Kniha nejdříve pojednává o dokumentaci a přípravě staveb a dále jsou podrobně probírány elektrický i mechanický návrh vedení, volba trasy, stožárů a izolátorů. Závěr je věnován problematice křižování, souběhu a ochranám vedední. Je určena projektantům , technikům, konstruktérům a montážním pracovníkům projektových, investorských, montážních a provozních organizací.
Výsledné agne
tické pole nejsilnější ose vodiče ěrem kraji slábne.kde pro bmei platí stejný vztah (15). odnoty izolačního odporu platí
pro délky vedení.
D ovolené hodnoty izolačního odporu pro vedení jsou [1].).
51
.
Povrchové vnitřní zhuštění (skinefekt) nastává nerovnom ěrným rozdě
lením proudu celém průřezu vedení. ento jev
nazývám svodem (pronikavostí)
G -¡j— (S) (26)
kde Kiz odpor izolace.
P přibližné výpočty počítám pro trojfázová venkovní vedení těm ito
hodnotam i:
provozní kapacita 0,9.
Z vlhkého počasí požaduje izolační volných vedení ini
m álně alespoň Q/V pro nad usí být
izolační odpor inim álně 1,6 MQ.
U venkovních vedení svod způsoben hlavně povrchovou svodovou
vodivostí, která největší deště nebo vlhka.
Zvětšení izolačního odporu dosáhnem častou kontrolou izolátorů jejich
čištěním . to
důvodu proudová hustota nejm enší ose vodiče ěrem kraji
vzrůstá. 10~8 F/km
částečná kapacita jednoduché vedení zem nicím lanem
Cg 0,55C*
— dvojité vedení zem nicím lanem
C* 0,4C*
vzájem kapacita jednoduché vedení zem nicím lanem
C*2 0,15C*
— dvojité vedeni zem nicím lanem
C*:2 0,2 C*
P rotože každý izolant nem nekonečně velký izolační odpor, propouští
tedy jistý proud svém povrchu nebo vodivostí své oty.
N ásledkem agnetického pole uvnitř vodiče dojde nerovnom ěrném u
rozložení proudové hustoty střídavého proudu vodiči. Svodový proud vzrůstá
vlivem vodivé vrstvy nečistot, které usazují jeho povrchu (uhelný
prášek, chem ické výpary apod
