Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 80 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
80
Pro požadované napěťové zvlnění ∆U2 lze proto určit velikost C:
8
T
U
I
C
∆
∆
= (8. možné proto, indukčností (motoru nebo tlumivky)
neteče této situaci žádný proud, tedy nulové také di/dt čili napětí Indukčnost lze takové
situaci nahradit „drátem“. Pak dlouhodobě, v
ustáleném stavu, musí být zcela nulový proud tekoucí tlumivkou Toho lze však docílit jedině tak,
že době sepnutí tranzistoru bude tlumivce nulové napětí. Proto svorkách objeví vnitřní napětí zátěže
(buď motoru, nebo LC-filtru). Neboli, před tlumivkou bude stejně
velké napětí, tedy musí platit U1. Střední hodnota proudu však tak malá,
že někdy během doby (kdy tranzistor vypnutý setrvačný proud tlumivky klesá), klesne proud
až nulu, dříve než doba skončí.
Na závěr nutné zkontrolovat, zdali vlastní rezonanční kmitočet obvodu leží dostatečně nízko pod
pracovním kmitočtem měniče Tedy musí platit:
Lf
C 22
4
1
π
>> (8. Tzn., klesá-li plynule střední hodnota
přerušovaných proudů nule, musí současně plynule růst výstupní napětí hodnotu U1.
Z obr.9 vidět, režimu přerušovaných proudů popisovaný jev zvyšuje střední hodnotu napětí
ux, což hodnota výstupního napětí, uvažujeme-li Výstupní napětí bude tedy vyšší než udává
vztah (8.9) pro režim spojitých proudů.
Růst napětí kondenzátoru LC-filtru výsledkem vzájemné energetické interakce mezi vstupním
zdrojem, tlumivkou, kondenzátorem zátěží.12) dostaneme:
( )
2
2
1
8
1
ULf
ssU
C
∆
−
= (8. Jev lze vysvětlit takto:
Vyjděme situace, zátěž zcela odpojena výstupní proud tedy nulový.
Ss.27)
Poznámka:
Kapacitu nutno realizovat pomocí výkonového impulsníko elektrolytického kondenzátoru
s malým sériovým vnitřním odporem (malý činitel tgδ) paralelně zapojeným bezindukčním
impulsním svitkovým kondenzátorem (nejlépe polypropylénovým dielektrikem). Sériový odpor vedle degradace filtrace také navíc příčinou
tepelných ztrát kondenzátoru. tom okamžiku zavře dioda měniči pak nevede ani
tranzistor ani dioda čili zátěž zcela odpojena. Toho lze dosáhnout pouze režimem přerušovaných
proudů. stavu zcela naprázdno tedy výstupní napětí vzroste na
maximální možnou hodnotu bez ohledu střídu, jakou měnič pracuje.28)
Popis činnosti režimu přerušovaných proudů:
Princip činnosti stejný jako režimu spojitých proudů. Tato indukčnost jinak výrazně degraduje
filtraci, zvláště při vyšších kmitočtech. Pak bude-li ss. Změna strmostí di/dt může být dosažena
pouze změnou napěťových poměrů tlumivce. Tento stav trvá okamžiku sepnutí tranzistoru kdy začne být ux(t)
rovno U1. Ten může ale nastat pouze tehdy, změní-li strmosti di/dt náběžné sestupné části
trojúhelníkovitého průběhu proudu oproti režimu spojitému. Použití jediného obyčejného elektrolytického kondenzátoru byť
s dostatečnou kapacitou pak skoro bezcenné může být nebezpečné (exploze přehřátí).26)
Přitom můžeme dosadit výše uvedený vztah (8. proud zátěže musí být roven střední hodnotě proudu tlumivky (střední hodnota kapacitního proudu
musí být totiž nulová). proud zátěže nenulový, ale velmi malý, musí být velmi malá
hodnota středního proudu tekoucího tlumivkou. možné nouzově
použít sadu mnoha „obyčejných“ elektrolytických kondenzátorů spojených paralelně, čímž
minimalizujeme vnitřní sériový odpor sériovou indukčnost.
. 8
