Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
Závislost termoelektrických
vlastnosti materiálu koncentraci no
sičů nábojů
I izolanty, polovodiče, —
------n kovy
Na obr. hodnota podstatně
větší než izolačních materiálů, přesto však příliš malá to, aby bylo
možné označit kovy vhodné termoelektrické materiály.
Tepelná vodivost obsahuje fononovou složku elektronovou složku,
která závisí typu krystalové mřížky materiálu. Shodně teorií odpovídá maximální
hodnotě optimální hodnota 0pt, kterou lze přibližně určit vzorce
«opt 172 10-* K-1) (79)
U většiny nejlepších termoelektrických materiálů aopt (190 210). 10-« 1. 65.
I když polovodičích poměr o/Á něco menší než kovech, souči
nitel jeden dva řády větší.
na (025 rrf3
---- *-n
Obr. Avšak obvykle ne
přesáhne hodnotu 10~2V2 K~2, takže součinitel při teplotě
'!} 300 obvykle menší než 0,55 10~4 -1.
.
Poměr a/X dosahuje největší hodnoty kovech. Proto součinitel velmi
malý 10-14 _1), tedy izolační materiály nelze využívat jako
termoelektrické materiály. polovodičů dosahuje při velké vodi-
107
.t malý (řádu 10~10) vzhledem
k malé konduktivitě (cr 10-10 Q-1 m_1). vynesena kvalitativní závislost veličin na
koncentraci nosičů nábojů materiálu.
U izolačních materiálů ovšem součinitel velmi velký může do
sáhnout řádu 10~2, avšak poměr aj?.(78)
kde Seebeckův součinitel,
a konduktivita materiálu,
A součinitel tepelné vodivosti materiálu
