Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 114 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
47) Počet primárních závitů navrhneme opět pomocí vztahu (9.31) upřesnit: SB TU N max 1 1 2 = (9. Tj.5 Dvojčinný můstkový propustný měnič Schéma zapojení důležité průběhy jsou obr. poslední době existují budicí integrované obvody, umožňující realizovat buzení tranzistorů jedné větve, tedy nestejným potenciálem emitorů. Bude největší při t1max T/2, což nastane při smax 0,5. 2) Tranzistor namáhán vypnutí teoreticky jen napětím U1, nikoliv jako měniče s demagnetizačním vinutím napětím U1 ´ (což bylo 2U1 při N3). Nejedná ale galvanické oddělení, neboť přístrojová země integrovaného obvodu totožná emitorem dolního tranzistoru větve.114 5,0≤s (9.1.49) Vlastnosti měniče: Výhody: 1) Tento měnič vhodný pro velké výkony (jednotky desítky kW) při relativně vysokých vstupních napětích (např. Nevýhody: 1) Měnič tranzistory hlediska ztrát jsou vlastně sérii. Proto lze (9. Toto řeší galvanickým oddělením pomocí optočlenů nebo impulsních transformátorků komplikuje obvody řídicí elektroniky. . 9. nesmí být vztaženy proti společné „zemi“, neboť emitory tranzistorů nejsou společném potenciálu. Zde vznikají přepětí daleko menší mechanismus jejich vzniku i potlačování popsán kapitole 8.6) pro největší možný Iµmax psát tvaru: 1 1 max 2L TU I =µ (9. 9.31) stejných důvodů jako kap.14).4.48) Pro výstupní napětí měniče opět platí (9. Vzhledem smax 0,5 bude maximálné dosažitelné výstupní napětí: 1 2 1max 2 1 N N UUvýst (9.46) Hodnota Iµmax bude opět dána vztahem (9. T perioda měniče, uvažujeme systém konstantní periodou proměnnou střídou. usměrněná jednofázová síť 230V nebo trojfázová 3×400V).6). 2) přeba zajistit dva shodné budicí signály pro oba tranzistory, avšak galvanicky sebe oddělené. tak ztráty vedením budou dvojnásobné oproti měniči demagnetizačním vinutím. Zaveďme opět předpoklad nekonečně velké indukčnosti tlumivky aby proud Ivýst bylo možno považovat konstantní, podobně jako kapitole 9. Je- li t1max T/2, lze (9. Nevznikají zde totiž tak velké parazitní napěťové špičky při vypínání tranzistorů jako měniče s demagnetizačním vinutím, protože neuplatňuje rozptylová indukčnost mezi primárním a demagnetizačním vinutím.2. 9.6