Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
konci šedesátých let bylo Velké
Británii postaveno zařízení (Marchwood project) [36] spalovací ko
morou výkonu získány shořením paliva, navíc při
použití vzduchu předehřátého 1700 K).
Maximální provozní parametry komory byly tyto: spotřeba okysličo
vadla s_1; teplota okyshčovadla 1500 obsah okysličo
vadle 40% obsah spalinách 1,5%; tlak 2,25 105 Pa; hmotnostní
průtok spalin s-1. Válcová komora (průměr
0,33 délka 1,53 kovovými stěnami chlazenými vodou, používající
Obr. 52. Spalovací komora kapalné palivo
1 přívod paliva, zapalovač, přívod okysličovadla, plášť
chlazený vodou
jako palivo topný olej (0,2 s-1), dodávala proud plynů (2,65 1)
o teplotě 2700 (při předehřátí vzduchu 1500 K).
Komora studenými stěnami, zhotovenými nerezavějící oceli chla
zenými vodou, měla tepelný výkon 300 MW, hmotnost průřez na
vstupu 2,2 0,77 výstupu 0,38 0,77 délku 3,12 m. Celková doba provozu
komory vyzdívkou dosáhla více než 1000 zařízení U-25 [98]
byly prozkoumány dva typy komor (obě zemní plyn) studenými
a horkými stěnami.
V komoře horkými stěnami podobnými provozními parametry
(s keramickou vyzdívkou) podařilo zmenšit tepelné ztráty %,
což odpovídá zvýšení teploty plynu porovnání komorou
se studenými stěnami. Jako keramické materiály byly použity speciální
betony připravené základě AI2O3 (přípustná teplota povrchu
1700 1800 přípustný tepelný tok 250 350 m-2), nebo na
základě Zr02 (2300 2500 130 180 m~2).
V sovětském zařízení U-02 [42] komoře zemní plyn (získaný
z moskevské sítě obsahující metanu) dosáhlo hustoty vý
konu 407 m~3 (při atmosférickém tlaku).používané experimentálních zařízeních, nesplňují základní požadavky
(hlavně dlouhodobý provoz).
83
. Tepelné ztráty komoře byly což odpoví
dalo snížení teploty asi K
