Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 125 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
d) Nekonečně velká napěťová odolnost proti průrazu vypnutém stavu.
Popis dějů natolik analogický, jej nebudeme opakovat. výhodou nasadíme algoritmus kapitoly 4. 8.
Popis činnosti režimu přerušovaných proudů:
Chování měniče tomto režimu stejné jako měniče bez transformátoru (kap.
Vlastnosti měniče:
Díky popsanému „tlumivkovému“ režimu transformátoru závisí sycení jádra přímo úměrně na
odebíraném proudu.55) nepotřebujeme příliš velký poměr N2/N1, jak tomu bylo měniče
propustného.
Je vidět, blokujícího měniče vhodné použít transformátoru vzduchovou mezeru, rozdíl od
propustného, kde jsme dokázali, nesmyslné! (kap. Kýžené vlastnosti onoho prvku jsou následující:
a) Nulový odpor sepnutém stavu. Zdůrazněme opět, to
způsobeno zcela odlišnou funkcí transformátoru.2).
f) Nulový příkon řídicí elektrody. Měnič proto není vhodný pro výkonové použití.
c) Nekonečný odpor vypnutém stavu. Navíc bohužel všechny jmenované požadavky kladou navzájem zcela
protichůdné nároky fyzikální realizaci čipu.
e) Nulová délka zapínací vypínací doby. Navíc odpadá tlumivka, která propustném měniči být musí. 8. Výsledkem výpočtu tedy počet závitů tloušťka vzduchové mezery.13 (místo bylo nebo místo pak tok φµ).8).
ideální spínací prvek. 9. Známe požadovanou indukčnost i
maximální proud I1max.
Klasickými příklady využití jsou různé bateriové zdroje pro výbojky fotoblesků, zdroje
v televizorech atd. Při úplném odlehčení konstantní střídě opět roste
výstupní napětí nade všechny meze. Pouze místo iL(t) mluvíme nyní i2(t) a
místo uX(t) mluvíme sekundárním napětí u2(t). Čip tedy nutno při
jeho konstrukci „vyladit“ předpokládanou aplikaci tak, aby uživatelské vlastnosti součástky byly v
daném pracovním režimu optimální praxi vždy znamená nejnižší dosažitelnou cenu finálního
.
Je zřejmé, skutečná polovodičová součástka těmto kritériím může pouze blížit, žádné nich
nelze splnit absolutně.
b) Nekonečně velká proudová zatížitelnost sepnutém stavu.
4) Pro požadovaný převodový poměr (výstupní napětí) dopočítáme N2.2, kap.125
Vyjádříme pomocí I2stř (při zanedbání pilovitého zvlnění sekundární straně) označíme
převodový poměr N2/N1 jako Tak dostaneme:
max
max
2
max1
1
Ip
s
I
I stř
∆+
−
= (9. vhodný pro případy, kdy
potřebujeme vyrobit vysoké výstupní napětí nízkého vstupního, neboť tomu díky závislosti
výstupního napětí střídě (9.: vysoké závěrné napětí nutně sebou přináší
zvýšení napěťového úbytku sepnutém stavu silně prodlužuje vypínací dobu.4 pro návrh cívky
s feromagnetickým jádrem.66)
3) Nyní navrhujeme transformátor stejně jako tlumivku.2 vhodné použít vzduchovou
mezeru. 4. důvodů uvedených kapitole 4. Např. Opět bylo
možné nakreslit podobný obrázek jako obr.
10 Výkonové spínací součástky
Požadavky vlastnosti výkonových spínacích součástek, které kladou fyzikům vývojoví pracovníci z
oblasti výkonové elektroniky, jsou velmi vysoké své podstatě jsou totožné požadavky tzv
