Nové zdroje elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Zdzislaw Celiňski

Strana 82 z 184

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
konci šedesátých let bylo Velké Británii postaveno zařízení (Marchwood project) [36] spalovací ko­ morou výkonu získány shořením paliva, navíc při použití vzduchu předehřátého 1700 K). Jako keramické materiály byly použity speciální betony připravené základě AI2O3 (přípustná teplota povrchu 1700 1800 přípustný tepelný tok 250 350 m-2), nebo na základě Zr02 (2300 2500 130 180 m~2). Celková doba provozu komory vyzdívkou dosáhla více než 1000 zařízení U-25 [98] byly prozkoumány dva typy komor (obě zemní plyn) studenými a horkými stěnami. 83 . Komora studenými stěnami, zhotovenými nerezavějící oceli chla­ zenými vodou, měla tepelný výkon 300 MW, hmotnost průřez na vstupu 2,2 0,77 výstupu 0,38 0,77 délku 3,12 m.používané experimentálních zařízeních, nesplňují základní požadavky (hlavně dlouhodobý provoz). Válcová komora (průměr 0,33 délka 1,53 kovovými stěnami chlazenými vodou, používající Obr. V sovětském zařízení U-02 [42] komoře zemní plyn (získaný z moskevské sítě obsahující metanu) dosáhlo hustoty vý­ konu 407 m~3 (při atmosférickém tlaku). Tepelné ztráty komoře byly což odpoví­ dalo snížení teploty asi K. 52. Maximální provozní parametry komory byly tyto: spotřeba okysličo­ vadla s_1; teplota okyshčovadla 1500 obsah okysličo­ vadle 40% obsah spalinách 1,5%; tlak 2,25 105 Pa; hmotnostní průtok spalin s-1. Spalovací komora kapalné palivo 1 přívod paliva, zapalovač, přívod okysličovadla, plášť chlazený vodou jako palivo topný olej (0,2 s-1), dodávala proud plynů (2,65 1) o teplotě 2700 (při předehřátí vzduchu 1500 K). V komoře horkými stěnami podobnými provozními parametry (s keramickou vyzdívkou) podařilo zmenšit tepelné ztráty %, což odpovídá zvýšení teploty plynu porovnání komorou se studenými stěnami