Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
Účinnost posledních dvou jmenova
ných elektráren nepřevyšuje %.
; Výpočty srovnávací analýzy pro různé soustavy (provedené SSSR)
ukázaly, náklady nejjednodušší MHD elektrárny (1971) jsou výši
45 kW-1 toho největší podíl tvoří výroba kyslíku částkou
14,2 kW-1) účinnost pak Nedostakem jsou velké náklady
na výrobu kapalného kyslíku. Dosáhne toho samostatnou prací generátoru (bez parní části)
a také vynecháním některých zařízení, jako jsou např. Dobu provozu během roku lze určit asi 100 při
maximálním jednorázovém provozu délce h.
MHD generátor dokonale splňuje jak technické, tak ekonomické
požadavky kladené špičkové záložní elektrárny. Pokud současných tepelných elektrárnách
určených pro pokrývání základního zatížení palivová část podílí až
70 ceně energie, pak špičkových elektrárnách hrají úlohu inves
tiční náklady.
Záložní (rezervní) elektrárna musí vyznačovat především možností
okamžitého uvedení chodu převzetí zátěže také minimální potřebou
obsluhy údržby. Přesto pro špičkovou elektrárnu roční
80
.
Stálé náklady pro špičkové elektrárny podle sovětských údajů [108]
byly roce 1971 přečerpávací elektrárny 120 kW-1, jednoduché
tepelné elektrárny -1, elektrárny plynovou turbínou
(typ GT-100-750) _1, elektrárny leteckým motorem
(výkon 100 kW) kW-1.Základní požadavky kladené špičkové elektrárny jsou tyto:
a) roční doba využití 500 800 h;
b) doba nepřetržitého provozu během závislosti roční době)
1 h;
c) požadovaná doba spouštění asi min (dobu zapojení zařízení lze
určit přesností minut).
To znamená, základním požadavkem špičkové elektrárny jsou
jejich nízké investiční náklady.
V konvenční energetice lze pokrýt špičkové zatížení elektrárnami vod
ními (přečerpávacími), staršími tepelnými elektrárnami malou účinností,
elektrárnami plynovými turbínami, popř. nákladný vysoko
teplotní výměník tepla, soustava chemické regenerace kompresory. Jeho charakterem
jsou: velká manévrovací schopnost (dosahuje plného výkonu již ně
kolik sekund uvedení chodu), velký jednotkový výkon, jednodu
chost regulace kontroly. leteckými motory (diskutuje
se návrh využití vyřazených leteckých motorů pohonu zařízení pro
výrobu elektrického proudu). Uspořádání zjednodušené sestavy elektrárny
(spalovací komora, kanál gnerátoru elektromagnetem, invertory, zásob
níky paliva kapalného kyslíku) umožní značně snížit stálé náklady ve
srovnání konvenční tepelnou elektrárnou (na podle amerických
odhadů). Čím kratší doba využití elektrány
během roku, tím důležitějším činitelem ceně energie stálá složka ná
kladů (investičních) méně důležitou složkou stává proměnná složka
(cena paliva) účinnost elektrárny
