Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
kosmických zařízeních, kde účinnost náklady hrají druho
řadou úlohu.
Termojaderné reaktory, jak obecně předvídá, naleznou využití
v nebližších letech. Přitom
je MHD generátor předřazen před plynovou turbínu, takže využíval
horní část intervalu teplot 1100 1500 K.
Faktor, který nepřeje intenzivnímu zkoumání MHD generátorů ka
palným kovem, nejistota týkající možnosti jejich využití praxi.
Koncem sedmdesátých let uvažovalo možnosti spolupráce reaktoru
s MHD generátorem, což mělo stát pobídkou vývojovým pracím
vedoucím zvýšení teploty sodíku reaktoru např.
Není pochyb možnosti účelnosti využití těchto generátorů pro speciální
cíle, např.
Vypočtené odhady ukazují, obyčejný MHD generátor jednofázo
vým prouděním pracuje při teplotách rozmezí 900 1300 dosahuje
účinnosti Využije-li jako nástavba konvenční parní elektrárny
s účinností dosáhne celkové účinnosti zařízení kolem Pou
žití složitějšího systému oběhu MHD generátoru (několikastupňový pro
voz regenerace tepla) umožní dosáhnout MHD generátoru účinnosti
12 tak zvýšit celkovou účinnost elektrárny %. Budou dodávat kolem vyrobeného tepla
71
. Rozhodujícím činitelem možnost dlouhodobého spolehli
vého provozu bez obsluhy, což mohly generátory tohoto typu zajistit
(nejsou pohyblivé mechanické části, které opotřebovávají). Dosud nahromadilo poměrně málo experimen
tálních dat, než aby mohla záležitost definitivně posoudit. Přes velké
úsilí nebyly dodnes zkonstruovány injektory (kondenzátory separátory),
pracující velkou účinností.řešení nejsou samotné generátory, ale části tepelného oběhu.
V tomto směru existuje mnoho různých, často protikladných názorů.
Je možné spojení MHD generátoru kapalným kovem klasickým
generátorem, přičemž první typ generátoru (zapojený druhým
z obou typů) využíval interval teplot 1300 1800 Oba generátory
tak mohou vytvořit vysokoteplotní nástavbu konvenční parní elektrárny. přivádí vědce rozvíjení výzkumů gene
rátorů dvoufázovým prouděním, tím spíše, teoretické rozbory
ukazují možnost dosáhnout nich značně větší účinnosti než gene
rátorech jednofázovým prouděním.
Rychlé reaktory chlazené sodíkem, které měly být uvedeny provozu
již osmdesátých letech, měly zpočátku pracovat při teplotě asi 900 K. 1300 K. Jakmile
dosáhne průběhu dalšího rozvoje) teplota chladiva 1500 1600 lze
uvažovat napájení systému MHD generátor plynová turbína.
Rozvoj vysokoteplotních reaktorů chlazeným plynem (héliem) dosáhl
v experimentálních zařízeních teploty 1120 1220 Při těchto teplo
tách není MHD generátor konkurentem pro plynovou turbínu.
Možnost využití generátoru pro napájení elektroenergetických soustav
vzbuzuje řadu pochyb.
Při takové teplotě účinnost generátoru kapalným kovem dost malá.
Zpracovávají četné analýzy provozu MHD generátoru kapalným
kovem různých systémech
