duch (psychologie, sociologie,
filologie, estetika, theologie, filosofie); tímto pořadem jest zároveň nazna
čeno, jak následující věda opírá předcházející.1)
Knihy, publikace, časopisy, referáty, články, zprávy, poznámky,
rukopisy, prospekty, ceníky, kancelářské spisy, obchodní doklady, výkresy,
vyobrazení, štočky, diapositivy, filmy, inventáře, zákony nařízení,
statistiky, celní sazby atd.182
MEZINÁRODNÍ NORMALISACE. př.
Dnešní filosofické třídění jest ovšem jiné; základní kategorie,
do nichž pojmy včleňují, nejsou tak umělé netýkají jen člověka
a mimo všímá toto přirozené třídění toho, jak jedna věda
druhé slouží svými poznatky metodou jak podřaděna, tedy
pořádá stupnici věd.
*) normy ČSN-72-ESČ; nákladem ESC 1930. třídění knihovním neb bibliogra
fickém však třeba kromě obsahu dokladů dbáti jejich formy druhu
a hleděli při tvoření skupin tomu, aby některé nich nebyly přeplněny
a jiné zase prázdné.
století), který považoval základní lidské schopnosti pamět, obrazivost
a rozum, dělil duševní výtvory podle toho, které těchto schopností se
týkají, „historii“ (týká paměti), „poesii“ (týká obrazivosti) a
„vědu“ (týká rozumu). Tohoto rozdělení užil pak Američan T. Tak také byly
seskupeny základní obory moderním přirozeném třídění knihovnickém.
Americký knihovník Melvil Dewey přidal 1876 ještě další skupinu
„všeobecností“, označil číslem ostatní skupiny Čísly 9;
sestavil tak desetinné třídění tehdejším základě filosofickém. Masaryk uvádí své klasifikaci2) pět
základních kategorií: číselné prostorové vztahy (jimi se
zabývá matematika), pohyb (mechanika, fysika), vlastnosti
hmoty (chemie), život (biologie).
DESETINNÉ TŘÍDĚNÍ. anglický filosof Francis Bac 17.
a) „Základové konkrétné logiky“, Praha 1885.
.
Příklad mezinárodní normalisace práce třídění knih, spisů,
článků, poznámek, ceníků, výkresů atd. třeba soustavně pořádati neboli řídi ti
tak, aby ušetřilo při hledání času námahy.
Harris své soustavě knihovní.
Při třídění filosofickém záleží tom, jakého stanoviska se
posuzují tříděné pojmy. Dbá-li při rozdělování toliko obsahu,
je třídění filosofické. Tříděné doklady dělí
na skupiny vhodně označují. Celkem rozeznával tedy skupin. „vědě“ počítal filosofii, theologii,
sociální vědy (právo, hospodářství, výchovu), filologii, přírodní vědy a
užité vědy, „umění“ výtvarné umění literaturu, „historii“ dějepis
se zeměpisem (jako jednu skupinu). př
