Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
Entalpie AHi reakce zplynování pohlcena plynem při teplotě kolem
1300 vázána podobě chemické energie.2. konvertoru tento plyn spolu se
spalinami (hlavně C02 H20) účastní těchto chemických reakcí
CH4 H20 H2
CH4 C02 H2
73
.
Uhlí (C) podobě prachu dodává zplynovače, kde přítomnosti
produktů spalování (C02) dochází zplynování.Využití energie spalovacího procesu pro vstupní předehřívání vzduchu,
vedeného spalovací komory, zvyšuje teplotu spalin hodnoty, které
jsou vyšší než při použití studeného vzduchu (obr.
Reakce zplynování endotermická reakce (entalpie reakce AHi 0),
reakce oxidační exotermická (AH2 0).
Podstatu chemické regenerace objasníme příkladu spalování uhlí.
2.
Realizace této metody chemické konverze pevného paliva umožnila
vyřešení problému spalování uhlí MHD elektrárně.
To lze realizovat tím, využije vytékajících plynů ohřívání okysličo
vadla výměníku tepla anebo využije tepla vytékajících plynů pro
cesu tzv. |AH2 |AH\ |).6.
Předmětem úvah jsou jiné, snadnější realizace systémů chemické
regenerace zemním plynem (CH4).1. Zůstaly stranou
potíže konstrukcí spalovací komory pro uhlí, usazováním strusky
v kanálu generátoru oddělením příměsi strusky. Protože pak
disociace plynu při vysokých teplotách zvětšuje jeho měrnou tepelnou
kapacitu, nárůst teploty spalování značně menší než nárůst teploty
vzduchu, který získáme jeho vstupním předehříváním. Regenerace tepla
Pro dosažení efektivního provozu zařízení MHD generátorem
se teplo obsažené horkých plynech, které opouštějí kanál teplotou
kolem 2000 K), musí maximální míře vrátit zpět spalovací komory.
Spalování může probíhat dvou etapách:
a) reakce zplynování: -f- CO2 AJEři (endotermická),
b) reakce oxidační: C02 AH2 (exotermická). Uvolňuje opět při
spalování, avšak při teplotě kolem 2800 K. 40).
Celková reakce, vyjádřená rovnicí
C C02 AZř3
kde
AH3 AHi AH2
je rovněž exotermická (tj. chemické regenerace. Získaný hořlavý plyn
(CO) vede spalovací komory, kde dojde spalování přítomnosti
okysličovadla (02)
