Kniha nejdříve pojednává o dokumentaci a přípravě staveb a dále jsou podrobně probírány elektrický i mechanický návrh vedení, volba trasy, stožárů a izolátorů. Závěr je věnován problematice křižování, souběhu a ochranám vedední. Je určena projektantům , technikům, konstruktérům a montážním pracovníkům projektových, investorských, montážních a provozních organizací.
Proto při měření zemního odporu nutné umístit pomocné
T abulka 55.
Obdobnou metodou Schlumbergerova metoda, bližším vysvětlením
v [21].
M ěření zemního odporu.
Protože ennerova rovnice platí pouze pro bodový přívod proudu do
země, ale pro plošný přívod jako našem případě, dochází chybě na
měřené rezitivity půdy.
Schéma zapojení ennerovy metody hodnoty konfigurační konstanty k
jsou obr. Elektrodami přivádíme proud.Wennerova metoda.
K měření používají měřicí ůstky provedení čtyřmi svorkami.
Proto při zarážení měřicích elektrod země musíme dosáhnout malého
přechodového odporu, tj. Vzdálenosti
mezi elektrodami sondami jsou stejné. 178, který slouží zároveň jako vyhodnocovací list pro výpočet
rezistivity půdy.
Takto získaná rezistivita půdy platí pro takovou hloubku, jaké vzdá
lenosti jsou sebe elektrody. Část zemní elektrody tvoří vlastně půda kolem
elektrody. inimální vzdálenosti sond zemničů
Zem nič
1
(mezi středy sond zemničů)
tyč, deska m
páskový zemnič rát délka zemníče
kruhový zemnič 3krát prům ěr
paprskový zemnič 3krát délka paprsku
plošný zemnič 3krát úhlopříčný rozm ěr
231
. Elektrody
jsou napěťovými sondami položeny přímém směru.
Rezistivita půdy vypočítá podle vzorce
q (177)
kde konfigurační konstanta (m),
R velikost odporu přečtená stupnici;
k (m) (178)
kde vzdálenost elektrod sebe. dosáhnout rovnoměrného bezpečného dotyku
se zemí.
Nejvhodnější hloubka pro zarážení měřicích elektrod asi cm
a tato hloubka způsobuje chybu výsledku menší než %
