Podle těchto
zásad nyní pracuje všech odborných komisích subkomisích. Členové komisí, kteří již na
byli zkušeností pracemi vykonanými, konají nové práce mnohem snáze
a lepším porozuměním pro pravý účel význam národních norem. telefonii, radiotechnice, železářství, elektrotechnice, automobi
lismu, žárovek atd.
Jedni tohoto kouzla očekávají vše, druzí však bojí; ani ti, ani
oni však nerozumějí. Tato souvislost jistě causální, nahodilá. Tak na
př. Když jsme před šesti roky pořizovali archiv domácích závodních
norem, musili jsme mnohým firmám slíbit, jejich normy nedo
stanou veřejnost.. Taková sabotáž vyskytuje všude
Normalisace. Nevědomostí způsobený strach pak velmi často
vede úmyslné sabotáži normalisace. Bezděčná výchova
však spěje tomu, neústupnost začíná odsuzovat jako nectnost
a přijímá samozřejmou'věc, dohoda vyžaduje vždy nějakých
obětí. Národní normalisace předpokládá a
propaguje opak egoismu, totiž přinášet oběti pro celek.
OBTÍŽE NEBEZPEČÍ NORMALISACE. počátku bylo
dohodě velice překážku, mnozí členové stůj stůj zastávali každý
svůj osobní názor, považujíce neústupnost úspěch. Násilí, nátlak, nespravedlnost, stranictví, povrchnost tu
vedly nutně brzkému rozkladu. Dnes mnohé závody podnikají pokusy zkoušky,
stojící mnohdy statisíce Kč, jen aby prospěly společné věci přiná
šejí ochotně jiné velké oběti národní normalisacL Jaký obrat názorech
za krátkou dobu!
Jest přivozeno, práce tak široce založená, jako národní nor
malisace, nedařila, kdyby stála špatných základech věcných
či mravních. Normalisace se
dnes bohužel stala kouzelnou formulí, které však skoro nikdo nemyslí.
K tomu třeba jen připojiti, všude pokročilé cizině průmysly,
nejlépe vyzbrojené výzkumnými laboratořemi pracující tedy nejvy-
spělejšími vědeckými metodami, stojí čele normalisace.
Stávají mimoděk učiteli členů nově přistupujících. Vycházejíc vždy
ze základu ryze věcného, hledajíc technickou pravdu společných
věcech průmyslu obchodu, vzdálena jsouc vlivů politických, národ
nostních třídních, mimoděk pozvedá úroveň civilisace.
Dnes však každý závod považuje úspěch, když komise přijme jeho
normu jako návrh.
K tomu přistupují cenné zkušenosti nesčetných podrobnostech orga-
nisačních věcných, jichž nabylo jednatelském sboru kanceláři
a jež přenášejí dále. Tímto jednotným způsobem více méně pracuje
sbor delegátů odborných komisích subkomisích, jenž dosahuje bez
mála již čísla 1500 jenž tuto jednotnost zase dále přenáší menší
i velké organisace, jež delegáti zastupují. Většina norem nesla razítko „přísně důvěrné“.33
jež schválil jednatelský sbor červnu 1926 pro naši praksi.
Největší překážkou normalisace lenost myšlení nevě
domost výrobcova, obchodníkova neb konsumentova
