století), který považoval základní lidské schopnosti pamět, obrazivost
a rozum, dělil duševní výtvory podle toho, které těchto schopností se
týkají, „historii“ (týká paměti), „poesii“ (týká obrazivosti) a
„vědu“ (týká rozumu). Dbá-li při rozdělování toliko obsahu,
je třídění filosofické. Tohoto rozdělení užil pak Američan T.
Příklad mezinárodní normalisace práce třídění knih, spisů,
článků, poznámek, ceníků, výkresů atd.
Americký knihovník Melvil Dewey přidal 1876 ještě další skupinu
„všeobecností“, označil číslem ostatní skupiny Čísly 9;
sestavil tak desetinné třídění tehdejším základě filosofickém.
.
Dnešní filosofické třídění jest ovšem jiné; základní kategorie,
do nichž pojmy včleňují, nejsou tak umělé netýkají jen člověka
a mimo všímá toto přirozené třídění toho, jak jedna věda
druhé slouží svými poznatky metodou jak podřaděna, tedy
pořádá stupnici věd.
*) normy ČSN-72-ESČ; nákladem ESC 1930. duch (psychologie, sociologie,
filologie, estetika, theologie, filosofie); tímto pořadem jest zároveň nazna
čeno, jak následující věda opírá předcházející. třeba soustavně pořádati neboli řídi ti
tak, aby ušetřilo při hledání času námahy. př.
Harris své soustavě knihovní.
a) „Základové konkrétné logiky“, Praha 1885.
DESETINNÉ TŘÍDĚNÍ. Tak také byly
seskupeny základní obory moderním přirozeném třídění knihovnickém. „vědě“ počítal filosofii, theologii,
sociální vědy (právo, hospodářství, výchovu), filologii, přírodní vědy a
užité vědy, „umění“ výtvarné umění literaturu, „historii“ dějepis
se zeměpisem (jako jednu skupinu). Tříděné doklady dělí
na skupiny vhodně označují.
Při třídění filosofickém záleží tom, jakého stanoviska se
posuzují tříděné pojmy. př. anglický filosof Francis Bac 17.1)
Knihy, publikace, časopisy, referáty, články, zprávy, poznámky,
rukopisy, prospekty, ceníky, kancelářské spisy, obchodní doklady, výkresy,
vyobrazení, štočky, diapositivy, filmy, inventáře, zákony nařízení,
statistiky, celní sazby atd.182
MEZINÁRODNÍ NORMALISACE. Masaryk uvádí své klasifikaci2) pět
základních kategorií: číselné prostorové vztahy (jimi se
zabývá matematika), pohyb (mechanika, fysika), vlastnosti
hmoty (chemie), život (biologie). Celkem rozeznával tedy skupin. třídění knihovním neb bibliogra
fickém však třeba kromě obsahu dokladů dbáti jejich formy druhu
a hleděli při tvoření skupin tomu, aby některé nich nebyly přeplněny
a jiné zase prázdné
