Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
Existuje mnoho dalších typů elektrod, které liší více méně od
popsané typické elektrody pro vodíko-kyslíkový článek.
Dobrá činnost elektrody závisí velké míře správném nastavení
zóny styku kapaliny plynem uvnitř, elektrody.
Jako okysličovadlo obvykle používá čistý kyslík.3. 83). Vhodnou
volbou tlaku plynu rozměrů pórů lze řídit nastavení rozhraní. 14). Aktivní látky
Palivové články vyžadují stálé dodávání dvou složek elektro
chemické reakce paliva okysličovadla.
Jako palivo může sloužit široká paleta materiálů (tab. obou případech nevytvoří roz
hraní tří fází nevzniká intenzívní elektrochemická reakce.
5. některých
článků lze tomu účelu použít vzduch.oblast neaktivní, obsahující elektrolyt;
b) oblast III, rovněž neaktivní, póry zaplněnými plynem;
c) oblast II, aktivní, které dochází styku plynu elektrolytem. Rozhraní plyn —
elektrolyt nastaví hranici obou vrstev.
Spalování takových paliv palivových článcích podstatně zvýšilo
efektivnost jejich využití. Pro správné nastavení rozhraní hraje důležitou
roli průřez pórů elektrodě.
Ve vývoji palivových článků výzkumné úsilí zaměřeno využití
laciných přírodních paliv, jako kamenné uhlí nebo ropné produkty. Póry příliš velkým průřezem zůstanou vy
plněné plynem. vymezené
oblasti, kde jsou zrna pokryta tenkou vrstvou elektrolytu (obr.
Hlavní překážkou využití uhlí jeho velká chemická pasivita. okysličovadla). Dobrá porézní elektroda ob
sahuje cm2 povrchu 105 pórů.2. řádu jednotek mikrometrů
nebo |xm) umístí stranu elektrolytu. Póry
s příliš malým průřezem zůstanou zalité elektrolytem, který může prosa
kovat elektrodou stranu plynu. Účinnější
způsob stabilizace rozhraní daném místě elektrodě spočívá kon
strukci dvouvrstvových elektrod rozdílnou velikostí pórů každé vrstvě. Aby se
zvětšila intenzita reakce, nutné zvýšit teplotu asi 1000 °C, což sou
časně vyvolá množství nových, těžko řešitelných problémů. řádu desítek mikrometrů) umístí na
stranu plynu, vrstva drobnými póry (např. Plyn může pronikat celou elektrodou podobě bublinek
do elektrolytu, což znamená ztrátu paliva (popř.
145
.
Z tohoto důvodu snaha zmenšovat tloušťku elektrod úkor širokých
neaktivních zón. Rozhraní nastaví
v takové poloze, které nastane rovnováha mezi silami tlaku plynu
a silami působícími opačně, které mají původ kapilaritě hydrosta
tickém tlaku elektrolytu.
K nejintenzívnejší reakci dochází styku tří fází: plynné (palivo, okysli
čovadlo), kapalné (elektrolyt) pevné (zrna elektrod), tj.
Vrstva většími póry (např
