Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
průchodu prostoru mezi elektrodami dopadají
elektrony kovovou (chlazenou) anodu.
První návrhy využití Edisonova jevu pro přeměnu tepla elektrickou
energii pocházejí Schlichtera roku 1915.
Historii vývoje TEM lze nejobecněji rozdělit tři etapy.
TEM literatuře často nazývají termionické generátory.
Podobně pracuje TEM (obr. 72). katody zhotovené žáruvzdorného
materiálu přivádí tepelný tok Q\. Tak např. Richardson
v roce 1900 odvodil kvantitativní interpretaci tohoto jevu.
Dynamický rozvoj výzkumu TEM posledních letech byl podmíněn
nejen potřebami nepříliš velkých, elektrické energii nezávislých zdrojů,
ale především technickými možnostmi jejich realizace (tzn. horkého povrchu katody tepelně
emitují elektrony. výsledky
dosaženými vysokoteplotní technologii při výrobě obrábění no
vých materiálů speciálními vlastnostmi). Tento jev (později
nazvaný Edisonův jev) stal základem rozvoje elektronek. Kondenzát při stékání dolní
nádrže pohání kolo.nádrže kde ochlazuje zkapalňuje. Elektrický obvod uzavřený
připojeným spotřebičem Elektrony vystupující katody nesou sebou
energii (výstupní práce), jejíž část (která rovná výstupní práci anody)
přejde anody podobě tepelné energie.
Třetí etapou současnost, kdy hlavní úsilí zaměřeno řešení
konstrukčních technologických problémů spojených stavbou průmys
lových zařízení principu TEM. Tento
název pochází anglického výrazu pro termoemisi (thermionic emission),
který může vést mylné domněnce, činnost TEM spočívá termoemisi
iontů nikoliv elektronů.
V roce 1883 zjistil Edison, pevná tělesa umístěná vakuu zahří
vaná příslušně vysokou teplotu emitují elektrony.
První etapa (1883 1956) začala objevením Edisonova jevu trvala
až počátku hledání účinných způsobů odstranění důsledků prostoro
vých nábojů TEM. Zbylá část přemění na
elektrickou energii odevzdá vnějšího elektrického obvodu. jednom zařízení bylo dosaženo plošné
hustoty výkonu cm-2 účinnosti přeměny [96]. Tato myšlenka nabyla
značného významu teprve padesátých letech, hlavně amerických
a sovětských výzkumných centrech.
Druhá etapa (1960 1965) zahrnovala bouřlivý růst zájmů TEM
použitelné jako zdroje elektrické energie.
126
.
V Polsku provádí výzkum TEM velmi skromném rozsahu za
čátku šedesátých let Ústavu tepelné techniky varšavské Polytechnice. této době byly pokusně před
vedeny TEM, které dosahovaly rekordních parametrů speciálních labo
ratorních zařízeních. Stanovil zá
vislost mezi teplotou povrchu emitoru hustotou emitovaného proudu
