Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 62 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Pro naše účely jsou nejčastěji používané Zenerovy“
diody speciální „dvojpólové“ integrované součástky často označované jako napěťové referenční
obvody.2.9)
Rovnice (7. (7.
Nejdůležitější teplotní součinitel výstupního napětí předpokladu, konst. Dobré stabilizátory (zvláště
integrované) mají běžně 0,01%. Nelineární parametrické spojité stabilizátory
využívají vlastností charakteristik některých (dnes hlavně polovodičových prvků, jako je
otevřený přechod, Zenerovy diody (správný název dle ČSN napěťová regulační dioda), termistor
a jiné.
Vlastní princip nelineárního spojitého stabilizátoru podivný název „parametrický“ nebudeme
používat) velice prostý: obvod dle obr. těchto okolností má
tento obvod pochopitelně přenos dynamický podstatně menší jak statický tedy stabilizátor
napětí. Zenerovy diody jsou vyráběny jako malovýkonové anodová ztráta 1W) výkonové
(obvykle 10W více).
Ve školní praxi užitečné rozdělit stabilizátory podle určitých hledisek:
a) Podle použitých prvků, principů
- nelineární („parametrické“)
- lineární (zpětnovazební)
b) Podle času činnosti aktivních (regulačních) prvků stabilizátoru
- spojité
- nespojité (impulsní)
c) nespojitých lze dělit podle způsobu propojení vstupu výstupu na
- galvanickým propojením nespojité, impulsní stabilizátory)
- galvanickým oddělením impulsní regulované zdroje)
7. Pro referenční účely jsou často doplněny dalšími pomocnými kompensačními
prvky. prvky triodového typu kterých platí, dynamický vnitřní odpor je
podstatně nižší jak statický.7)
Lze jej vyjadřovat procentech (jak naznačeno rovnici 7.7), ale mV/°C, nebo referenčních
zdrojů jednotkách ppm em) tj.
.8)
nebo pro přírůstky využitím naší symboliky
∆ (7.8) (7. konst. řádu jeden milionu, tedy 10-6
.
Pro tyto účely potřebujeme tzv.9) říkají, výstupní napětí stabilizátoru závisí kolísání vstupního napětí
přeneseného činitelem kolísání výstupního proudu činitelem teplotou činitelem K. 7.62
D) Všechny důležité statické dynamické parametry měly být teplotně časově stálé.
Jak jsme poznali předchozích úvahách, kolísání výstupního napětí stabilizátoru funkcí hlavně
tří veličin tedy lze zapsat formální rovnicí
dU dU
U
U
I
U
2 2
2
1
2
2
2
= +∂
∂
∂
∂
∂
∂ϑ (7. oboru referenčních etalonových zdrojů existují obvody K
řádu zlomků ppm řádu 10-8
).,
bude
K U
= ∆
∆
2
100ϑ [%].1 tvoří dělič horním odporem lineárním dolním (je
paralelně zátěži) tvořeným popsaným nelineárním odporem triodového typu. Tedy Rdyn Rstat
