Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 91 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
62)
s
IIII sřstřstřD
−
=+=
1
1
221max
(8. velmi nepříjemný požadavek.15b), dojde zvýšení napětí vyšší hodnotu, než udává vztah (8.91
dioda.64)
s
IsII střDDef
−
=−=
1
1
1 2max
(8. Čím větší bude, tím rychleji bude proud vypnutí tranzistoru klesat.58)
Dosadíme-li vztah (8.52) režimu spojitých
proudů. rovnosti ploch pod nad osou
v obr.60)
s
s
IsII střCCstř
−
==
1
2max
(8. Tímto napětím
UC samozřejmě namáhán kondenzátor C.
Popis činnosti režimu přerušovaných proudů:
Mechanismus vzniku režimu přerušovaných proudů stejný jako předchozích měničů. Pokud během doby t2, kdy tranzistor vypnut, dojde zániku
proudů (dříve než skončí), pak zavře tlumivky, jimiž neprochází proud, ocitnou
v jediné smyčce: zdroj U1, L1, zátěž napětím U2.59)
Zanedbáme-li pilovité zvlnění proudů, lze pro špičkovou, střední efektivní hodnotu proudu
tranzistoru diody napsat vztahy:
s
IIII střstřstřC
−
=+=
1
1
221max
(8. Týká nyní
obou proudů, vstupního výstupního. 8. Při velké střídě, kdy velké, tedy velké napěťové namáhání polovodičů.
Proudové dimenzování polovodičů:
Uvažujeme-li výstupní činný výkon měniče rovný činnému příkonu (teoretický bezeztrátový případ),
pak musí platit:
střstř IUIU 2211 (8. Proto okamžiku zániku proudu skončení platí uL1 uL2 0.
.52), lze psát:
s
s
II střstř
−
=
1
12
(8. Protože platí, U2, „nezbývá“ už
na tlumivky žádné napětí.
Vzhledem nutnosti zachování nulové střední hodnoty uL1 uL2, tj.61)
s
s
IsII střCCef
−
==
1
2max
(8.63)
( střDDstř IsII 2max =−= (8.65)
Vidíme, při velké střídě (tedy při požadavku velké U2) tranzistor namáhán velkým napětím a
současně velkým proudem
