Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 114 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
9.
2) přeba zajistit dva shodné budicí signály pro oba tranzistory, avšak galvanicky sebe oddělené.
Tj.4.14). Zde vznikají přepětí daleko menší mechanismus jejich vzniku i
potlačování popsán kapitole 8.2. poslední době existují budicí
integrované obvody, umožňující realizovat buzení tranzistorů jedné větve, tedy nestejným
potenciálem emitorů.46)
Hodnota Iµmax bude opět dána vztahem (9.6). tak ztráty vedením budou
dvojnásobné oproti měniči demagnetizačním vinutím.
2) Tranzistor namáhán vypnutí teoreticky jen napětím U1, nikoliv jako měniče
s demagnetizačním vinutím napětím U1
´
(což bylo 2U1 při N3). Vzhledem smax 0,5 bude maximálné dosažitelné
výstupní napětí:
1
2
1max
2
1
N
N
UUvýst (9.
Nevýhody:
1) Měnič tranzistory hlediska ztrát jsou vlastně sérii. Bude největší při t1max T/2, což nastane při smax 0,5.31) upřesnit:
SB
TU
N
max
1
1
2
= (9.48)
Pro výstupní napětí měniče opět platí (9. Je-
li t1max T/2, lze (9. 9. Proto lze (9.114
5,0≤s (9. Toto řeší galvanickým oddělením pomocí optočlenů nebo impulsních
transformátorků komplikuje obvody řídicí elektroniky. Nejedná ale galvanické oddělení, neboť přístrojová země integrovaného
obvodu totožná emitorem dolního tranzistoru větve.
9.6) pro
největší možný Iµmax psát tvaru:
1
1
max
2L
TU
I =µ
(9. usměrněná jednofázová síť 230V nebo trojfázová 3×400V).5 Dvojčinný můstkový propustný měnič
Schéma zapojení důležité průběhy jsou obr.6.
T perioda měniče, uvažujeme systém konstantní periodou proměnnou střídou.49)
Vlastnosti měniče:
Výhody:
1) Tento měnič vhodný pro velké výkony (jednotky desítky kW) při relativně vysokých
vstupních napětích (např.1.
Nevznikají zde totiž tak velké parazitní napěťové špičky při vypínání tranzistorů jako měniče
s demagnetizačním vinutím, protože neuplatňuje rozptylová indukčnost mezi primárním a
demagnetizačním vinutím.
Zaveďme opět předpoklad nekonečně velké indukčnosti tlumivky aby proud Ivýst bylo možno
považovat konstantní, podobně jako kapitole 9. nesmí být vztaženy proti společné „zemi“, neboť emitory tranzistorů nejsou společném
potenciálu.
.47)
Počet primárních závitů navrhneme opět pomocí vztahu (9.31) stejných důvodů jako kap
