Nové zdroje elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Zdzislaw Celiňski

Strana 144 z 184

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
řádu desítek mikrometrů) umístí na stranu plynu, vrstva drobnými póry (např. Jako palivo může sloužit široká paleta materiálů (tab. Pro správné nastavení rozhraní hraje důležitou roli průřez pórů elektrodě. řádu jednotek mikrometrů nebo |xm) umístí stranu elektrolytu. okysličovadla). Vhodnou volbou tlaku plynu rozměrů pórů lze řídit nastavení rozhraní. Hlavní překážkou využití uhlí jeho velká chemická pasivita. obou případech nevytvoří roz­ hraní tří fází nevzniká intenzívní elektrochemická reakce. vymezené oblasti, kde jsou zrna pokryta tenkou vrstvou elektrolytu (obr. Ve vývoji palivových článků výzkumné úsilí zaměřeno využití laciných přírodních paliv, jako kamenné uhlí nebo ropné produkty.oblast neaktivní, obsahující elektrolyt; b) oblast III, rovněž neaktivní, póry zaplněnými plynem; c) oblast II, aktivní, které dochází styku plynu elektrolytem. Z tohoto důvodu snaha zmenšovat tloušťku elektrod úkor širokých neaktivních zón. Dobrá činnost elektrody závisí velké míře správném nastavení zóny styku kapaliny plynem uvnitř, elektrody. 83). Rozhraní plyn — elektrolyt nastaví hranici obou vrstev. Dobrá porézní elektroda ob­ sahuje cm2 povrchu 105 pórů. Rozhraní nastaví v takové poloze, které nastane rovnováha mezi silami tlaku plynu a silami působícími opačně, které mají původ kapilaritě hydrosta­ tickém tlaku elektrolytu. 145 . Aby se zvětšila intenzita reakce, nutné zvýšit teplotu asi 1000 °C, což sou­ časně vyvolá množství nových, těžko řešitelných problémů. 14). Jako okysličovadlo obvykle používá čistý kyslík. některých článků lze tomu účelu použít vzduch.3. Vrstva většími póry (např. Aktivní látky Palivové články vyžadují stálé dodávání dvou složek elektro­ chemické reakce paliva okysličovadla. Póry s příliš malým průřezem zůstanou zalité elektrolytem, který může prosa­ kovat elektrodou stranu plynu. 5. Účinnější způsob stabilizace rozhraní daném místě elektrodě spočívá kon­ strukci dvouvrstvových elektrod rozdílnou velikostí pórů každé vrstvě. Existuje mnoho dalších typů elektrod, které liší více méně od popsané typické elektrody pro vodíko-kyslíkový článek. K nejintenzívnejší reakci dochází styku tří fází: plynné (palivo, okysli­ čovadlo), kapalné (elektrolyt) pevné (zrna elektrod), tj.2. Plyn může pronikat celou elektrodou podobě bublinek do elektrolytu, což znamená ztrátu paliva (popř. Póry příliš velkým průřezem zůstanou vy­ plněné plynem. Spalování takových paliv palivových článcích podstatně zvýšilo efektivnost jejich využití