Nové zdroje elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Zdzislaw Celiňski

Strana 144 z 184

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
některých článků lze tomu účelu použít vzduch. Jako palivo může sloužit široká paleta materiálů (tab. řádu desítek mikrometrů) umístí na stranu plynu, vrstva drobnými póry (např. vymezené oblasti, kde jsou zrna pokryta tenkou vrstvou elektrolytu (obr. Vrstva většími póry (např. Pro správné nastavení rozhraní hraje důležitou roli průřez pórů elektrodě. Spalování takových paliv palivových článcích podstatně zvýšilo efektivnost jejich využití. 14). Aby se zvětšila intenzita reakce, nutné zvýšit teplotu asi 1000 °C, což sou­ časně vyvolá množství nových, těžko řešitelných problémů. Existuje mnoho dalších typů elektrod, které liší více méně od popsané typické elektrody pro vodíko-kyslíkový článek. Póry příliš velkým průřezem zůstanou vy­ plněné plynem. Hlavní překážkou využití uhlí jeho velká chemická pasivita.2. Rozhraní nastaví v takové poloze, které nastane rovnováha mezi silami tlaku plynu a silami působícími opačně, které mají původ kapilaritě hydrosta­ tickém tlaku elektrolytu.3.oblast neaktivní, obsahující elektrolyt; b) oblast III, rovněž neaktivní, póry zaplněnými plynem; c) oblast II, aktivní, které dochází styku plynu elektrolytem. Dobrá porézní elektroda ob­ sahuje cm2 povrchu 105 pórů. Póry s příliš malým průřezem zůstanou zalité elektrolytem, který může prosa­ kovat elektrodou stranu plynu. Vhodnou volbou tlaku plynu rozměrů pórů lze řídit nastavení rozhraní. okysličovadla). Účinnější způsob stabilizace rozhraní daném místě elektrodě spočívá kon­ strukci dvouvrstvových elektrod rozdílnou velikostí pórů každé vrstvě. obou případech nevytvoří roz­ hraní tří fází nevzniká intenzívní elektrochemická reakce. 145 . Plyn může pronikat celou elektrodou podobě bublinek do elektrolytu, což znamená ztrátu paliva (popř. 83). Aktivní látky Palivové články vyžadují stálé dodávání dvou složek elektro­ chemické reakce paliva okysličovadla. Jako okysličovadlo obvykle používá čistý kyslík. Dobrá činnost elektrody závisí velké míře správném nastavení zóny styku kapaliny plynem uvnitř, elektrody. 5. řádu jednotek mikrometrů nebo |xm) umístí stranu elektrolytu. Rozhraní plyn — elektrolyt nastaví hranici obou vrstev. K nejintenzívnejší reakci dochází styku tří fází: plynné (palivo, okysli­ čovadlo), kapalné (elektrolyt) pevné (zrna elektrod), tj. Ve vývoji palivových článků výzkumné úsilí zaměřeno využití laciných přírodních paliv, jako kamenné uhlí nebo ropné produkty. Z tohoto důvodu snaha zmenšovat tloušťku elektrod úkor širokých neaktivních zón