Kniha nejdříve pojednává o dokumentaci a přípravě staveb a dále jsou podrobně probírány elektrický i mechanický návrh vedení, volba trasy, stožárů a izolátorů. Závěr je věnován problematice křižování, souběhu a ochranám vedední. Je určena projektantům , technikům, konstruktérům a montážním pracovníkům projektových, investorských, montážních a provozních organizací.
inimální vzdálenosti sond zemničů
Zem nič
1
(mezi středy sond zemničů)
tyč, deska m
páskový zemnič rát délka zemníče
kruhový zemnič 3krát prům ěr
paprskový zemnič 3krát délka paprsku
plošný zemnič 3krát úhlopříčný rozm ěr
231
.
Proto při zarážení měřicích elektrod země musíme dosáhnout malého
přechodového odporu, tj.Wennerova metoda.
K měření používají měřicí ůstky provedení čtyřmi svorkami. Vzdálenosti
mezi elektrodami sondami jsou stejné. Elektrody
jsou napěťovými sondami položeny přímém směru.
Schéma zapojení ennerovy metody hodnoty konfigurační konstanty k
jsou obr.
M ěření zemního odporu.
Rezistivita půdy vypočítá podle vzorce
q (177)
kde konfigurační konstanta (m),
R velikost odporu přečtená stupnici;
k (m) (178)
kde vzdálenost elektrod sebe. Část zemní elektrody tvoří vlastně půda kolem
elektrody. 178, který slouží zároveň jako vyhodnocovací list pro výpočet
rezistivity půdy.
Takto získaná rezistivita půdy platí pro takovou hloubku, jaké vzdá
lenosti jsou sebe elektrody.
Protože ennerova rovnice platí pouze pro bodový přívod proudu do
země, ale pro plošný přívod jako našem případě, dochází chybě na
měřené rezitivity půdy. Elektrodami přivádíme proud. dosáhnout rovnoměrného bezpečného dotyku
se zemí. Proto při měření zemního odporu nutné umístit pomocné
T abulka 55.
Obdobnou metodou Schlumbergerova metoda, bližším vysvětlením
v [21].
Nejvhodnější hloubka pro zarážení měřicích elektrod asi cm
a tato hloubka způsobuje chybu výsledku menší než %
