Nové zdroje elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Zdzislaw Celiňski

Strana 82 z 184

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V sovětském zařízení U-02 [42] komoře zemní plyn (získaný z moskevské sítě obsahující metanu) dosáhlo hustoty vý­ konu 407 m~3 (při atmosférickém tlaku). Válcová komora (průměr 0,33 délka 1,53 kovovými stěnami chlazenými vodou, používající Obr. Maximální provozní parametry komory byly tyto: spotřeba okysličo­ vadla s_1; teplota okyshčovadla 1500 obsah okysličo­ vadle 40% obsah spalinách 1,5%; tlak 2,25 105 Pa; hmotnostní průtok spalin s-1. Jako keramické materiály byly použity speciální betony připravené základě AI2O3 (přípustná teplota povrchu 1700 1800 přípustný tepelný tok 250 350 m-2), nebo na základě Zr02 (2300 2500 130 180 m~2). V komoře horkými stěnami podobnými provozními parametry (s keramickou vyzdívkou) podařilo zmenšit tepelné ztráty %, což odpovídá zvýšení teploty plynu porovnání komorou se studenými stěnami. 83 .používané experimentálních zařízeních, nesplňují základní požadavky (hlavně dlouhodobý provoz). 52. Tepelné ztráty komoře byly což odpoví­ dalo snížení teploty asi K. Celková doba provozu komory vyzdívkou dosáhla více než 1000 zařízení U-25 [98] byly prozkoumány dva typy komor (obě zemní plyn) studenými a horkými stěnami. konci šedesátých let bylo Velké Británii postaveno zařízení (Marchwood project) [36] spalovací ko­ morou výkonu získány shořením paliva, navíc při použití vzduchu předehřátého 1700 K). Komora studenými stěnami, zhotovenými nerezavějící oceli chla­ zenými vodou, měla tepelný výkon 300 MW, hmotnost průřez na vstupu 2,2 0,77 výstupu 0,38 0,77 délku 3,12 m. Spalovací komora kapalné palivo 1 přívod paliva, zapalovač, přívod okysličovadla, plášť chlazený vodou jako palivo topný olej (0,2 s-1), dodávala proud plynů (2,65 1) o teplotě 2700 (při předehřátí vzduchu 1500 K)