Nové zdroje elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Zdzislaw Celiňski

Strana 114 z 184

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Byla odhadnuta změna výrobních nákladů Bi2Te3 při zvětšení objemu jeho výroby (podle cen 3. V poslední době uvažuje stále častěji možnosti využít široké míře TEL generátory zemědělství oblastech silným slunečním zá­ řením. nafto­ vými) motory.3. Zařízení první skupiny tvoří nejčastěji uzavřená nádoba skleněným dnem směřujícím Slunci. Sluneční generátory 115 .2. Reflektory parabolickoválcové mohou padesátkrát zvětšit hustotu toku sluneční energie ohnisku reflektoru hodnotu 0,146 m~2 h-1. Vhodný technologický postup průmyslová výroba termoelektrických materiálů může několikanásobně snížit výrobní náklady. dosud prováděné zkoušky širším využitím TEL gene­ rátorů pro pohon zavodňovacích čerpadel ukazovaly jako neekonomické vzhledem vysokým cenám termoelektrických materiálů. Paraboloidní reflektory mohou zvětšit hustotu toku energie tisíckrát hodnotu 2,9 m-2 h-1.1. Mezi nimi jsou nejznámější tři typy: reflektory tvaru parabolických válců, reflektory paraboloidní rovinné.2. Sluneční TEL generátory nalezly využití jako zdroje elektrické energie v pouštích, krajinách bez elektrifikace silným slunečním zářením a také kosmických lodích. Rovinné reflektory skládají většího počtu rovinných zrcadel, která jsou individuálně nastavena která soustřeďují dopadající záření jedné oblasti (ohniska). celou Zemi dopadá tepelný tok řádu 1014kW. Praktické využití této energie pouze malé, a dvou zásadních důvodů: jednak rozptyl energie záření, jednak to, energie časově proměnná. Většího rozdílu teplot lze dosáhnout zařízením koncentrujícím záření. Čerpadla jsou poháněna obvykle elektrickými (popř. . Takové oblasti zemích intenzívním hospodařením jsou obvykle zavlažované. Sluneční záření jako zdroj tepla Energie záření, které ročně vysílá Slunce Zemi, obnáší kolem 1018kW tj. Při zmenšení tepelných ztrát zářením vede­ ním možné dosáhnout termoelektrických článcích umístěných uvnitř rozdílu teplot 100 °C.4. Umožní tak stopadesátkrát zvětšit hustotu toku slu­ neční energie získat ohnisku střední hustotu výkonu řádu 0,42 J. Termoelektrická zařízení napájená teplem slunečního záření lze rozdělit na dvě skupiny: a) zařízení přímým využitím dopadajícího slunečního záření, b) zařízení, která koncentrují sluneční záření. Odhaduje se, při bezmračné obloze dopadá každý čtverečný metr povrchu kolmého směru paprsků průměrně tepelného výkonu.4. m~2 h-1. tisícinásobně více, než poskytují všechny zdroje energie využívané člověkem. Přitom veškerý tepelný výkon vyzářený Sluncem odha­ duje asi 1023kW