Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
Jako příklad ty
pické konstrukce generátoru určeného pro napájení meteorologických
119
. 103 (80)
A 1/2
kde měrný výkon radioaktivního izotopu 1),
A atomová hmotnost izotopu,
Ti/2 poločas rozpadu izotopu (roky),
W energie pohlcená materiálu dobu Ti/2 (MeV),
Ar konstanta rozpadu (Ar 0,6932'jJ2').2.4. fotonů) teplo. Přítomnost záření vlastnost velmi
nežádoucí (tab.
Radioaktivní izotopy získají buď ozářením materiálu (ve tvaru
terčíku) neutrony jaderném reaktoru, nebo jako produkt štěpení během
chemického zpracování vyhořelého jaderného paliva. Největší energie záření oc
v používaných radioizotopových zdrojích tepla intervalu V,
záření intervalu 0,3 V. většině případů zdrojích tepla nevyužívá
palivo formě čistých izotopů, ale jejich sloučenin (tab.
Poločas rozpadu nemá být menší než asi 100 dní ohledem dobu
výroby skladování paliva ohledem úbytek výkonu během využití.
Měrný výkon určí rovnice
W
p 2,12.
Izotopové palivo musí mít velkou chemickou stabilitu odpovídající
vlastnosti (teplota tavení, vylučování plynů, tepelná vodivost, hustota)
při provozních teplotách intervalu 500 1600 °C.3. Konstrukce vlastnosti generátorů,
Určení generátoru dáno jeho konstrukčním řešením. Při pohlcení mění kinetická energie emitovaných částic
(popř. Tak např.
3.
Je známo více než tisíc radioaktivních izotopů, ale pouze málo nich je
vhodných využití jako zdroje tepla.
generátor, který určen pro práci hlubinách oceánu, musí být navržen
na vysoké tlaky (např. Základním kritériem při výběru
jsou jejich fyzikální vlastnosti, zejména poločas rozpadu, měrný výkon,
energie druh emitovaného záření.
Současně nemá být tato doba delší než několik desítek let, neboť izotopy
s velkým poločasem rozpadu jsou charakteristické malým měrným vý
konem. 10).zásobníku. Menší hodnoty by
vyžadovaly zbytečně velký obsah paliva, což podmiňovalo nutnost
použít velké těžké kryty vedlo menší účinnosti přeměny. MPa), zatímco generátory pro kosmické lodi
mají být lehké odolné vibracím značnému přetížení.
Energie záření platným kritériem vhodného výběru izotopu, neboť
stupeň ohřevu zdroje závisí její velikosti. 11).
Hodnotu 0,1 g-1 lze považovat dolní hranici měrného výkonu
izotopů použitých radioizotopových zdrojích tepla
