Po
něvadž pak měří měřítky ocelovými, která roztahují jinak než
prototypy metrů různých slitin platinových, niklových, aneb skla,
je třeba tuto okolnost pamatovali, bylo třeba podrobné dohody,
částečně mezinárodní. Snahou dnes užívali možná tolerancí jednostranných.
d) Normy rozměru stanoví rozměry určitého zboží nebo jeho
částí přicházejících technický trh. velkých kuličkových ložisek, ložisek velmi rychle cho
dících parních turbin, aneb ohromných ložisek pro lodní vrtule. znázorněno, jak praksi podle těchto zásad kon
troluje správný rozměr čepu; zkouší totiž, zda strana kalibru obkro-
čáku světlostí 29’9 přes čep nejde, ale zda jde přes čep druhá
strana obkročáku světlostí 30’1 mm. Tento dovolený rozdíl mezi hodnotou ideální, zde
tedy 0’1 nebo 0’1 nazýváme tolerancí píšeme 0’1 mm. má-li čep „padnout" ložiska nemá-li něm ani
„kloktali“, ani choditi příliš těsně, nestačí říci průměr čepu mm,
ale třeba udati krajní meze, při kterých ještě čep správně chodí, na
př.aby přepočítací činitel pro anglický palec metrickou míru byl
1 palec 25’4 mm, místo dosavad neurčité číslice, kolísající kolem 25’3995
mm. Návrh však dosud vlády nepřijaly.
*
Zde třeba upozornili, nestačí výměnnost udati normě
prostě rozměry nějakého výrobku.
Tolerance mají vedle technického významu ještě důležitost hospodářskou,
neboť čím jsou menší, tím tíž vyrobili výrobek správně, tím přes
nější musí býti práce, tím více zmetků, lim dražší výrobek.
Při přesném měřeni však důležitá teplota, při které měří,
a jakým měřítkem měří. Příklady takovýchto norem jsou naše normy
o závitech, šroubech, maticích, nýtech, řetězech ČSN 1001, 1002, 1004,
1024 1029 jiné. Tak př.
Tolerance jsou oboustranné, jako uvedeném případě, aneb jen jedno
stranné.
Z toho vyplývá hospodářská zásada, která technikovi zní paradoxně:
„Nevyráběl zbytečné přesné. př. Tento vý-
. míra 0’2 byla onoho čepu tolerancí jedno
strannou. Mají účel nejen usnadniti ob
jednávání výrobu, neboť místo složitého výkresu postačí obchodní
značka, ale zejména jimi dosáhnout
! výměnnosti tak, aby náhrada
byla snadná tyez úprav. Moderní technologie ukázala totiž,
že pro správné působení výměnnost nějaké součásti musí vedle
ideálního rozměru ještě udat krajní meze, mezi kterými může býti vý
robek.
Poněvadž dílnách nelze měřit při bylo třeba shodnout, na
jakou teplotu vztahují míry normách, jde-li míry velmi přesné,
jako př. 29’9 30'1 mm. Další snahou využít správně hmotu tím zlevniti
jak výrobu, íak užíváni.
V našich normách řídíme zásadou, které užívá mnoho národ
ních společností vzoru německého normalisačního výboru. Prototyp metru totiž „metrem“ jen při
0u při teplotě vyšší trochu delší, při teplotě nižší trochu kratší.“
Na obr
