Kniha nejdříve pojednává o dokumentaci a přípravě staveb a dále jsou podrobně probírány elektrický i mechanický návrh vedení, volba trasy, stožárů a izolátorů. Závěr je věnován problematice křižování, souběhu a ochranám vedední. Je určena projektantům , technikům, konstruktérům a montážním pracovníkům projektových, investorských, montážních a provozních organizací.
ento jev
nazývám svodem (pronikavostí)
G -¡j— (S) (26)
kde Kiz odpor izolace.
U venkovních vedení svod způsoben hlavně povrchovou svodovou
vodivostí, která největší deště nebo vlhka.
Zvětšení izolačního odporu dosáhnem častou kontrolou izolátorů jejich
čištěním .
51
.
P přibližné výpočty počítám pro trojfázová venkovní vedení těm ito
hodnotam i:
provozní kapacita 0,9.
Z vlhkého počasí požaduje izolační volných vedení ini
m álně alespoň Q/V pro nad usí být
izolační odpor inim álně 1,6 MQ. odnoty izolačního odporu platí
pro délky vedení. Výsledné agne
tické pole nejsilnější ose vodiče ěrem kraji slábne.
D ovolené hodnoty izolačního odporu pro vedení jsou [1]. Svodový proud vzrůstá
vlivem vodivé vrstvy nečistot, které usazují jeho povrchu (uhelný
prášek, chem ické výpary apod.kde pro bmei platí stejný vztah (15). 10~8 F/km
částečná kapacita jednoduché vedení zem nicím lanem
Cg 0,55C*
— dvojité vedení zem nicím lanem
C* 0,4C*
vzájem kapacita jednoduché vedení zem nicím lanem
C*2 0,15C*
— dvojité vedeni zem nicím lanem
C*:2 0,2 C*
P rotože každý izolant nem nekonečně velký izolační odpor, propouští
tedy jistý proud svém povrchu nebo vodivostí své oty. to
důvodu proudová hustota nejm enší ose vodiče ěrem kraji
vzrůstá.
Povrchové vnitřní zhuštění (skinefekt) nastává nerovnom ěrným rozdě
lením proudu celém průřezu vedení.
N ásledkem agnetického pole uvnitř vodiče dojde nerovnom ěrném u
rozložení proudové hustoty střídavého proudu vodiči.)
