Kniha nejdříve pojednává o dokumentaci a přípravě staveb a dále jsou podrobně probírány elektrický i mechanický návrh vedení, volba trasy, stožárů a izolátorů. Závěr je věnován problematice křižování, souběhu a ochranám vedední. Je určena projektantům , technikům, konstruktérům a montážním pracovníkům projektových, investorských, montážních a provozních organizací.
inimální vzdálenosti sond zemničů
Zem nič
1
(mezi středy sond zemničů)
tyč, deska m
páskový zemnič rát délka zemníče
kruhový zemnič 3krát prům ěr
paprskový zemnič 3krát délka paprsku
plošný zemnič 3krát úhlopříčný rozm ěr
231
.
K měření používají měřicí ůstky provedení čtyřmi svorkami. Část zemní elektrody tvoří vlastně půda kolem
elektrody.
Schéma zapojení ennerovy metody hodnoty konfigurační konstanty k
jsou obr.
Obdobnou metodou Schlumbergerova metoda, bližším vysvětlením
v [21].
Rezistivita půdy vypočítá podle vzorce
q (177)
kde konfigurační konstanta (m),
R velikost odporu přečtená stupnici;
k (m) (178)
kde vzdálenost elektrod sebe.
Takto získaná rezistivita půdy platí pro takovou hloubku, jaké vzdá
lenosti jsou sebe elektrody. Elektrody
jsou napěťovými sondami položeny přímém směru.
Nejvhodnější hloubka pro zarážení měřicích elektrod asi cm
a tato hloubka způsobuje chybu výsledku menší než %. Elektrodami přivádíme proud. 178, který slouží zároveň jako vyhodnocovací list pro výpočet
rezistivity půdy. dosáhnout rovnoměrného bezpečného dotyku
se zemí.
M ěření zemního odporu.
Proto při zarážení měřicích elektrod země musíme dosáhnout malého
přechodového odporu, tj.
Protože ennerova rovnice platí pouze pro bodový přívod proudu do
země, ale pro plošný přívod jako našem případě, dochází chybě na
měřené rezitivity půdy. Proto při měření zemního odporu nutné umístit pomocné
T abulka 55.Wennerova metoda. Vzdálenosti
mezi elektrodami sondami jsou stejné
