Wolfa
„Desetinné třídění věd“,5) jež zabývá hlavně vojenstvím. doby pokročily některé obory, zvláště technika
a elektrotechnika, tolik, bylo třeba původní seznam doplniti rozšířiti.
Elektrotechnický svaz československý spolu Československou nor
malisační společností rozhodly zavěsti třídění technické literatury
desetinnou soustavu úpravě bruselské.
Do naší literatury uvedl desetinnou soustavu ředitel bibliografického
ústavu Praze Živný články České škole České osvětě
(1907) pracemi „Desetinné třídění praxi“3) „Třídění bibliologické“. 1905 úplný seznam hesel jejich číselných znaků (indexů) pod ná
zvem „Manuel répertoire bibliografique nive sel“
o 2500 stranách.
Desetinné třídění Deweyovo, rozšířené upravené tak, aby
se hodilo pořádání periodických publikací, bylo 1895 přijato Mezi
národním sjezdem bibliografickým Bruselu mezinárodní klasifikační
soustavu knihovnickou.000 hesel.
Tyto práce vykonal opět bruselský ústav jeho nákladem vyšel 1929
nový seznam, obsahující 70.
Hlavní roztřídění.
Celé lidské vědění umění pokládá jednotku roz
děleno deset desetin neboli tříd prvního stupně jedním desetinným
místem), označených místo 0
*
0 —0’9 prostě číselnými znaky.183
Je zřejmo, filosofické tříděni mění vývojem věd; knihovní
třídění však musí bytí možná takové, aby doklady jednou zařáděné
a označené nemusily později označovati jinak. Dnes užívá 700 korporací časopisů.4)
Podrobný seznam znaků hesel návod obsahuje kniha štkpt. Dlouholetá veliká práce, vyko
naná Mezinárodním bibliografickým ústavem bruselským podrobném
dělení látky, byla také důvodem, proč byla různých úprav desetinné
soustavy přijata úprava bruselská.
V tomto rozhodnutí utvrzuje ESČ ČSN fakt, bruselská
soustava všeobecně přijímá. 221) ukázal její
podstatu výhody. Bruselský Mezinárodní bibliografický
ústav (Institut International Bibliographie) vydal desetileté práci
r.
3) Praha 1917, Springer, str. Učinily tak pro velké výhody
desetinného třídění: Jeho značení totiž jednoduché snadno zapa
matuje, lze jím podrobně vystihnouti obsah formu dokladů, jest nej
pružnější všech soustav označovacích, neboť dokonale přizpůsobuje
rozšiřování kteréhokoliv oboru, konečně což velmi důležité —
je mezinárodně srozumitelné.
4) Praha 1920, Minařík, 176 str. naší
technické literatury zavedl desetinnou soustavu autor, který článku
„Dopis Paříže“ (Elektrotechnický Obzor 1919 str. diagram.
Praha 1925, Vědecký ústav vojenský, 188 str
