Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
Paraboloidní reflektory mohou
zvětšit hustotu toku energie tisíckrát hodnotu 2,9 m-2 h-1.
V poslední době uvažuje stále častěji možnosti využít široké
míře TEL generátory zemědělství oblastech silným slunečním zá
řením. Reflektory parabolickoválcové
mohou padesátkrát zvětšit hustotu toku sluneční energie ohnisku
reflektoru hodnotu 0,146 m~2 h-1.4.
Rovinné reflektory skládají většího počtu rovinných zrcadel, která
jsou individuálně nastavena která soustřeďují dopadající záření jedné
oblasti (ohniska).
Sluneční TEL generátory nalezly využití jako zdroje elektrické energie
v pouštích, krajinách bez elektrifikace silným slunečním zářením
a také kosmických lodích.4.
Zařízení první skupiny tvoří nejčastěji uzavřená nádoba skleněným
dnem směřujícím Slunci. dosud prováděné zkoušky širším využitím TEL gene
rátorů pro pohon zavodňovacích čerpadel ukazovaly jako neekonomické
vzhledem vysokým cenám termoelektrických materiálů. celou Zemi dopadá tepelný tok
řádu 1014kW. Sluneční generátory
115
. Praktické využití této energie pouze malé,
a dvou zásadních důvodů: jednak rozptyl energie záření, jednak
to, energie časově proměnná. tisícinásobně více, než poskytují všechny zdroje
energie využívané člověkem. Takové oblasti zemích intenzívním hospodařením jsou obvykle
zavlažované. m~2 h-1.2.
.
Mezi nimi jsou nejznámější tři typy: reflektory tvaru parabolických
válců, reflektory paraboloidní rovinné.1. Byla odhadnuta změna
výrobních nákladů Bi2Te3 při zvětšení objemu jeho výroby (podle cen
3. nafto
vými) motory. Při zmenšení tepelných ztrát zářením vede
ním možné dosáhnout termoelektrických článcích umístěných uvnitř
rozdílu teplot 100 °C. Umožní tak stopadesátkrát zvětšit hustotu toku slu
neční energie získat ohnisku střední hustotu výkonu řádu 0,42 J.3. Čerpadla jsou poháněna obvykle elektrickými (popř.
Termoelektrická zařízení napájená teplem slunečního záření lze rozdělit
na dvě skupiny:
a) zařízení přímým využitím dopadajícího slunečního záření,
b) zařízení, která koncentrují sluneční záření. Vhodný
technologický postup průmyslová výroba termoelektrických materiálů
může několikanásobně snížit výrobní náklady. Sluneční záření jako zdroj tepla
Energie záření, které ročně vysílá Slunce Zemi, obnáší
kolem 1018kW tj.
Většího rozdílu teplot lze dosáhnout zařízením koncentrujícím záření. Přitom veškerý tepelný výkon vyzářený Sluncem odha
duje asi 1023kW.2. Odhaduje se, při bezmračné obloze
dopadá každý čtverečný metr povrchu kolmého směru paprsků
průměrně tepelného výkonu
