, nichž by měly ryby hojnost rostlinného živočišného planktonu dna oceánů.). V Japonsku pomocí přílivu odlivu těží uran mořské vody usazovacích nádržích. O výrobu elektrické energie využitím teplotního gradientu moře dnes zajímá také Japonsko, Francie státy sdružené organizaci EUROSEAN. V Charkovském leteckém ústavu byl zkonstruován kombinovaný agregát využití energie mořských vln větru. uranu. Elektrárna měla být vystavěna přímo na ledovci elektrická energie využívala přepravě ledovců míst nedostatkem pitné vody. Kola jsou spojena generátorem 0 výkonu 2000 kW. V Japonsku, které výhodnou polohu pro využití energie moře, byly vývojové vý­ zkumné práce zahájeny již 1970. Výbor pro využití nových zdrojů energie zvaný Sun­ shine rozhodl, 1984 bude dána provozu elektrárna výkonu 1990 bude postavena elektrárna výkonu 100 MW, pracující principu OTEC. Obsluha elektrárny její horní části, která vystupuje částečně nad hladinu moře. Japonsku touto těžbou mohla krýt veškerá spotřeba jaderného paliva. J í Není snadné vyjmenovat všechny možnosti využití energie moří výrobě elektrické energie nebo vykonávání namáhavé mechanické práce. Páry amoniaku nebo propanu pohánějí turbínu kondenzují. Velmi důležité bude použití mořských elektráren při výrobě vodíku kyslíku mořské vody. při výrobě hliníku, těžbě magnezitu, manganu moře výrobě dusíku potřebného pro umělá hnojiva. Napří­ klad Berkeley Banks kalifornské univerzity zkonstruoval tzv. Jako optické mřížce 1 zde soustředila energie vln poměrně krátkém úseku, němž vlny dosáhly výšky níž byl postaven rezervoár pro vodu vrcholu vln; rezervoáru vo­ da vytékala dolů turbíny elektráren. mělčině byla namontována železobetonové základy bubnová kola, pro současný pohon vlnami větrem. Američtí vědci chtěli využít ledovců, jejich chlad používali elektrárnách typu OTEC pitnou vodu zásobování obyvatelstva. Voda vychází zvláštními otvory zpět moře. Malého teplotního rozdílu vody moři lze využít mnoha praktickým účelům. Bank- sovy motory vyrábějí již velkých výkonech (pro jaderné elektrárny apod. Banksův motor, který pra­ cuje nejefektivněji při teplotním rozdílu °C, což teplotní gradient mořské vody