Kniha nejdříve pojednává o dokumentaci a přípravě staveb a dále jsou podrobně probírány elektrický i mechanický návrh vedení, volba trasy, stožárů a izolátorů. Závěr je věnován problematice křižování, souběhu a ochranám vedední. Je určena projektantům , technikům, konstruktérům a montážním pracovníkům projektových, investorských, montážních a provozních organizací.
78
.
vedem buď výpočtem nebo ontážních tabulek vodičů.zjistím inim ální rozpětí daném úseku. otom spojím e
spodní závěsy uvažovaných sousedních podpěrných bodů uprostřed
rozpětí vynesem svisle výškovém ěřítku axim ální průhyb pom ocí
prohnutého pravítka orientačně zakreslím průhyb vodiče.
Z pracovaný podélný profil slouží jak podklad pro vyhotovení situačního
plánu projektovaného vedení pro řešení křižovatek. Podle něho zvolím nejbližší vyšší od
pěrný bod, nebo rozpětí zkrátím natolik, abychom ohli použít bod nižší
a zachovali potřebnou výšku nad terénem dyž druhý podpěrný bod
zakreslen, obkreslím podle průhybové křivky průhyb vodiče podél
ného profilu.
N profil přikládám průhybovou křivku tak, aby procházela bodem
závěsu spodního vodiče aby její horní část (úsečka HB) byla stále vodo
rovná vzhledem srovnávací rovině profilu. otom tro
lujeme, zda celém rozpětí dodržena inim ální výška vodičů nad te
rénem přičem ponechávám určitou zálohu. tuto kolm ici přiložím pásek výškam závěsných bodů, který
jsm tom uto účelu zhotovili.
P okud investor nepožaduje jinak, dělá podélný profil trasy vedení
v jednom vyhotovení, které zakládá archívní práce projektanta.
Již popisu zřejmé, tato etoda pom ěrně nepřesná dochází
u zkreslení výšky vodičů nad terénem tento způsob ůžem e
označit nouzový.
D ále vycházím počátečního bodu, jehož výškaje dán buďz předchozí
části vedení, nebo hlavním vedením kterého odbočujem e.
D ále dbám to, aby vodiče nad terénem byly inim álně 0,3 až
0,4 výše, než nejnižší výška předepsaná ČSN 3300.
V ístě, kde jsm uvažovali další podpěrný bod, vytne průhybová
křivka vztyčené kolm ici třeb výšku závěsu dalšího podpěrného
bodu.
První návrhy kreslím tenčeji, protože při dokončování celého úseku
pom ěrně často jednotlivá rozpětí opravujem e. všech případech však nelze
tento počet rozpětí dodržet, zejm éna členitém terénu bude počet rozpětí
v úseku ještě větší.
V případech, kdy nem dispozici průhybovou křivku vodiče pro
daný průřez, usím zjistit axim ální průhyb pro dané rozpětí
