Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
Průběh potenciálu plaz
movém TEM pracujícím povrcho
vou ionizací
(prostorový náboj: vykompen
zovaný, nevykompenzovaný,
3 překompenzovaný)
vyšuje tok iontů.TEM povrchovou ionizací mohou existovat dvojím režimu re
žimu kvazivakuovém (nazývaném také bezesrážkový nebo knudsenovský
režim), popř. Takový výboj nazývá
131
. Pohyblivost iontů je
značně menší než pohyblivost elektronů, takže překonání dráhy mezi
elektrodami trvá iontům poměrně dlouho. případě překompenzo-
vání katody tvoří kladné náboje, které ztěžují iontům, vznikajícím
na povrchu katody, přechod plazmové oblasti.
TEM pracující jako kvazivakuové používají páry cesia velmi nízkým
tlakem, obvykle mezích 0,01 Pa. méně. optimálních podmínkách počet iontů takový, že
zcela kompenzuje prostorový náboj elektronů (obr. režimu difúzním. Delší pobyt iontu oproti
elektronu prostoru mezi elektrodami znamená, jeden iont může
zneutralizovať velký počet elektronů, ačkoliv tok elektronů značně pře-
Obr. 75.
Výzkumy posledních let ukazují, nejvíce perspektivní režim TEM je
režim obloukový při vysokých teplotách katody. Tím přejde do
difúzního režimu TEM. praxi máme co
dělat buď nedostatečně kompenzovaným, nebo překompenzovaným
prostorovým nábojem. blízkosti elektrod (ve vzdálenosti řádu Debyeovy
délky) proto projeví velké změny potenciálu. Střední volná dráha elektronu
je přitom značně větší než vzdálenost elektrod. elektrickém oblouku
za typických podmínek vysoká teplota katody, nutná zajištění vhod
ného emisního proudu, udržována úkor elektrické energie dodávané
z vnějšku. Již dávno zjistilo, že
v případě, kdy katoda zahřívána vnějšího zdroje tepla vysokou
teplotu, může oblouk zapálit stabilně hořet při velmi nízkém napětí,
značně nižším, než ionizační potenciál plynu. Délka volné dráhy může být takovém případě
řádu vzdálenosti mezi elektrodami, popř.
Za účelem intenzifikace povrchové ionizace atomů katodě také za
účelem vytvoření tenké vrstvy (na katodě), která zmenší výstupní práci,
zvýší tlak cesiových par prostoru mezi elektrodami. 75). Takový oblouk může hořet pouze tehdy, je-li elektrody
přiloženo vnější napětí několik desítek voltů
